Vinohradský sbor ČCE

Sborová solidarita I.

V souladu s rozhodnutím sborového shromáždění staršovstvo našeho sboru rozdělilo určitou částku 14 sborům, které mají obtíže s financováním svého běžného provozu - ať už jde o platbu Personálního fondu za své kazatele či opravy a rekonstrukce budov. Sbory, které se na základě doporučení jednotlivých seniorátních výborů staly příjemci příspěvku, chceme opět krátce představit. Letos jsme požádali jednotlivé sbory o zodpovězení několika otázek:

1) Jak dlouhou historii má váš sbor?

2) Jak je sbor veliký, kolik lidí se aktivně účastní sborového života?

3) Jaké aktivity ve sboru máte?

4) Co vám v životě sboru dělá radost a co je naopak obtížné?

Chomutov

1) Sbor vznikl v r.1947 na místě bývalého německého sboru, dílem ze starousedlíků, dílem z nově příchozích. Evangelíci převzali faru i kostel a rozběhli rozsáhlou práci v celém regionu. Faráři objížděli desítku míst, sbor se věnoval mládeži, repatriantům i mnoha cizincům, kteří tehdy na Chomutovsku žili. Zvrat přišel v roce 1950, faráře Dittricha i se staršovstvem zatkla StB na základě vykonstruovaného obvinění. Tři lidé včetně faráře zůstali potom ve vazbě, odkud byli propuštěni až po 14 měsících. Tento úder společenství poznamenal, aktivity opadly, sbor se stáhl z veřejného prostoru na faru. V roce 1972 byla navíc nařízena demolice německého evangelického kostela. V 80. a 90. letech se sbor potýkal s neobsazeností, nebýt obětované práce farářů a kurátorů, byl by asi zanikl. Dnešní společenství se skládá ze tří čtrvtin z nově příchozích.

2) Sbor má asi 200 členů, bohoslužeb se účastní průměrně 15, s velkými výkyvy. Lidí, kteří se zapojují do různých sborových aktivit, je několikanásobně víc. Zdaleka ne všichni jsou z církve.

3) Přes týden se scházíme na biblické hodině a s dětmi na náboženství. Spolu s adventisty pořádáme už druhým rokem na faře setkání maminek s dětmi. Máme také několik hudebních aktivit: pěvecký sbor se schází spíše nárazově, pravidelně se cvičí společné troubení na pozouny (tzv. sbor trubačů, Posaunenchor). Trubače podporuje náš partnerský sbor ze saské strany hranic, se kterým jednou ročně slavíme česko-německou bohoslužbu. Mohl bych ještě pokračovat, věnujeme se divadlu, pořádáme tábor pro děti…

4) V poslední době mi udělalo největší radost, že se naše společenství rozhodlo dlouhodobě podporovat nedaleké středisko Diakonie v Mostě. Spojili jsme síly s tamějším sborem a spolupráce se rozběhla, našli se dobrovolníci, kteří v azylovém domě přednášejí nebo pomáhají při zvláštních příležitostech, anebo pracují v dozorčí radě. Pomoc jiným jsme organizovali už dřív, vždy ale šlo o jednorázové gesto, nebo jsme třeba s adopcí na dálku narazili na nedostatek financí. Letos někdo dostal nápad, že budeme pomáhat „na blízko“. A tak se zrodila spolupráce s Mostem, zčistajasna, zespod, a lidé ji přijali za vlastní. Zrovna před týdnem, na svátek Díkčinění, jsme vykonali první potravinovou sbírku, málem se nevešla do auta. Nejvíc starostí nám nyní přinášejí vztahy k politické reprezentaci našeho města. Pozice církví ve zdejším regionu je dlouhodobě mizerná, a Chomutov není výjimkou. Když chtěl sbor jednat o užívání jednoho z několika volných městských kostelů, nikdo se s námi ani nebavil. K tomu přidejte veřejné majetkové přesuny z posledních dvou let zavánějící podvodem, a vyhrocenou sociální situaci, kterou podněcuje primátorka, a máte představu o atmosféře ve městě. Trápí nás to, hovory po bohoslužbách se pravidelně stáčejí tímto směrem.

Jiří Bureš, farář

Rumburk

1) Náš sbor - Farní sbor ČCE v Rumburku - je sborem v oblasti bývalých Sudet, a tak byl založen po druhé světové válce a jeho jádro tvořili potomci exulantů vyhnaných z Českých zemí po bitvě na Bílé hoře za časů protireformace, především ze Zelowa.

Náš sbor však navázal, a to nejen převzetím budov a kostela, na tradici evangelíků luterského vyznání, Němců, kteří roku 1862 založili evangelický sbor, koupili kostel, do té doby užívaný jako restaurace či skladiště (postaven r.1778 jako řím.-kat. kaple sv.Jana Nepomuckého; r.1787 odsvěcen a prodán k světským účelům), upravili ho, opatřili zvony a varhanami. V roce 1901 postavili školu, která se stala po druhé světové válce farou a je jí dodnes.

Z novodobé historie se na sboru podepsal především požár kostela v r. 2003, kdy se do kostela vloupal mladý muž, závislý na drogách, a z nedbalosti ho zapálil. Díky Bohu, mnoha dobrým lidem, i Vám ze sborů naší církve, a také České pojišťovně a jejímu vzornému plnění, se kostel podařilo zcela obnovit a některé věci dokonce posunout i dál. Kostel i s domečkem z konce 18.stol., který byl ke kostelu tenkrát přistavěn jako dům pro hostinského, se podařilo otevřít pro lidi z Rumburku a okolí a zřídit tam malou čajovnu s prodejem výrobků z Diakonie a pracovníky se zdravotním handicapem. Slouží také jako kulturní prostor pro výstavy, besedy, přenášky, cestopisy atp. Díky této aktivitě sbor získal hodně kontaktů, příznivců a sympatizantů, a v posledních 3 letech tak v našem sboru našlo své místo 6 rodin - 10 mladých lidí s dětmi.

2) Sbor má cca 100 členů, a to včetně kazatelské stanice Česká Kamenice. Aktivní je asi jedna čtvrtina. Bohužel na různé sborové aktivity nechodí lidé pravidelně, zvláště ti mladší s dětmi, kteří ještě k tomu nejsou přímo z Rumburku.

3) V neděli máme pravidelně bohoslužby v Rumburku a České Kamenici . (Bohoslužby jsou také ve Varnsdorfu, ale to je samostatný sbor.)

Nyní aktuálně je biblická hodina v ve Varnsdorfu i pro rumburské, ve čtvrtek jednou za 14 dní je kruh malých oveček (předškolní děti a děti na první stupni ZŠ), ve čtvrtek také jednou za 14 dní (na střídačku s ovečkami) je setkávání nazvané "víru žít", které je zaměřené na nově příchozí do sboru, ale i mimosborové příznivce. V pátek se schází sbor pozounistů. Krom toho vyučujeme na 2 základních školách kroužek "dějiny křesťanství". Z mimořádných aktivit máme různé výlety či oslavy, pravidelně hrajeme na 24.12. vánoční divadlo, na Zelený čtvrtek míváme v kostele netradiční bohoslužby nazvané "Noc zhasínajících světel", na neděli Cantate v kostele zpíváme a hrajeme s malým bandem, předposlední neděli v červnu před prázdninami míváme sborovou slavnost. Den díkčinění slavíme spolu s varnsdorfskými, starokatolíky a husity. Občas hostíme sestry a bratry ze sborů z přilehlého Saska.

4) Radost nám dělají především nově přišlí členové sboru. Nyní naposledy při sborové slavnosti 28.6. přistoupilo do sboru 9 nových lidí - 3 rodiny s dětmi. Také se nám podařilo uskutečnit zřejmě po velmi dlouhé době sborový víkendový pobyt rodin s dětmi ve Sloupu v Čechách s programem a bohoslužbami, to bylo teď v září. V listopadu bychom měli po 4 letech mít nainstalované varhany, které se po požáru kostela restaurovaly v dílnách firmy Organa. Na III. adventní neděli 13.12. proto budeme slavit bohoslužby s posvěcením těchto varhan a s malým varhanním koncertem v podání celocírkevního kantora br.Moravetze, a to od 14:00 hod.

Prosíme přijměte pozvání na tyto bohoslužby a přijeďte se k nám podívat!

Co nám dělá starost? Také toho není málo. Rumburskému sboru jde o existenci. Je to malý sbor a my bychom rádi, aby tu stále pokračovala práce "na Boží vinici", aby tu bylo zvěstováno evangelium naším evangelickým způsobem, aby tu lidé mohli nacházet zázemí a rodinu. Přišli sice noví lidé, ale není jich zas tolik a situace je stále velmi křehká. Vnímáme však, že to nejdůležitější, když budeme mluvit o naší lidské stránce, jsou lidé. Peníze jsou až potom, ale přirozeně, peníze jsou také naší starostí. Na provoz sboru peníze máme, včetně personálního fondu, ale na jakékoli mimořádné výdaje to začíná být problém. Kostel je nově opravený, ale do fary v České Kamenici a fary v Rumburku se dlouhodobě neinvestuje a opravuje se jen to nejnutnější, provizorně.

Jako těžké vnímáme i to, že lidé mají dnes velmi málo času, a mnoho aktivit a zájmů, a možností, a to i lidé ze sboru. Na sbor pak mnohdy zbývá jen málo času, což je nám líto, ale všechno je otázkou priorit. Ovšem lidé nemají život v této době jednoduchý.

Filip Šimonovský, farář

 

Chodov

1) V Chodově nám bylo dáno (ostatně jako ve všech oblastech bývalých Sudet) navázat na existující sbor německé evangelické církve. Náš chodovský sbor vznikl po druhé světové válce shromážděním navrátivších se Čechů z Horního Slezska, především z Bedřichova Hradce a okolí. Tam odešli, aby mohli svobodně vyznávat svou víru, kterou pro poměry po Bílé Hoře u nás v Českých zemích vyznávat nemohli. Velmi dobře se lze o tom dočíst v knihách sestry Edity Štěříkové.

2) Sbor není veliký - tedy asi při pohledu z aktivnějších částí naší církve - schází se nás na bohoslužbách kolem dvaceti lidí. Biblických hodin se účastní osm až deset lidí. V seznamu hlasovných údů vedeme kolem osmdesáti sester a bratří, a to je asi ta aktivnější základna.

3) Máme radost i z našich středečních biblických hodin, podobně jako z biblické hodiny v naší kazatelské stanici v Nové Roli. Pokoušíme se shromažďovat i děti k jejich zvláštním shromážděním, podobně se setkáváme nejméně jednou měsíčně na ekumenické biblické hodině s našimi římsko-katolickými sestrami a bratřími. Pro veřejnost spolupořádáme nejen předvánoční koncerty.

4) Radost nám dělá každý nový človíček, nedávno při svátku Díkčinnění jsme přivítali dvě sestry vyššího věku, které se pomyslně vrátily k víře, ve které se pohybovaly od dětství, život je však zavál do jiných míst. Radostí je pro nás i zatím úspěšná snaha opravovat náš evangelický kostelík, který si v nedávné době připomínal sté výročí. Jsme vděčni za solidaritu vinohradského sboru Českobratrské církve evangelické, kteří ochotně spolunesou břemena jiných.

Radek Matuška, farář

číslo 101, listopad 2009
předchozí   další

Obsah

Podstatné je, patříme-li Kristu
Slova, slova, slova IX.
Skafandr a motýl
Sborová solidarita I.
Pozvání
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).