Vinohradský sbor ČCE

Tajemství uschlého fíkovníku

Kázání Petra Slámy v Orlovech 29.8.2006

 

Mt 21 10 Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: "Kdo to je?" 11 Zástupy odpovídaly: "To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji." 12 Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů; 13 řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby', ale vy z něho děláte doupě lupičů." 14 I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil. 15 Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě "Hosanna Synu Davidovu", rozhněvali se 16 a řekli mu: "Slyšíš, co to říkají?" Ježíš jim odpověděl: "Ovšem! Nikdy jste nečetli: 'Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu'?"

17 Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval. 18 Když se ráno vracel do města, dostal hlad. 19 Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: "Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!" A ten fíkovník najednou uschl. 20

Když to učedníci viděli, podivli se: "Jak najednou ten fíkovník uschl!" 21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - stane se to. 22 A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit."

Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch. S Ježíšem nastává rozruch. V chrámu převrací lavice penězoměnců, v církvi mění zaběhané zvyklosti. Nepřevrací jen stoly penězoměnců: namísto důstojných farářů jsou chrámovým kněžstvem děti a postižení, dvě skupiny, které dosud neměly do chrámu přístup. S Ježíšem přichází rozruch. Je to ale rozruch, který není samoúčelný, nekončí sám v sobě. Je to rozruch, který otřásá povrchem věcí a ptá se každého, jestli je doopravdy tím, čím má být.

Po dni plném vzruchů nastává noc a pak jitro a ona zvláštní scéna, na kterou se nyní soustředíme: fíkovník, který zrovna neměl plody, když šel Ježíš kolem, za trest uschl. Je to podivný příběh s mnoha mylnými výklady. Tečou zde po všem tom rozruchu Ježíšovi nervy, že se utrhá na němé stvoření a působí jeho zánik? Jak k tomu ten fíkovník přijde? Fíkovník je v příběhu namísto každého z nás. Uschlý fíkovník chápu jako nadsázku, která chce zdůraznit toto: každý je tu od toho, aby nesl plody. Plody svého druhu. Všichni nemohou nést jeden druh ovoce. Proto je nesmysl jakékoli srovnávání. Možná se fíkovník shlédl v olivě a snažil se zmenšit své lístky, dát jim nádech do stříbrna a kmen si co nejvíc zprohýbat, jako ta oliva. Pro samou snahu podobat se olivě nebyl pak v kritickou chvíli tím, čím měl být, nebyl fíkovníkem, když jím měl být. Nesnažíme se my často být někým jiným, než jsme, a nebráníme tak plodům, které bychom měli nést?

Jiný evangelista, který ten příběh vypráví (Marek 11) ale upozorňuje, že fík nenesl plody proto, že „nebyl čas fíků.“ (Ostatně: souvisí-li příběh bezprostředně s Velikonoci, pak bylo jaro − a to v Izraeli opravdu ještě fíky nezrají). Fíkovník má tedy „objektivní alibi“. Nemohl přece mít plody, když nebyl čas fíků. Co s příběhem teď?

Také to „objektivní alibi“ my ale ze svých životů dobře známe. Do našich životů přichází neplánovaně Pán Bůh a ptá se po plodech, po smyslu našeho života. A my bychom jako ten fíkovník rádi vykřikli: „Pane, vždyť ještě není náš čas, vždyť já teprve studuji, teprve zajišťuji bydlení, jsem v práci teprve ve zkušebním období. Chystám se, chystám — a až se nachystám, pak ponesu plody!“

Houby ponesu! Až se nachystám na závěrečné zkoušky, přijde svatba, po ní práce, děti a jejich chystání. Prožít život jako chystání se na další fázi a v té už zase na tu další — to je cesta uschlého fíkovníku, před níž nás Pán Ježíš varuje. Ten neeokologicky drastický příběh říká: fíkovník uschl, protože nepochopil ono „teď“, které k nám v Pánu Bohu přichází. Pán Bůh k nám přichází a zve nás, abychom žili už teď, abychom zpomalili poklus směrem k další fázi, abychom dnešek vzali jako Bohem darovaný čas, ne čas příprav, ale čas „už-života“.

Nakonec se učedníci diví, „jak najednou ten fíkovník uschl.“ A Ježíš hovoří o víře, která hory přenáší. Čeho se týká údiv učedníků a kam ukazuje Ježíšova odpověď? Byla to jenom pouťová atrakce, obzvláště povedené číslo kouzelníka, který ukáže prstem na strom a ten v tu ránu zežloutne? „Týjo, Ježiš, dobrý, jaks to dokázal?“ A Ježíš mluví o víře, která hory přenáší, a o prosbách a přímluvách. Myslí to tak, že kdo věří, také zvládne podobné kousky? To sotva, promítneme-li si celek Ježíšova konání a učení. O tohle přece v Božím království nejde! Víra není nástrojem likvidace druhých. Ježíš nemluví o víře potřebné k sežehnutí fíkovníku. Mluví o víře toho fíkovníku, o víře, s níž měl navzdory svému alibi, své nezralosti rozeznat čas Božího navštívení, uvěřit, že v tu chvíli může být platný. Pomyslím-li na svou nehotovost a nepevnost, je to opravdu víra těžší než hora. Nechceme-li ale dopadnout jako fíkovník, nechme se pozvat k tomu, že právě my a už dnes smíme v sobě rozpoznávat a užívat plody Božího království.

číslo 73, březen 2007
předchozí   další

Obsah

Tajemství uschlého fíkovníku
Anketa k tématu synodu
O Písmu svatém - o poznání Pána Boha
O stáří
Komenského dílo je stále inspirací
Z historie vinohradského sboru XXXV.
Bzenec, 5.–6. květen 2007
Letní tábor v Orlovech
Ze staršovstva
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).