Vinohradský sbor ČCE

Ze synodu

Letošní čtvrté a již poslední zasedání 34. synodu se konalo na přelomu května a června v Litomyšli v nádherných prostorách Evropského školícího centra YMCA, bývalé jízdárny přímo naproti zámku. V prostorách samotných, ale i v celém městě je vidět krásný soulad historických budov s moderní architekturou, nápaditý, pěkný a funkční. Prostory k jednání potěšily oko, ale byly zároveň velmi komfortní, tolik místa na papíry a další věci jsem na synodu ještě nezažila.

Jednání začalo už ve čtvrtek odpoledne, večer se pak konaly v opraveném katolickém kostele zahajovací bohoslužby. Při nich byli mimo jiné církvi představováni nově ordinovaní, faráři i laici. Letos jich bylo méně než jindy, bohužel, ale náš sbor mezi nimi měl dokonce dva zástupce, Olgu Navrátilovou a Matěje Chába.

A jaké jsou výstupy z jednání? Vybrala jsem některé z nich, kompletní seznam usnesení přijde do sborů sborovou zásilkou. Pokud se s nimi pak někdo ze čtenářů Hroznu bude chtít seznámit, stačí se připomenout.

Prohlášení

Synod vydal prohlášení, které se týkalo událostí kolem hry v Brně a následnému zásahu „Slušných lidí“.

„Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání. V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.“

Při nedělním setkání v jednom ze sborů Chrudimského seniorátu se při rozhovoru po bohoslužbách účastníci ptali, proč synod považoval za nutné se zabývat právě touto událostí, když je řada jiných událostí a výroků, které by zasluhovaly reakci. Mnozí také vnímali zmíněné představení jako kontroverzní a urážející.

Návrh na prohlášení řádně podal jeden ze synodálů, a pokud je takto návrh podán, synod je povinen se jím zabývat. To také synodálové udělali, návrh podrobili kritice a nakonec schválili jeho přepracovanou verzi. Nešlo o vyjádření souhlasu či nesouhlasu s představením, ale o vymezení se proti nebezpečné tendenci, kdy jsou „křesťanské“ hodnoty citovány lidmi a skupinami, které nejenom že nemají s křesťanstvím nic společného, ale jejich program a postoje jsou spíše protikřesťanské, hlásající nenávist, jako tomu bylo v tomto případě.

Strategický plán

Další důležitou věcí bylo schválení první části Strategického plánu ČCE do roku 2030. A proč strategický plán? Přiznám se, že mi tato terminologie je osobně trochu cizí a přistupuji k ní s lehkým despektem, nakonec mi ale schválené body přišly jako určité směrovky, které mohou být na další cestě smysluplné. Cituji z materiálu připraveného strategickou komisí: „Církev má mít výhled, o co jí jde a jak toho dosáhnout. Má mít delší výhled, proto období do roku 2030. Máme zhodnotit naše zdroje, zvážit, na co je použít, čeho chceme dosáhnout. Církev je velmi rozmanitá, proto je obtížné navrhovat plán, který bude přijatelný pro všechny. Cílem je, aby všechny sbory žily plný život víry.“

A jaké jsou tedy ony strategické cíle?

I. Dlouhodobým strategickým úkolem církve je stanovit, jaké kvalifikační předpoklady mají naplňovat její kazatelé, kde a jak mají tyto kompetence získávat a posilovat.

II. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby měla dostatek kvalitních a ochotných kazatelů připravených k práci a službě ve sborech všech stupňů i pro jiná pověření duchovenskou službou mimo církev

III. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby faráři a jáhni pracovali a sloužili v církvi svobodně, radostně, obětavě a věrně a aby jejich práce mohla být v souladu s jejich rodinným životem.

IV. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby vysláním a prací svých kazatelů podporovala život a službu těch společenství, ve kterých je o sdílený křesťanský život a společnou službu vážný zájem. Míru této podpory bude církev průběžně přizpůsobovat velikosti a živosti sborů.

V. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby kazatelské platy byly přiměřeně vysoké a přehledné a aby obsahovaly významnou motivační složku.

VI. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby rozvinula svou práci a službu i na nejdůležitějších místech České republiky, kde ji dosud nekoná, nebo na důležitých místech, kde ji příslušný farní sbor kvůli své slabosti nedokáže již déle vykonávat.

VII. Dlouhodobým strategickým cílem církve je, aby její sbory přešly na samofinancování informovaně, hrdě a solidárně.

Jednotlivé body pak byly ještě rozpracovány a vznikly k nim návrhy usnesení, například:

Synod se usnáší, že v rámci restrukturalizace ČCE a na cestě k úplnému samofinancování se výše kazatelských úvazků ve farních sborech bude stanovovat podle následujících zásad a pověřuje synodní radu, aby pro 1. zasedání 35. synodu připravila návrh provedení tohoto usnesení:

1. Výše kazatelského úvazku ve farním sboru je dána životem a zájmem tohoto sboru.

2. Standardní náplň plného kazatelského úvazku stanovuje a průběžně aktualizuje synodní rada.

3. Výši konkrétního kazatelského úvazku stanoví při každé volbě kazatele seniorátní výbor, a to s přihlédnutím k údajům o životě sboru z výročního evidenčního dotazníku (viz výše bod 1) a celocírkevních standardů (viz výše bod 2).

4. Pokud život daného sboru nekoresponduje s dosavadní výší úvazku kazatelského místa, bude výše úvazku před volbou přiměřeně upravena

5. Případné zvýšení úvazku kazatele bude v průběhu doby povolání ve sboru možné jen se souhlasem seniorátního výboru.

6. Před volbou nového kazatele bude moci sbor požádat o dočasné zvýšení kazatelského úvazku, jehož je nositelem.

Synod bere na vědomí následující koncept směrnice synodní rady k § 21 odst. 1–2 Církevního zřízení a k čl. 6 odst. 1, písm. b) a čl. 7 odst. 1, písm. a) Řádu o správě církve o možném sloučení či zrušení sboru, pokud neplní své základní funkce:

Za základní funkce sboru považujeme:

a) schopnost shromáždit k pravidelným nedělním bohoslužbám v sídle sboru v průměru více než 10 osob

b) schopnost získat během kalendářního roku pro svůj vlastní život a službu nejméně 50.000 Kč (v součtu vybraných sbírek pro potřeby sboru, vybraných tuzemských darů a vybraného saláru)

c) schopnost staršovstva pravidelně se scházet v usnášeníschopném počtu

d) schopnost vytvořit dostatečnou poptávku po práci kazatele a schopnost aktivně hledat nového kazatele tak, aby administrace sboru netrvala více než 10 let

e) schopnost pravidelně konat přiměřenou misijní, diakonickou či pastorační aktivitu pro okolí sboru

f) schopnost zvládnout samostatně příslušnou správní agendu (vč. správy nemovitostí)

V případě, že některý farní sbor neplní některou z těchto základních funkcí, příslušný seniorátní výbor zahájí konzultace s jeho staršovstvem. Výstupem těchto konzultací bude buďto společný plán sboru a seniorátního výboru mající za cíl jejich opětovné naplňování nebo návrh seniorátního výboru příslušnému konventu na sloučení či zrušení daného farního sboru.

Odvody

Byl také schválen nový způsob stanovování odvodů do Personálního fondu. V Personálním fondu shromažďuje církev mj. náklady na mzdy farářů, jáhnů, pastoračních pracovníků, vikářů a jáhenských praktikantů). Nový způsob odvodů by měl v jedné své složce nově zohlednit i hospodářskou sílu sborů a zavést tak systémovou solidaritu mezi sbory.

Odvodů se týkalo i další rozhodnutí, tentokrát šlo o celocírkevní repartice (jde o finance na provoz povšechného sboru, což zdaleka není jen provoz ústřední církevní kanceláře, repartice slouží v rámci příslušného rozpočtu na úhradu nákladů synodu, synodní rady, ústřední církevní kanceláře, kanceláře Jeronýmovy jednoty, poradních odborů a komisí synodní rady, na údržbu majetku povšechného sboru, na poskytování pomoci církevním sborům a na sociální výpomoc pracovníkům církve.) Celocírkevní repartice na to vše nestačí, dochází k narůstání schodku, proto bylo navrženo až dvojnásobné zvýšení těchto odvodů. Proti tomu se mnozí synodálové pochopitelně ozvali, nakonec bylo odhlasováno menší navýšení s tím, že synodní rada zároveň na příští zasedání připraví analýzu činností, které povšechný sbor dělá, a synod by měl potom zhodnotit, zda církev všechny činnosti dělat má a může, nebo je třeba některé z nich omezit či zcela vynechat.

A nakonec ještě výběr z usnesení týkajících se kazatelů naší církve:

Synod ukládá sborům, aby dbaly na časté přímluvné modlitby za kazatele nové i stávající.

Synod ukládá staršovstvům, aby věnovala zvýšenou péči svým kazatelům, dbala na vzájemně otevřené vztahy, dopřávala jim čas na zasloužený odpočinek a na rodinný život, podporovala je v jejich dalším vzdělávání a využívání supervize

Synod ukládá synodní radě, aby ve spolupráci se svými poradními odbory dbala na připomínání výzev mladým lidem i lidem středního věku ke studiu teologie, zejména při celocírkevních kurzech, setkáních, sjezdech.

Jana Šarounová

číslo 184, červen 2018
předchozí

Obsah

Divíme se
Ze synodu
Noc kostelů 2018
Ladislav Heryán
Kazatelská stanice Františkovy Lázně
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).