Vinohradský sbor ČCE

Slova, slova, slova VII.

Peklo

Peklo se nám může zdát jako výraz blízký, zabydlený česky přihlouplými pekelníky, které občas nějaká ta Káča pěkně ošulí. Do slovanštiny připutovalo pravděpodobně ještě před příchodem Cyrila a Metoděje, zdá se, že skrze němčinu, jejíž prostřednictvím měli Slované zprostředkovávané první zkušenosti se křesťanstvím. Asi bylo tehdy třeba onomu pohanstvu germánskému a slovanskému řádně vysvětlit, co je čeká, když bude setrvávat ve svém pohanství, a tak si ti, kdo k našim předkům mluvili poprvé o víře, vzali na pomoc obraz plný rozpálené smůly. Neboť přesně tohle tehdy slovo „pekel“, případně „pecel“ znamenalo. Vyzbrojeni touto znalostí se nebudeme podivovat nad tím, že ještě v pozdním středověku bylo lze v českých luzích a hájích potkat „pkelníka“ jinak též „picariuse“, který se neživil přepravou hříšníků do podsvětí k výkonu trestu, ale smolením dřevěného nádobí – a tak pochopitelně neměl ani rohy, ani kopyto. Nelze nechat bez povšimnutí, že tam, kde hebrejština a případně řečtina hovoří většinou o podsvětí (šeol, hades – ruský „ad“ odvozený od řeckého „hades“ je jedním z mála slovanským přejímek řeckého výrazu pro peklo), které není ve své podstatě jen místem trestu, začíná naše církevní tradice s již zcela jasným pohledem na rozpálenou smolu. Naopak tam, kde řecký text Nového zákona mluví o tartaru – tedy propasti s železnými vraty, do které by kovadlina padala devět dní a která je v řeckém bájesloví vyhrazena těm, kdo byli odsouzeni k věčným mukám (jako třeba Sysifos nebo Tantalos) - používají kraličtí slova „žalář“ (II Petrova epištola, kapitola 2 verš 4). Nu, na každý pád víme z podobenství o Lazaru a boháčovi, že lépe je se chovat hezky a že nám nikdo z klína Abrahamova nevzkáže, jak se máme chovat, abychom v pekle neskončili. A tak nezbývá než naděje, že jak praví píseň: netřeba jim vzkazovat, ví každý, jak se spravovat.

Matěj Cháb

Šeol

Hebrejsky se peklo řekne Šeol. Je to slovo pro zánik, nicotu, podsvětí, hrob. Zřejmě vzniklo ze slovesa š-a-h (vadnout, zanikat). Už termín „podsvětí“ trochu mate. Vnucuje představu paralelního podzemního světa, kde se prohánějí čerti rohatí. Biblický Šeol však zeje prázdnotou a nicotností. Dolů pod zem ho lidé umístili proto, že ho používali jako označení pro hrob (Gn 37,5 aj.). V Nu 16 proto zahučí do Šeolu ambiciózní Kórachovci. Starý zákon důsledně umlká ve chvíli, kdy z něj začneme páčit informace o tom, jak to v Šeolu vypadá. Když Hospodin zachraňuje ze Šeólu (1S2,6), je to lano hozené za sekundu dvanáct, žádné vzkříšení. Když se žalmista snaží pohnout Hospodina, aby ho zachránil, vyhodí trumf: „Kdo by tě v Šeolu chválil?“ (Ž 6,6b) Ne že by Starý zákon vzkříšení a život věčný zásadně popíral. Jde mu ale o čas života vyměřený zde na zemi. Co přijde potom, to Starý zákon s důvěrou v Pána Boha prostě neřeší. Co s takovým pojetím pekla dnes? Já si to překládám tak, že strašně moc záleží na tomto životě - a že Boží záchranné akce, a tedy také naše přímluvy o takové akce a naše všelijak pajdavé nápodoby těchto akcí, mají smysl.

Petr Sláma

číslo 98, červen 2009
předchozí   další

Obsah

Kázání
Bůh mi byl milostiv
… a bylo velmi dobré (Gen 1, 31)
Výlet do Nového Města pod Smrkem
Libice
Je to riskantní, dobrodružné, a proto báječné
Slova, slova, slova VII.
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).