Vinohradský sbor ČCE

Malé hospodářské rozjímání

A je to, bratři a sestry, zase tady. Blíží se konec občanského roku a s ním přicházejí i takové ty účtovací nálady. Určitě to každý znáte: co jsem měl udělat a co neudělal, jestli jsem všechno stihl… Nu, asi nám z toho jde většinou pěkně hlava kolem. Z temnot vzpomínání se u některých z nás dere na světlo přítomnost- salár. A spolu s ním i další otázka- a kolik? Ve sboru je k přečtení takový dvoulist - Naše církev a její peníze- a je to docela dost poučné čtení. Dozvíte se tam třeba, že salár - tedy peníze, ze kterých by měl být zaplacen “provoz” naší církve - by v celocírkevním měřítku nestačil ani na zaplacení platů církevních zaměstnanců. Někde je asi trochu malá chyba. Že by ti faráři tolik brali? To, žel, zatím asi nehrozí. Nezbývá, než si sáhnout do vlastního svědomí. Kdybychom totiž dávali na saláru tolik, co nám řády naší církve doporučují (5% z čistého ročního příjmu), bylo by nejen na platy, ale i na ostatní věci. Vinohradská přítomnost nám ukazuje, že bychom měli do konce roku vybrat na saláru ještě asi sto tisíc korun, abychom naplnili rozpočet. Rozpočet, který ani zdaleka nepočítá s tím, že by členové sboru oddělili oněch doporučených 5%. Nepočítá ani s tím, že by oddělili 2,5%, a spokojuje se s výrazně menší částkou.

Ještě štěstí, že nám moudří otcové zakladatelé zařídili ten pěkný dům. Dnes si ho můžeme představit jako pruhovaný polštář chránící pomyslný sborový zadek před újmou při drobném finančním pádu. Zatím jsme na tom dobře, jen se z toho polštáře občas pořádně zapráší. Vždyť ten dům byl pořízen také proto, aby sbor neměl finanční starosti. Zajímavé však je, že když naši předkové dům stavěli, půjčili si na něj a za půjčku jeden každý ručil svým osobním majetkem. Asi tedy neměli na mysli to, že náš dům má ušetřit peněženky členům sboru. Něco mi říká, že by asi o těch pěti nebo třech procentech spekulovali o poznání méně než my. Zkusme se tedy s odcházejícím rokem podívat jejich očima i na tenhle vnější znak příslušnosti k naší církvi (na placení saláru), spočítat, kolik jsme za rok dali a kolik “v čistém” asi tak dostaneme.

Kdo se trochu rozhlíží po světě, nemůže nevidět, že ve srovnání s většinou našich bližních si žijeme v náramném přepychu. Nevíme proč, ale Hospodin zasadil naše bytí na této zemi do pohodlné zahrady střední Evropy a nechává nás užívat hmotné hojnosti a dostatku. Přijímejme tedy s radostí i tuto skutečnost, která je pro nás darem, a radostně oddělme část z tohoto bohatství naší církvi.

Matěj Cháb

číslo 38, prosinec 2003
předchozí   další

Obsah

Bůh sestupující
Malé hospodářské rozjímání
Zas na mě zapomněli...
Historie vinohradského sboru XII
Byl kdys kdes chrám...
Informace ze staršovstva
Recepty z Bohemky
Program sborových akcí

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).