Vinohradský sbor ČCE

Anketa pro Hrozen

Po čase přicházíme se sborovou anketou, která se týká takzvaných „církevních restitucí“. Pro osvěžení uvádíme nejprve krátké informace o tom, jak by mělo vyrovnání státu s naší církví vypadat.

Stát chce v rámci vyrovnání vyplatit církvím (ne všem, ale sedmnácti „včas“ registrovaným, povětšinou křesťanským) dohromady 59 miliard korun v penězích.

Podle dohody by na ČCE mělo připadnout zhruba dvě miliardy dvě stě šedesát milionů. Tahle částka bude vyplácena „na splátky“ po třicet let. Stát předpokládá, že do vyplácení ještě nějak zahrne znehodnocení peněz inflací, takže nakonec za třicet let by to měla být možná až částka okolo 3 miliard.

Nabídka má i druhou stranu mince: prozatím stát dává naší církvi peníze na platy kazatelů (a ještě něco málo – opravdu dost málo – na provoz), letos tato částka dělala dohromady asi sedmdesát dva milionů korun. Jedním z cílů vyrovnání s církvemi je přinejmenším finanční odluka církve, to znamená, že třetí rok poté, co začne vyplácení náhrad, začne stát snižovat objem peněz na platy, a to každý rok o pět procent. Takto to bude dělat po dobu 17 let a pak přestane na platy duchovních přispívat docela.

V naší církvi je asi 50 000 lidí, nebo spíše nejméně 50 000 lidí, kteří platí salár. Kdybychom dnes chtěli nahradit státní dotaci vlastní obětavostí, znamenalo by to, že každý z těch, kdo dávají salár, by měl dát měsíčně o 120 Kč více.

Mimořádný synod dal synodní radě zmocnění v této věci dále jednat a podepisovat za církev. Mimořádný synod také vyzval k rozhovoru o narovnání nad tématy, ze kterých vycházejí i naše anketní otázky.

Matěj Cháb

Respondenti: Eva Svobodová (ES), Filip Krupička (FK), Mikuláš Vymětal (MV), konsilium sester při úterním setkání (ks), Eva Pavlincová (EP), Jana Šarounová (JaŠ), Dan Popelář (DP), Jan Šaroun (JŠn)

1. Jak by měla podle Vašeho názoru naše církev takto získané prostředky investovat a jak by je rozhodně investovat neměla?

ES Neměla by je rozhodně nechat ležet ladem na bankovním účtě. Měla by prostředky investovat přes vybranou spolehlivou firmu tak, aby jí vydělávaly (cenné papíry, dluhopisy,termínované vklady, nemovitosti).

FK ANO: investovat do státních dluhopisů, uložit do bank s trochu slušným úrokem, nakoupit čínský juan… Prostě s radou finančních odborníků peníze uložit tak, aby z nich byl trvalý zisk a jejich objem se nezmenšoval – tedy „neprožrat to“. NE: Postupně z toho ukrajovat, až se celá částka postupně rozplyne.

MV Investovat je jednak tak, aby zajistily dlouhodobý finanční výnos – dílem konzervativně – budovy v centrech velkých měst s očekávaným stálým výnosem a dílem třeba i dynamičtěji. Druhý – a možná ten nejdůležitější a největší směr investic – by měly být investice dynamické a směřující k nějakému rozvoji ve shodě s posláním církve. Tedy vymyslet nějaký pořádný projekt, vzít část peněz, k nim získat další část peněz v rámci grantů a klidně si i část půjčit a realizovat projekt s finanční návratností. Cílem těchto projekt by mělo být ovlivnit společnost ve shodě s evangeliem. Když jsem nad tím přemýšlel, napadly mě dva takové okruhy: – v souvislosti s množstvím dorůstajících dětí rozšíření sítě evangelických akademií o několik dalších škol, klidně i víceletých gymnázií. – v souvislosti s množstvím lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách i krajích projekty na sociální integraci těch vyloučených. Představuji si to tak, že by se klidně prodal nebo přestavěl kostel a vybudovala se škola patřící církvi i s modlitebnou, motivovali by se evangelíci, aby studovali pedagogické školy a učili na evangelických gymnáziích a podobně. Snad by stála za investici i investice do PR čili reklamy. Neměla by je investovat tak, aby to bylo v rozporu s morálkou. Neměli bychom je „projíst“.

ks Spíše neinvestovat, ale výhodně spořit!

JaŠ Snad do nemovitostí, s těmi je regulérní práce, mohou sloužit a nejsou to jen řady čísel na účtech. Nicméně vytvoření nějakého fondu asi bude nutné.

DP Pokud zúžíme využití obdržených peněz pouze na investice: Je dobré nebát se v církvi slova „investovat“. Starý zákon je plný investic – do stád, země… Dobrý hospodář musí investovat, i Nový zákon učí – zakopání hřivny k ocenění nevede. Vhodnou investicí při samofinancování církve bezesporu jsou například nemovitosti – pro pravidelný a relativně bezpečný výnos a zároveň jako prostor pro pomoc (bydlení pro potřebné, prostory pro činnost prospěšných organizací… ) Cílem pro církevní investice nevhodným jsou dle mého názoru podnikatelské záměry postavené toliko na přesunu peněz od ovlivněných k ovlivňujícím (nonfair obchod, reklama, herní a zábavní průmysl, burza… )

JŠn Těžká otázka, v dnešní době. Asi dílem konzervativně (dluhopisy, term. účty apod.), dílem do vlastních podniků třeba v oblasti soc. služeb (Diakonie?) Každopádně tak, aby se pokud možno alespoň udržela jejich hodnota. Z čehož plyne, jak rozhodně ne.

2. K čemu by měly podle Vašeho názoru prostředky, které naše církev získá z vyrovnání sloužit?

ES Na běžný provoz církve bychom se za 17 let měli naučit dávat peníze z vlastní obětavosti. Až co bychom nepokryli, by mohlo jít z peněz z vyrovnání. Brát však jen z výnosů, pokud by peníze už vydělávaly. Stejně tak na velké opravy a rekonstrukce by se mělo brát jedině z výnosů. Na balík 3 miliard by se nemělo rozhodně sáhnout.

FK K tomu, co doteď státní příspěvek – platy farářů a trochu provoz.

MV Viz výše, za investici pokládám i investici do lidí…

ks Na provoz sborů, zvláště těch menších, venkovských, aby nezanikly. Na údržbu kostelů a far.

JaŠ Rezerva, financování kazatelských míst, která nejsou spojena s konkrétními sbory, podpora misijních míst podle jasných pravidel, podpora sociální práce církve, práce s dětmi a mezi mládeží, rozumná solidarita s chudšími sbory, dary a půjčky na opravy a rekonstrukce budov (formou grantů)… Asi ale nejde jen „ubírat“.

DP Myslím, že to vyplývá ze souvislostí. K financování provozu církve, platům pro duchovní. Sociální a kulturní aktivity jsou zvláštní kapitolou – oddělenou.

JŠn Viz výše, plus k hladkému přechodu na samofinancování.

3. Kdo by měl podle Vašeho názoru mít pravomoc nakládat s penězi, které naše církev dostane a proč?

ES Měla by být vybraná dobrá finanční firma, která by peníze dobře investovala a starala by se o to. Vedení naší církve nemá takové odborníky.

FK Synod potažmo Synodní rada – 60 až 70\%, sbory poměrově podle počtu hlasovných údů by spravovaly 30 až 40\% Proč? No připadá mi to spravedlivé…

MV Když to bude SR se svou kanceláří, zvýší to centralizaci naší církve, ale nějaké rozdrobení po seniorátech a sborech si představit nedokážu. Takže asi SR odpovědná synodu a speciální dozorčí radě ve věcech financí.

ks Synodní rada by měla spravedlivě rozdělit peníze sborům a ve sboru by o tom rozhodovala zvolená (hospodářská) komise.

EP Zodpovědní lidé ze synodní rady a také někdo z jednotlivých sborů. Kurátor, místokurátor?

JaŠ To nechám povolanějším. Rozhodně si ale myslím, že by církev měla úzkostlivě dbát na kontrolní mechanismy, přehnanou důvěrou nevystavovat druhé pokušení a sebe okradení, a přitom nepropadnout mamonu. Bojím se, že najít v tomto vyváženost nebude jednoduché a doufám, že nebudou mít pravdu ti, kdo tvrdí, že pro církev to je ve výsledku břemeno, které neunese.

DP Synodní rada dle pokynů synodu, nejlépe po analýze a doporučeních komise či poradního výboru k tomuto účelu vzniklému z řad členů církve.

JŠn Snad ústředí (Synodní rada), ale pod podmínkou veřejné kontroly a mechanismů, které vyloučí opakování případu „Prokop“.

4. Měly by platy kazatelů v budoucnosti být financovány z výnosů investic peněz které církev dostane nebo si myslíte že je pro Vás možné zvýšit obětavost tak aby církev platy kazatelů hradila z peněz sebraných mezi členy naší církve?

ES Odpověděla jsem již v otázce 2. Myslím, že i po 17 letech nebudeme schopni vše zaplatit z obětavosti, zvlášť pokud členové–salárníci budou vidět, že církev finančně nestrádá. Církev byla po generace zvyklá dostávat finanční zabezpečení shora. Potřeba zaplatit sbor či faráře, abych ho ve své vesnici měl, si evangelíci odvykli.

FK Určitě z výnosů, protože počet salárníků se snižuje ač průměrný salár na osobu roste. Pokud nenastane výrazné probuzení, tak to takhle asi bude pokračovat i dál. Jinak zvýšit obětavost o 12x120 = 1440Kč ročně je pro mne přijatelné.

MV Ideální by byla asi nějaká kombinace obojího. Na druhou stranu když budou malé platy kazatelů, klesne i společenská prestiž a tudíž častěji o tuto práci budou jevit zájem lidé, kteří by se jinde neuchytili…

ks Asi by měly být financovány z obou zdrojů, protože není jisté, že všichni členové církve budou moci zaplatit na saláru o těch 120,– Kč měsíčně více.

EP Věřím, že by se obětavost členů církve alespoň trochu zvýšila, takže bych myslela, že z obou zdrojů.

JaŠ Myslím, že platy kazatelů ve sborech by měly být financovány z příspěvků členů církve, o zvýšení příspěvků bych jistě uvažovala.

DP Výnosy z dobře obhospodařovaných investic zajisté k vyšší úrovni platů duchovních mohou vhodně posloužit. Nicméně aktivní přispívání členů na platy kazatele patří k věci. V současné době si další navýšení své „finanční obětavosti“ nedovedu prakticky představit, ale rozhodně by šlo o prioritu, kdyby bylo třeba.

JŠn Výnosy by se měly určitě v rozumné míře reinvestovat tak, aby samofinancování ČCE bylo trvale udržitelné. S tím, že dát část peněz na platy kazatelů je (nebo může být) také dobrá investice. Ono na to všechno ale nejspíš stejně nebude, takže navýšení příspěvků na oněch doporučovaných 3–5\% by bylo nejen potřebné, ale i slušné.

5. Jak by měl být velký plat kazatele (zkuste přirovnat k nějakému jinému povolání)

ES Kolem dvaceti tisíc?????

FK 1.2 – 1.4 násobek průměrného platu středoškolského profesora. Myslím, že to ale nejde takhle paušalizovat. Jsou kazatelé dobří, horší, aktivní, pasivnější, starší, mladí… A nechci to odvíjet od toho, kolik lidí chodí na kázání, protože by to mohlo u kazatelů vyvolat snahu se podbízet a kázat tak, aby se to „líbilo“. Kolik brali kněží v Ježíšově době?

MV To jako kazatel nedokážu posoudit. Asi by bylo adekvátní podle vzdělání, které zhruba odpovídá VŠ vzdělaným zaměstnancům v sociálních službách či ve středním školství.

ks Plat kazatele by měl být velký asi tak jako plat vysokoškolského učitele.

EP Alespoň takový, jaký mají učitelé.

JaŠ Něco mezi učitelem a lékařem.

DP Vzhledem k povinnosti vysokoškolského vzdělání a mnohdy i manažerské náplni části práce, nehledě na často bezbřehou pracovní dobu, bych ocenil úroveň platu kazatele ve výši platu např. lékařů. Kazatel zajisté najde vhodný cílový objekt pro přesun případných přebytků:)

6. Měl anebo neměl by stát z rozpočtu alespoň nějakým způsobem i nadále financovat církevní činnost a proč?

ES Měl by částečně financovat alespoň církevní školství, církevní nemocnice, církevní ústavy, domovy důchodců apod. Zejména pro to, aby tím společnost vyjadřovala podporu církvím v této oblasti. Také proto, že státu tím církev pomáhá ve výdajích v sociální či zdravotní sféře.

FK ANO 70\% protože církev dělá hodně charitativních činností o které se tím pádem stát starat nemusí. NE 30\% protože nevěřícím leze krkem, když mají přispívat ze svých daní na něco, s čím sami nesouhlasí. Možná by bylo dobré mít možnost vybrat si do čeho by měla jít určitá část mých daní – na sport, kulturu nebo třeba na církev.

Bojím se, aby nakonec z dopadu toho zákona nevznikly tahanice mezi jednotlivými denominacemi…

MV Myslím, že otázka financování je širší, že se nejedná jen o stát, ale také o kraje, obce a podobně. Je také otázka, co se myslí slovy „církevní činnost“. Na některé věci by všichni jmenovaní mohli a myslím, že občas i budou chtít přispívat – údržba církevních památek, které mají historickou hodnotu, veřejně prospěšné aktivity, pokud je bude církev konat jako součást své činnosti, činnost církve ve státních institucích – armáda, školství, vězeňství, možná i částečně zdravotnictví…

ks Neměl, protože by to nebylo vhodné vzhledem ke vztahu k veřejnosti.

EP Bylo by dobré, kdyby si člověk mohl vybrat na co půjde alespoň část jeho daní, t.zn. část daní by mohla jít na církevní činnost.

JaŠ Myslím, že by stát rozhodně neměl omezovat financování sociálních služeb poskytovatelů zřízených církvemi (Diakonie, Charita, Armáda spásy… ). Totéž se týká církevního školství. Tyto organizace neslouží zdaleka jen lidem z církve a mnohdy jsou jediné, kdo služby v dané oblasti poskytují. Je spravedlivé, když je nefinancují církve, ale stát (přesto začíná panovat obava, že stát po startu restitucí utáhne kohoutky – „vždyť církve už dostaly dost, ať si to platí samy“)

DP Myslím, že minimálně spolufinancování si zaslouží sociální a kulturní aktivity církve, zvláště v oblastech, ve kterých stát zaostává.

JŠn Běžný život církve ne (platy kazatelů, údržba budov, nejsou-li památkami apod.). Nebylo by to fér vůči většině daňových poplatníků. Ano tam, kde církev poskytuje služby, na které stát přispívá i jiným neziskovkám. To už se ale snad děje.

číslo 124, únor 2012
předchozí   další

Obsah

Nic se nemůže postavit mezi nás a Kristovo milosrdenství
O dobrovolnictví
Modlitba
Anketa pro Hrozen
B. Mikolášek a jeho písničky
Nové knihy ve sborové knihovně
Program nedělní školy v únoru 2012
Jak se vám líbilo spaní v kostele?
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).