„Dej aspoň bůra, dyť je to na dobrou věc …“

Procházel jsem výnosy ze sborových sbírek a rovnal si je do tabulek, to už je taková posedlost. Abych se tím netěšil sám, uvedu zde malý souhrn. Je totiž zamyšlení hodný. I méně zdatný počtář si nemůže nevšimnout, že v roce 2003 jsme se rozhodli dát do sbírky o korunu více než v roce 1999. Chtěl jsem tedy vyzvat k takovému malému pokusu. Zkusme dávat v tomto roce do sbírky každý o pět korun více, než jsme zvyklí. Jsou to sice malá čísla, ale hodně znamenají. Když to shrnu, je to takhle: v roce se koná 58 shromáždění, průměrná účast je 99 osob (v tabulce jsou uvedeny jen dospělé osoby). Když si to pak vynásobíme, tedy 58 shromáždění krát 99 osob krát ta pětikoruna, zjistíme, že pokud se všichni rozhodneme dávat o pětikorunu více, nasbíráme za rok 28 710 korun navíc.

Druhou prosbu bych měl na nás státem zdaňované. Sbor nabízí možnost nákupu kupónů pro sbírky. Výhodou tohoto nákupu je možnost snížení daňového základu (lidově řečeno „odečtení z daní“). Tohle funguje samozřejmě jak pro zaměstnance, tak pro ty, kteří si daně dělají sami. Velkou výhodou je, že když se rozhodnete dávat do sbírky ony kupóny, můžete dát nejméně o patnáct procent více, aniž by vás to něco stálo. Je to asi takhle –  když dáte každý týden do sbírky padesátikorunu z peněženky, tak vás to „stojí“ (obrazně řečeno) právě oněch padesát korun. Pokud jste tedy rozhodnuti dávat sboru padesát korun, pak musím říci, že je vždy lepší dávat tuhle částku přes ony zmiňované kupóny. Proč? Předpokládejme, že platíte daně také už v druhém pásmu (to je 20% ze základu). V tomhle případě, když si koupíte kupón za 60 Kč, samozřejmě ve chvíli nákupu zaplatíte 60 korun, ale dostanete potvrzení o daru (jednou ročně), které dáte do své mzdové účtárny (také jednou ročně) nebo přiložíte k daňovému přiznání. Na základě tohoto potvrzení zaplatíte díky nákupu onoho šedesátikorunového kupónu o 12 korun méně na daních (v případě zaměstnanců <– FACE="Symbol">-  stát vám vrátí tuhle částku z již uhrazených záloh). Takže vás to nakonec vyjde na oněch padesát, ba co dím, na 48 korun, a sbor dostane o 10 korun víc. Stejně jako při výzvě o pětikorunové navýšení i tady tyhle malé peníze dají ročně pěknou částku. Jde tu vlastně o rozhodnutí, zda si myslíme, že s penězi lépe hospodaří stát (v tu chvíli se dá ospravedlnit nenakupování kupónů a neodečítání saláru atp. od daňového základu), nebo zda s těmi penězi přece jen lépe hospodaří sbor. Pokud se nám druhá možnost zdá pravdě blíže, je velmi namístě si zjistit, ve kterém základu daně platíme, o tuhle procentní částku nakoupit více a dávat do sbírky kupóny.

Omlouvám se všem, kterých se dotýká, že o tak opravdu křesťanské věci, jako jsou chrámové sbírky, píši v těchto kupeckých intencích a ještě pod tak až podomním nadpisem. Činím tak, protože si myslím, že se o penězích má mluvit co nejotevřeněji a že se k penězům tyhle kupecké a podomní vlastnosti také vážou. Rád bych ještě žhavou současnost změkčil pohledem do minula. Polák Lasitský navštívil v 16. století bratrské sbory a byl jimi tak pohnut, že se ve společenství bratří zdržel a sepsal historii jejich sborů. Zde v povídání o řádech a obyčejích stojí: „U Bratří také sbírky jsou, a to dvojité. Jedny určité, každého čtvrt leta při suchých dnech, kteréž se oddávají osobám k tomu zřízeným (hospodáře sboru je jmenují), a vpisují do knih, co kdo dá, zejména. Druhé jsou dobrovolné almužny, kteréž se vmítáním, co kdo pobožný chce, do pokladnice církevní (každou neděli, nejpředněji však po sv. posluhování) shromažďují, a v opatrování zůstávají samému správci a přidanými k tomu osobami, jež hospodáři almužen slovou. Ony prvnější sbírky obracejí se na potřeby chrámové, víno ku stolu Páně, svíce času zimního (když se i přede dnem kázání držívají), opravy sboru a domu; a zbývá-li co, připojuje se mezi almužny, a obrací na potřeby chudých, domácích i příchozích, zvláště vyhnanců pro evanjelium, až i nuzných kněží a správců.“ Vmeťme, prosím, o toho bůra a malou část naší daně do chrámové pokladnice navíc. Naštěstí chudí v tom slova smyslu, jak jsou zde uvedeni, jsou u nás vzácní, ale jistě nám všem udělá radost, když budeme jako sbor moci rozvíjet projekty, jako je adopce na dálku, mateřské centrum, pomoc azylantům, případně pomoc chudším sborům naší církve.

Kupóny jsou k dostání v hojném množství v naší farní kanceláři.