Vinohradský sbor ČCE

Vzpomínky na vinohradské faráře III.

foto: moravec

V tomto čísle pokračujeme ještě vzpomínkami na bratra faráře Moravce.

Na bratra faráře Moravce mám ty nejlepší vzpomínky. Provázel nás vlastně řadu let. Oddával nás, křtil naše syny, a tak nám byl i osobně blízkým.

Chodívali jsme na biblické hodiny, tehdy hojně navštěvované, a scházeli jsme se i jako střední generace, třicátníci, někdy na faře a několikrát i v našem bytě v Londýnské ulici. O jedněch prázdninách věnoval br. farář svůj volný čas pobytu na Vysočině, kde kolem sebe shromáždil řadu dětí a krom „vyučování“ se jim osobně věnoval, zasvěcoval je do pozorování hvězdné oblohy. Byl také vynikajícím znalcem Prahy. Vzpomínáme na velmi zajímavou a poučnou vycházku, kterou s námi prošel od Staroměstského náměstí přes Karlův most do Mostecké ulice a pověděl nám řadu zajímavostí o historicky významných místech.

Sestra Moravcová nás provázela při víkendových pobytech v Chotěboři a věnovala se zajištění stravování pro účastníky pobytu. Ráda vzpomínám i na její pomoc při přípravě svatby naší dcery. Byla mi tehdy velkou oporou.

Pokud mohu posoudit, dokázal se br. farář Moravec také „upozadit“, když odešel do důchodu, a nezasahoval do práce br. far. Otřísala. Není tomu tak vždycky a leckdy dokáže farář pěkně ztrpčovat práci svému nástupci.

Jarmila Filipiová

Čtu jako všichni členové sboru odebírající Hrozen znovu kázání, modlitby, události, vzpomínky a jiná sdělení, která tvoří jeho obsah. Vzpomínka na bratra faráře Moravce byla pro mě „silná“. Po jeho příchodu do našeho sboru jsem totiž patřila do řady jeho prvních konfirmandů. Bylo nás padesát. Schůzky s vyučováním a nácvikem na konfirmaci s bratrem farářem, pozorování nebe dalekohledem, jeho výlety s námi. Nezapomenutelná návštěva zbraslavského zámku.

Přesně tak, jak to zmiňuje bratr profesor Filipi. Vzpomněl všeho, včetně sborové sestry Lydie, která často přicházela k nám domů.

Věra Skřivánková

Článek o „mém“ bratru faráři Moravcovi mě úplně dojal a vrátil do dětství, které jsem mohla prožívat v jeho nedělní škole, také sborové sestry Čechová a Pivoňková velmi ovlivnily mou cestu k víře.

Magdalena Jelínková

Bratra faráře Moravce jsme měli jako děti na nedělní školu, už si nepamatuji, jestli bylo také náboženství v týdnu, pamatuji si jen nedělní školu. Ta byla tehdy po bohoslužbách, my jsme byli ve skupině s ním, menší děti myslím učil bratr Bakos nebo sborová sestra. Po nedělní škole jsme pak ještě zůstávali v kanceláři faráře a on nám ukazoval třeba sluneční skvrny dalekohledem– promítal to na zeď kanceláře. Také byl velkým sběratelem známek, měl snad všechny evropské, ty jsme si rádi prohlíželi. Největší zábavou byly kuželky, měl takové stolní, také jsme hodně hráli ping pong, stůl byl tehdy v klubovně. S bratrem farářem jsme často prohrávali, byl na svůj věk hodně čilý, těžko ho někdo porazil. Dělali jsme také výlety, hodně ho zajímala historie, třeba hradiště Závist, které se tehdy vykopávalo. Zajímalo ho třeba i klínové písmo z Mezopotámie, ukazoval nám kopie odlitků písma, měl hodně zajímavých knížek. Chodili jsme v neděli domů na oběd až v jednu nebo dvě hodiny, do té doby se nám věnoval – po bohoslužbách a nedělní škole.

Pavel Coufal

Z promluvy při pohřebním shromáždění:

Bratři a sestry,

vinohradský sbor prožívá čas zármutku. Loučí se s pastýřem, který přišel, aby po celý čas, bez nároků na pocty a uznání sloužil. Sloužil dětem i dospělým.

Evangelium, které zvěstoval, neslo znaky přesvědčivosti a jistoty. On dobře věděl, co člověku prospívá a životu dává smysl. Proto mohl tak důvěřivě a radostně žít a vyznávat. A stát pevně a jistě ve všech bouřích a proměnách časů, zdánlivě bezmocný a bezbranný. Byl výrazným svědkem, který radostně rozdával především na kazatelně, rozdával na cestách a ulicích, rozdával i v příbytcích bratří.

My zde vděčně vyznáváme, že mnohé z nás vyvedl ze zmatků na bezpečnou cestu víry a ukázal směr. Mnohé malomyslné přiváděl k jistotám, bezradné naplňoval nadějí, nemocné a jinak ztrápené potěšoval a všechny zval do společenství sboru, které přetvářel v rodinu lidu Kristova, kde každý měl své místo a poslání.

Za tuto starostlivou péči a služby svému faráři děkujeme. A Pánu Bohu především. Znovu jsme se přesvědčili, že na svůj lid nezapomíná a vzbuzuje svědky svého slova v potřebný čas. A tak náš zármutek se proměňuje v čas vděčnosti a děkování. Proměňuje se v jistotu, že v paměti věčné bude spravedlivý.

Miroslav Filipi (tehdejší kurátor sboru)

číslo 138, červen 2013
předchozí   další

Obsah

Kázání
Z přímluvných modliteb
Vzpomínky na vinohradské faráře III.
Noc kostelů 2013
Okýnko z Madridu
Noc apoštolů
Ohledávání
Program nedělní školy v červnu 2013
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).