Vinohradský sbor ČCE

Evangelíci v Libštátě (1783 – 1945)

Jan Kletvík

Z nových knih ve sborové knihovně

Při návštěvě v Libštátě, kde nyní působí bývalý farář dejvického sboru Petr Hudec, jsme pro sbor dostali zajímavou útlou knížku, která se zabývá historií sboru helvetského vyznání v obci. I pro toho, kdo k Libštátu nemá žádné osobní vazby, je to čtení moc zajímavé. Vypráví o počátcích sboru, také o jeho dobrých dnech i jeho krizích, třeba i v osobních vztazích, dotkne se jeho současnosti. Je to malý obraz církve v proměnách času, ilustrovaný na životě jednoho sboru.

foto: libstat

Na webu is.cuni.czje k této publikaci (původně diplomové práci) uveden této abstrakt:

V Libštátě se vedle sebe po dlouhá desetiletí nacházely tři církevní sbory. Tato práce mapuje dějiny sboru helvetského vyznání a sboru augšpurského vyznání. Početnější byla ta skupina, která se zde přihlásila po vydání tolerančního patentu k helvetskému vyznání. Helvetům se tak rychleji podařilo získat vlastního faráře, tím byl Jan Csomor, který přišel roku 1783, a také se jim podařilo postavit si vlastní modlitebnou, která byla vysvěcena již roku 1787. Oproti tomu církvi augšpurského vyznání se nepodařilo získat dostatečný počet věřících, aby mohla vzniknout jako samostatný sbor, a tak se stala součástí svazku luterských církví se sídlem v poměrně vzdálených Křížlicích. Zároveň se jí nepodařilo získat ani povolení pro stavbu vlastní modlitebny, a tak se církev po dlouhou dobu potýkala s existenčními problémy. Luterská modlitebna byla postavena nakonec až roku 1842. Roku 1867 se luteránům podařilo založit samostatný sbor, do něhož přišel první vlastní farář následujícího roku. Celé prostředí tak poskytuje mnoho prostoru pro studium vztahů mezi oběma konfesemi a pro studium průběhu církevní unie v roce 1918. Obzvláště poslední třetina 19. století se zdá být klíčovým obdobím, kdy k sobě našly obě církve cestu především prostřednictvím faráře Emanuela Havelky a faráře Petra Marušiaka. Vývoj po roce 1918 ukazuje, že spojení obou konfesí proběhlo naprosto hladce. Zároveň se tento vývoj projevil ve ztrátě luterské identity, která je patrná z liturgických změn.

jaš

číslo 176, květen 2017
předchozí

Obsah

Kázání
Bůh, kterého bychom chtěli spíše mít
Před volbou faráře
Můj život XI.
Evangelíci v Libštátě (1783 – 1945)
Program Noci kostelů
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).