Vinohradský sbor ČCE

Za Evou Filipiovou

Text pochází z pera Pavla Filipiho. Shrnul v něm důležité informace o jejím životě, když ji před svou operací v roce 2015 svěřoval do péče Diakonie v Krabčicích.

foto: eva

Narozena v Praze, ale dětství strávila v Benešově u Prahy v rodině dentisty (1 mladší bratr, nyní trvale ve Francii). Rodiče již zemřeli. Rodina muzikální, Eva záhy začala zpívat v dětském, později dívčím a ženském pěveckém sboru. Až do nedávné doby dobře hrála na klavír, v Benešově hrou na varhany doprovázela bohoslužbu Církve československé husitské.

Z politických důvodů nesměla studovat na střední škole (gymnáziu), dodělala si vzdělání později (Střední škola sociálně–právní s maturitou). Absolvovala kurz angličtiny a těsnopisu, nastoupila do sekretariátu divadla v Benešově a s jeho ředitelem přešla do vinohradského divadla Čs. armády. Na léta v divadle ráda vzpomínala, i na přátelství s některými herci.

Po výměně ředitele divadla nastoupila do Psychologického ústavu (později katedry) Filozofické fakulty UK, kde v různých funkcích setrvala až do odchodu do důchodu v r. 1996. Na Filozofické fakultě se jí několikrát podařilo zabránit diskriminaci věřících studentů při přijímacím řízení; v uznání toho byla r. 1990 vyznamenána stříbrnou medailí Karlovy univerzity.

V r. 1960 se vdala za (tehdy) duchovního ČCE, a tudíž změnila církevní příslušnost z husitské do evangelické církve; manžel posléze přešel na Evangelickou teologickou fakultu. Svého tchána si moc neužila, zemřel krátce po svatbě. Zato s manželovou matkou měla krásný vztah až do jejího skonu v r. 2001. Rovněž manželovy mladší sourozence přijala do svého života, zvláště jeho nejmladší sestru Evu, nyní velvyslankyni ČR v Sýrii, která nám v r. 1998, jako velvyslankyně v Libanonu, umožnila krásnou cestu po zemích Předního Východu, plnou zážitků, na něž Eva ráda vzpomíná.

Z manželství se r. 1962 narodil syn Matouš. Vystudoval technickou kybernetiku na Vysokém učení technickém v Praze (a tím se živí dodnes). V r. 1992 se oženil s ing. arch. Danielou Filipiovou, nyní senátorkou Parlamentu ČR, která je upoutána na invalidní vozík. Manželství přineslo dvě vnučky, Kateřinu (byla již dcerou nevěsty z prvního manželství), která nedávno absolvovala vysokoškolské studium mezinárodních vztahů, a Annu, která t.č. studuje na vysoké škole v Londýně. Obě vnučky byly zdrojem četných radostí a zážitků, zejména ve svých raných letech, jakože s přibývajícím věkem kontakty slábly, ne však jejich náklonnost, která byla Evě vždy povzbuzením.

První léta manželství, jak se dá očekávat, nebyla prosta existenčních problémů. Nicméně se (asi v r. 1972) podařilo získat venkovskou chaloupku pro rekreaci, a to v malebném koutě Českomoravské vysočiny, ve vesnici Telecí, kam sahají manželovy rodové kořeny (oba jeho rodiče spočívají na tamním evangelickém hřbitově). Eva si zamilovala tu krajinu. Zážitky z pobytu na chaloupce, zvláště když tam byly s námi malé vnučky, jsou nezapomenutelné i pro Evu. Spřátelili jsme se nejen s místními, mezi nimiž byla řada manželových příbuzných, ale též s „chalupáři“ jiného původu. Za všechny jmenujme rodinu Čihákovu,Vinickou a Schauerovu; nezapomínáme ovšem též na rodinu Plecháčkovu z nedaleké Borové, která nyní v Poličce nám ve své penzionu nabízí příležitostné ubytování.

Po celý dospělý život byla Eva věrnou členkou Českobratrské církve a velmi ráda navštěvovala bohoslužby.

číslo 163, únor 2016
předchozí   další

Obsah

Boží láska má poslední slovo
Vidět především člověka
Za Evou Filipiovou
Report z návštěvy – Drahonice
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).