Vinohradský sbor ČCE

Nedělní škola dnes

Jak vypadá vinohradská nedělní škola dnes, na to jsme se zeptali jejích učitelů. Na 5 otázek tentokrát odpovídaly Markéta Mráziková (MM) a Blanka Uličná (BU).  

Jak dlouho učíš v nedělní škole?

MM: Druhým rokem. Začala jsem učit ani ne tak kvůli dětem, stačí mi ty moje, ale spíš kvůli krásným očím mé přítelkyně Miriam Zikmundové, protože bylo (což je i teď) málo učitelů. Ovšem už první hodina „nedělky“ mě překvapila: MÁME VE SBORU ÚŽASNÉ DĚTI! Opravdu. A tak bylo jasno, že ještě nějakou tu neděli učit vydržím.

BU: Dva roky.

I když se ve sboru pracuje podle příruček synodní rady, jistě do připravených textů vkládáš i vlastní víru a vlastní zkušenosti. Co ti přijde nejdůležitější při práci s dětmi ve sboru, při jejich vedení k Pánu Bohu?

MM: Jednoznačně osobní přístup a osobní vzor. Děti musí vidět, že mám každé z nich ráda, že mám ráda Pána Boha a že miluji Ježíše Krista. Pak teprve můžu vzít do ruky příručku a něco jim říkat.

BU: Protože učím hlavně předškolní děti, příručky pro mě nejsou tak důležité. Snažím se příběh především co nejvíc zjednodušit, ohlodat na kost a najít nějakou podobnost s tím, co děti můžou zažít, nějak jim ho přiblížit.

Někdy je asi složité být většinu nedělí s dětmi a nemít možnost slyšet kázání. Kde čerpáš, abys mohl/mohla dávat dál?

MM: No, to by mě taky zajímalo, neznám evangelíka, který by nechodil do kostela hlavně kvůli kázání, které je (asi nejen pro mě) duchovním pokrmem, chlebem, takže asi „Pouštěj chléb svůj po vodě…“? Dělám to, protože je to potřeba a věřím, že ten puštěný chléb po mnohých dnech zase najdu.

BU: Tu dobu, co učím, nás je v nedělce docela hodně, takže učím tak jednou, dvakrát za měsíc a o složitostech se tedy moc nedá mluvit. Navíc děti, které často slyší příběh poprvé, nalézají nové a překvapivé věci, takže paradoxně se dá říct, že čerpám právě od nich.

Učitelé mívají řadu hezkých historek z práce s dětmi, v nichž bývá humor, dětské vnímání světa i čistý a jednoznačný pohled na řadu věcí, včetně věcí víry. Nevzpomeneš si na nějakou?

MM: Nevzpomenu, asi učím příliš krátce. I když s dětmi se zasměju téměř pokaždé, vyloženě na nějakou historku to nevydá.

BU: Tuhle jsem zažila nedávno, i když ne na nedělce, ale na náboženství: Povídali jsme si o Mojžíšovi, a tak jsem se ptala, jestli děti vědí, kdo to je faraon. „Bůh!“ „No dobře, ale čí bůh?“ „Pyramid!“

Jak by sbor mohl více pomoci nejenom vám učitelům, ale vůbec práci v nedělní škole?

MM: Výborná otázka! Pomohli by velmi dva až tři bratři, kteří by byli ochotni účastnit se této naší služby, neboť náš sbor oplývá především hochy, a to mnohdy dost temperamentními. Proto si myslím, že nějaký další mužský vzor KŘESŤANA by nebyl na škodu. A my bychom potom nějaké to kázání přece jenom stihli.

BU: Momentálně mě napadá jen zvýšení porodnosti :-), s více dětmi je větší zábava… Jinak myslím, že nám sbor poskytuje dostatečné zázemí.

Ptala se Jana Šarounová

číslo 84, březen 2008
předchozí   další

Obsah

Bůh nás drží pevně
Ze sborového archívu VI.
Nedělní škola dnes
Českobratrská církev evangelická — její kořeny a směřování I.
Ozvi se, Pane můj
100. výročí  postavení kostela
Letní tábor v Orlovech
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).