Vinohradský sbor ČCE

Vzpomínka na bratra Jiřího Bícu

Jiří Bíca odešel a mnozí z nás mají na něho vzpomínky, které se dají těžko vymazat. Osobně jsem se s ním vlastně neznala příliš dlouho, přesto mi od začátku bylo jasné, že patří k lidem, kteří tvoří něco jako duchovní nosné zdi tohoto sboru, jež stojí na správných základech. V mysli mi utkvěla třeba chvíle, když při vypjatém jednání na staršovstvu pronesl výzvu k tiché modlitbě: pravé slovo v pravý čas. Sestra Dagmar Bružová znala bratra Jiřího mnohem déle — její vzpomínka, proslovená při pohřebním shromáždění, je toho svědectvím.

jaš

Nejen Vinohrady a Vršovice, ale desítky sborů a nepočítaně jednotlivců po celé církvi vzpomíná. Zármutek nad Jiřího odchodem se mísí s velikou vděčností a radostí, že jsme ho směli poznat, třeba již od jeho konfirmačních let. Než vznikl sbor Vršovice, bývali jsme všichni pohromadě na Vinohradech a náš bratr Jan Filipi, pozdější kurátor, učíval vršovické děti při nedělní škole v najaté místnosti husitské církve. Jiří tam hrával na harmonium — obětavě a již tehdy výborně. Za války se mládež setkávala v našem sboru, avšak i po rozdělení v roce 1949 přicházeli sdruženci odjinud, i z Vršovic. Sál v prvním patře býval téměř nabitý. Po celou dobu schůzky se probírala Bible, někdy dvě hodiny. Pracovali jsme s Biblí, jak se tehdy říkávalo. A v této biblické práci jsou kořeny Jiřího zbožnosti.

Kromě toho ho charakterizoval v každém období jeho života pronikavý intelekt spojený s citlivým srdcem. Technické zaměření vysoké školy ho pak obohatilo nejen pro výkon povolání, ale i pro náročnou činnost dobrovolného varhanáře. Více než 40 sborů prý má dobře fungující varhany právě díky němu. My jsme tak kromě obětavé služby hymnologa Zdeňka Coufala byli obdařeni i Jiřího uměním. Doprovázel, kdykoliv to bylo potřeba, a jeho předehry zněly tak, že jsme si připadali spíše jako v Rudolfinu než v běžném evangelickém sboru.

Se svou milou manželkou Ivankou vytvořil Jiří pro tři děti domov vynikající vzájemnou soudržností, pevně zakotvený v oněch duchovních kořenech, o nichž již byla řeč. Však je to na nich dodnes zřetelně vidět. Pamatuji si, jak vřele k němu vůbec děti lnuly — nejen jeho dva synové a dcera. Když pak přišla vnoučátka, vznikala výjimečná pouta mezi nimi a milovaným dědečkem.

Vzpomínám na Jiřího také ze schůzí našeho staršovstva. I tam se projevoval jeho přehled, rychlé, biblicky odůvodněné a přesné reakce, které pomáhaly přijít různým problémům „na kloub“. Jiří měl kromě toho dar, jak laskavě vyjádřit i napomenutí. Však i vinohradští faráři si ho vážili, o jeho názor stáli a jeho radu někdy vyhledávali.

Snad i proto, že měl blahodárný smysl pro humor, se v jeho společnosti cítil každý dobře. J. L. Hromádka říkával: „Smutný křesťan — žádný křesťan.“ To o Jiřím platilo. Kdyby četl tyto řádky, podotkl by s typickým mladistvým úsměvem: Jen ne tolik chvály.

Vzpomínáme, cítíme smutek nad tím, že jeho místo mezi námi je prázdné, ale všechno překrývá vděčnost. A jistota, že přišel do toho Domova, o jehož slávě zpívaly varhany, kdykoliv k nim usedl.

Dagmar Bružová

číslo 54, červen 2005
předchozí   další

Obsah

Kázání z 24.5.2005
Co Pán Bůh činí, dobré je
Táborové historie III
Vzpomínka na bratra Jiřího Bícu
Tábory mám ráda
Bzenec Opojný
Erteplajda
Afro-Atlanta
Z historie sboru XXV
Z jednání staršovstva
Sborové akce v červnu


Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).