Z historie vinohradského sboru IV

V červnu 1890 provedl senior pražského seniorátu bratr Molnár visitaci sboru. Na těchto přípravných pracech měl značný podíl administrátor, farář Čeněk Dušek. Potíže se kterými se setkávalo opatřování kazatelů pro nedělní bohoslužby i zajišťování výchovy dětí a mládeže , podnítily sbor, aby si, pokud možno brzy, povolal vlastního kazatele. K tomu upravilo staršovstvo byt v zakoupeném domě a provedlo průzkum mezi členy sboru o jejich stanovisku k povolání kazatele. Členové doporučili staršovstvu vykonat všechny organizační opatření, aby mohlo být přikročeno k provedení volby. Ve staršovstvu byla v září projednávána povolávací listina, zejména pak zajištění platu kazatele. Pak byly zahájeny úvahy, koho navrhnout na kandidáta pro volbu. Velká většina navrhovala za jediného kandidáta bratra faráře Duška.

5. října 1890, konalo se prvé sborové shromáždění, bylo přítomno 23 členů s hlasovným právem . Kurátor B. Szalatnay podal zprávu o všech opatřeních, jež staršovstvo až posud pro ustavení sboru a zahájení sborové činnosti vykonalo. Pokladník A. Litomiský podal zprávu finanční. K datu sborového shromáždění činily příjmy sboru celkem 11.096,- Zl 78 kr, výdaje 11.104 Zl53 Kr, vykazovalo tak hospodářství sboru schodek 7 zla 75 kr . Sborové shromáždění schválilo obě zprávy. Dále schválilo sborové shromáždění koupi domu v Kollárově ulici č.p. 194a jeho úpravu pro sborové účely. Pokud se týkalo volby kazatele, bylo usneseno nepožadovat zkušební kázání a za kandidáta navrhnout jediného kandidáta,¨faráře Čeňka Duška. Kurátor informoval přítomné, že farář Dušek do týdne sdělí, zda kandidaturu k volbě přijímá.

Jelikož vrchní církevní rada neschválila volbu prof. Kadlece za staršího, protože nedosáhl věku třiceti let a žádosti staršovstva o dispens nebylo vyhověno, byla provedena doplňovací volba staršovstva a za člena zvolen Fr. Polák. Při jednání staršovstva o přípravě kandidátů navrhoval člen staršovstva Jos. Baštecký, dalšího kandidáta pro volbu kazatele, faráře L.B. Kašpara ze sboru Hradiště u Pardubic. Svůj návrh odůvodnil tím, že farář Kašpar je literárně velmi činný , že jest předseda spolku Komenského , který vydává evangelickou literaturu, časopis „Evangelické listy“ a kalendář „Orloj“, který také značné styky se zahraničím má a má předpoklad získat podporu pro sbor z ciziny. ABy se předešlo rozdělení ve sboru při volbě, bylo nařízeno ve staršovstvu, aby se oba navržení kandidáti mezi sebou dohodli. Farář Dušek sděli stanovisko staršovstva faráři Kašparovi s dotazem na jeho stanovisko . Farář Kašpar sdělil Duškovi, že navrhuje staršovstvu, aby zvolilo oba dva s důvodů, že budou mít oba dva dosti práce v e sboru, kterou se staršovstvem dohodnou a ještě jim zbyde čas na činnost celocírkevní. Staršovstvo však toto řešení nemohlo přijmout, neboť nemohlo oběma kazatelům zajistit platy a ani další byt pro druhého kazatele. Staršovstvo pak pozvalo oba kandidáty do schůze staršovstva na 6. listopad 1890. Tato schůze se však neuskutečnila z nezjistitelných důvodů. Mezi členy sboru však již probíhala agitace pro faráře Kašpara, organizovaná bratrem Bašteckým, který měl s farářem Kašparem shodné zájmy, neboť Kašpar byl předseda spolku Komenského a Baštecký byl vlastníkem knihkupectví, které zejména prodávalo publikace vydané spolkem Komenského. Datum volby bylo stanoveno na 9. listopadu 1890, ještě ve sborové místnosti Na Smetance. Volbu řídil konsenior f. Šoltész. Počet hlasovných členů se zvýšil o šest od schůze sborového shromáždění. Jak se později prokázalo, byli za členy v tomto mezidobí přihlášeni studenti, kteří na území sboru nebydlili a byl za ně zaplacen minimální salár (později i byli vyloučeni). Při jednostranné agitaci bylo používáno i zkreslených informací. Při volbě z 48 členů zapsaných v knize členů bylo přítomno 36 členů s hlasovným právem. Úvodem přečetl předsedající příslušná ustanovení církevního zřízení a pak bylo přikročeno k volbě lístky . Lístky bylo možno vkládat do urny až do 14 hodin. Po sečtení hlasů bylo zjištěno, že 15 hlasů obdržel farář Dušek a 21 hlasů farář Kašpar. Zvolen byl tedy Farář Kašpar. Na schůzi 13. listopadu byla schválena připravená povolací listina pro faráře Kašpara, kterou podepsali jen Adolf Novotný, Josef Baštecký, František Polák. Ostatní členové podpis odmítli s odůvodněním, že volby nebyly řádně provedeny a vytkli tuto skutečnost bratru J. Bašteckému , který se dopustil nesprávnosti . Uvedený se výtkám bránil a uvedl, že podporoval volbu faráře Kašpara při dodržování ustanovení celocírkevního zřízení. Členové staršovstva, kteří podpis odepřeli, sdělili svoje stanovisko dopisem faráři Kašparovi a apelovali na něho, aby v důsledku nesprávnosti při volbě tuto nepřijal. Farář Kašpar jim sdělil, že by musel slyšet vyjádření druhé strany a vyzval je vzít na vědomí skutečnost a zůstat ve spolupráci se staršovstvem. Farář Kašpar pak 20. listopadu 1890 povolací listinu podepsal. Bratr Ad. Novotný doporučoval, aby nejasnosti kolem voleb byly objektivně přešetřeny.

Na Nový rok 1.1.1891 vykonal bohoslužby farář Dušek a předsedal schůzi staršovstva. Sbor přijal větší dar z ciziny, prostřednictvím dr. Cottela (9.178 Zl) a použil jej jako splátku kupní cen y objektu čp 194. V lednu 1891 byly uzavřeny účty za hospodaření v roce 1890 a předány revizorům k revizi.

Na schůzi staršovstva podal farář Dušek resignaci na funkci administrátora a členové staršovstva, Kurátor B. Szlatnay, K. Nešpor a A. Litomiský rezignovali na funkce ve staršovstvu.

Podle zápisků br. V. Chadima zpracoval mch