Vinohradský sbor ČCE

Vlastně do sboru patřím celý život

Rozhovor se sestrou Květou Zrůstovou

Koncem října oslavila sestra Květa Zrůstová kulaté narozeniny. Je to neskutečné, ale byly devadesáté. Sedává v zadní lavici a vždy mám radost, když ji tam vidím. Dříve bývávala i na zahrádce a nyní, pokud není v kostele na nedělních bohoslužbách, je většinou v cizině, kam dosud jezdí za svými dvěma dětmi. Těší se dobrému zdraví a stále sleduje dění jak ve sboru, tak v politice. Znám sestru Zrůstovou dlouho, protože jsme po dlouhá léta sousedkami v domě. Za života mých rodičů byla u nás častým hostem při odpoledním čaji, potom si chodila popovídat s mojí maminkou. Nyní občas zaběhneme k ní nahoru. Probíráme vše a tentokrát jsme si při výborném čaji a dobrůtkách povídaly také o vinohradském sboru.

Kdy jste přišla do vinohradského sboru ?

Mě tam přivedla v roce 1925 maminka do nedělní školy. Byla jsem zde konfirmována, konfirmoval mě br. farář Jerie, chodila jsem do mládeže, pak jsem měla zde svatbu. Potom jsem zase já přivedla do nedělní školy obě své děti - syna Jaroslava a dceru Květu, oba zde také byli konfirmováni. Vlastně do sboru patřím celý život.

Na co nejraději vzpomínáte?

Ráda vzpomínám na období, kdy jsem chodila do mládeže, to vedl prof. Bič, tehdy ale profesorem nebyl. To nás chodilo do mládeže hodně. Moc vzpomínám na br. faráře Jerie, to byl vzácný člověk, měl v sobě takové charisma, kterému se nedalo odolat. Ráda jsem poslouchala také br. faráře Martina Zikmunda, měla jsme ráda jeho styl, ráda bych ho ještě někdy slyšela kázat u nás v kostele. Také jsem moc ráda poslouchala br. faráře Strádala, byl mi velice blízký.

Můj syn vzpomíná na br. faráře Moravce, jak uměl zaujmout děti, syn zejména vzpomíná na jeho dalekohled v kopuli věže. Určitě mu dal ale do života i poznání v oblasti víry. Syn bydlí nyní ve Švýcarsku a pravidelně navštěvuje bohoslužby v Zurichu, potkává se tam s ostatními Čechy, od nás ze sboru zejména s Titem Zeleným. Když jsem ve Švýcarsku, ráda tam také chodím.

A co ze současného dění?

Letos v červnu jsem byla poprvé v Chotěboři. Již dříve jsem o pobytu pro starší věkem věděla, ale nikdy jsem nejela. Letos jsem neodolala pozvání a byla jsem nadšena. Byla tam nádherná atmosféra, všichni si navzájem pomáhali, panovalo tam takové vzájemné porozumění. Příroda je tam nádherná a ti, co měli auto, nás vzali na výlety do okolí. Opravdu jsme to takové nečekala, předčilo to mé očekávání. Ráda bych tam jela zase.

A ze současného dění ve sboru – mám radost, že vždy, když se ohlásí, že děti jdou do nedělní školy, ozve se šustění a kostelem běží hodně dětí. To dříve nebylo.

Přejeme vám do dalších let Boží požehnání, abyste se těšila dobrému zdraví a pokusíme se, abyste nacházela tu krásnou atmosféru jako v Chotěboři také ve vinohradském sboru.

Rozmlouvala Jana Tomková

číslo 102, prosinec 2009
předchozí   další

Obsah

Bůh nás očekává tam, kde se dává nalézt
Vlastně do sboru patřím celý život
Chhlang tunle
Konfirmace
Sborová solidarita II.
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).