Vinohradský sbor ČCE

Rok v Apostelkirche I.

Je 9. srpna 2017. Sedím v Landau v budově semináře pro kazatele s dalšími devíti mě již dobře známými lidmi – vikáři falcké evangelické církve. Jsme uprostřed posledního semináře, který nese trefný název: „Týden hodnocení“. A je to skutečně tak. Všem nám končí rok práce na sboru. Ostatní mají před sebou zkoušku a pak ještě 4 měsíce speciálního vikariátu zakončené další, nejdůležitější zkouškou.

Já mám před sebou poslední 4 dny tohoto ročního dobrodružství ve falckém městečku Kaiserslautern. Je mi smutno. Znovu opouštím místo a lidi, kteří mi přirostli k srdci. A tak tu sedím, poslouchám zajímavou přednášku o tom, co nás čeká v prvním roce na faře. Hlavou mi přitom letí vzpomínky na všechno to, co jsem zde za ten rok prožila.

Koncem září jsem s Tomášem přijela do cizího města, kde se mluví cizí řečí, kterou trochu znám. Ale zvládnu v ní být v pozici farářky? Mohu německy kázat? Mohu vést v němčině pastorační rozhovory? Dokážu lidem vůbec rozumět, co mi říkají?

Tom odjel a já zůstala sama v malinkatém skromném pokojíčku uprostřed neznámého města. Plna stesku, obav, nejistot a pochybností.

A pak to začalo. Farářka, která se tu o mě celý rok starala – Susanne Wildberger mi hned první den představila svou a potažmo již i mou práci. Na fotce ukázala lidi ze staršovstva a přiřadila k nim šestnáct velmi podobně a nezapamatovatelně znějících jmen. Pak mě provedla kostelem a ukázala, kde se co zapíná, vypíná, na co se musí myslet, na co nemám zapomínat, taktéž i ve sborových prostorách. A mezitím mi vyprávěla různé důležité informace a zajímavosti o sboru. Na konci této prohlídky jsem nevěděla vůbec nic. Ale řekla jsem si: „Nejsi tu jen na dnešek. Do roka to vše snad zvládneš pojmout.“ A taky že jo! Vlastně už za měsíc jsem měla celkem dobrou orientaci ve všem dění. Susanne mě postupně začala zapojovat do farářských aktivit.

Nejprve výuka náboženství ve škole – 2x týdně jsme měli hodinu s prvňáčky. To jsem měla moc ráda a vždy jsem se na to těšila. Nejprve jsem jen přihlížela. Pak jsme si děti občas dělily na dvě pracovní skupinky, později jsem je měla na starosti i sama. Jednou jsem si s dětmi musela vyjasnit kompetence. To se stalo díky tomu, že jsem netušila, jak se řekne německy fix. Děti měly za úkol vybarvit obrázek k příběhu, o kterém jsme zrovna povídali, a jedna holčička se mě zeptala, zda může použít „Filzstift“. Šla jsem k ní a zeptala jsem se, co je to „Filzstift“. Ukázala mi na fixy, které měla v penále. Usmála jsem se na ni a řekla jsem ne. Všem dětem jsem oznámila, že obrázek vybarvíme pastelkami a ne „Filzstiftem“. Ta dívka s fixy nabyla dojem, že mám určité mezery v němčině a zeptala se mě, zda vím, co je to tabule. Nejprve jsem její otázku nepochopila a nechápavě jsem ukázala na tabuli. Načež přišla spousta dotazů na hodiny, křídy, židle, počítadlo… Až jsem musela nadšené děti upozornit, že tuto hodinu vyučuji já a lekce z němčiny mi mohou dát až po škole.

Také do dvou školek (ty patřily ke sboru) jsme se Susanne chodily 1x do měsíce připravovat s nimi a pro ně bohoslužby. To byl zase zcela jiný způsob práce, který mě velmi těšil.

Práce s konfirmandy byla o poznání těžší. Naštěstí jsem na ni nebyla sama. Před každou konfirmační sobotou jsme se v týmu setkaly já, Susanne a dva hoši z CVJM (YMCA) a připravili jsme v mých očích skvělý, dobrodružný a napínavý program na 4 hodiny pro „konfíky“. Ti ale nebyli snad nikdy moc nadšení a chodili na konfirmační soboty jen „z musu“. Tak to na mě alespoň působilo. Často jsem nostalgicky vzpomněla na vinohradské konfirmandy (dnes již mládežníky).

Alžběta Matějovská

Pokračování příště

číslo 177, září 2017
předchozí   další

Obsah

Bližní hledejme na cestách ...
Z přímluvných modliteb
Bolest, štěstí i odpuštění
Rok v Apostelkirche I.
Jednota bratrská I.
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).