Vinohradský sbor ČCE

Škola Boží služby v Collegeville I.

Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele v Collegeville, Minnesota, si připomíná na jaře 2006 své 150. výročí vzniku. Benediktinská spiritualita vyrostla přirozeně z evropské půdy, ale její přesazení do Severní Ameriky otevřelo novou epochu v historii řehole, epochu, která do jisté míry upomíná na počátky řádu za života sv. Benedikta. Benediktův počin zakládat kláštery na zarůstajících troskách někdejší slávy římské říše přispěl — z dlouhodobého hlediska — ke krystalizaci rané křesťanské civilizace. Tak i misie benediktinů v USA poznamenala život církve a společnosti v širším měřítku než jen v jedné vymezené oblasti. Jejich pionýrský apoštolát byl od počátků předzvěstí dalekosáhlejšího vlivu, než si jen v Evropě našich dnů dovedeme představit. Regula Sancti Benedicti se stala součástí duchovního klimatu, který utvářel na druhé straně oceánu „nový svět“.

Byli to benediktini z bavorského kláštera Metten (ležícího těsně u českých hranic), kteří odešli nejprve do Pennsylvánie a o několik let později do Minnesoty, kde se definitivně usadili. Je to o to pozoruhodnější, že tisícileletá historie mettenského kláštera byla v napoleonské době (1803) dekretem saského krále Maxmiliána I. dočasně ukončena. Klášter byl zavřen, kněží rozptýleni na různé fary. Teprve o generaci později se kulturně vzdělaný Ludvík I., Maxmiliánův syn, rozhodl pro opačnou náboženskou politiku. Jeho snem bylo vytvoření unie mezi politickým liberalismem a tradičním katolicismem. Mezi jeho priority patřila obnova benediktinského života v Bavorsku. V roce 1830 se v Mettenu sešli nejprve dva zestárlí mniši, kteří svou činností opět zprovoznili původní klášter. O dva roky později se k nim připojilo pět noviců. Jedním z nich byl i Bonifác Wimmer, který se měl stát jedním z nejvýznamnějších misionářů 19. století. Byl to právě on, kdo podnítil vznik „Ludwig Missionsverein“, katolické misijní společnosti vytvořené pod záštitou bavorského krále.

Důvodem pro přenesení řeholního života do Spojených států byla vysoká vystěhovalecká vlna, která se valila z Bavorska přes oceán. Jen pokud jde o Minnesotu, má se za to, že v roce 1854 zde žilo 32 000 Evropanů, kdežto o pouhé tři roky později se již toto číslo zvýšilo na 150 000 imigrantů. Mezi nimi patřila německá národnost k nejpočetnějším. Bavorští katolíci, kteří se usazovali v Novém světě, neměli zabezpečenou duchovenskou péči. Američtí biskupové na tento úkol nestačili, proto žádali své evropské kolegy o pomoc. Bonifác Wimmer nabyl přesvědčení, že nejlepší pomocí pro Němce ve Spojených státech by bylo založení benediktinského kláštera s duchovenským i vzdělanostním posláním. Sám pak se stal hnací silou této myšlenky. Jeho organizační nasazení, cestování, psaní dopisů, získávání lidí i finančních prostředků bylo enormní. Není divu, že jeho mottem se stala výzva „vždy kupředu“. Později, v roce 1865, jej papež Pius IX. jmenoval opatem s doživotní platností. Wimmer spěchal, jeho úmyslem bylo založení kláštera i školy. Věděl o obrovském počtu německých katolíků na nových územích. Byl přesvědčen, že věru záleží na tom, aby byla získána nová generace imigrantů pro duchovní poslání. Počátky kláštera v Collegeville byly velmi skromné, počty benediktinů zanedbatelné. Klášter byl budován doslova v divočině. Bylo třeba duchovní síly i manuální zručnosti. Ale Wimmerův sen se naplnil. A nejen v Minnesotě, ale i na jiných místech USA. Klášter sv. Jana Křtitele se stal v určitém období největším benediktinským střediskem na světě.

Martin T. Zikmund

Pokračování v příštím čísle Hroznu

číslo 69, listopad 2006
předchozí   další

Obsah

Uzdravení chromého
Ke kořenům našeho evropanství II.
Škola Boží služby v Collegeville I.
Sjezd (nejen) evangelické mládeže
Setkání kurátorů
Na koláčky a kávu po bohoslužbách…
Z historie vinohradského sboru XXXII
Ze staršovstva
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).