Noc kostelů

Padla na mne milá povinnost, abych seznámila čtenáře Hroznu s tím, jak v našem kostele na Vinohradech probíhal letošní ročník Noci kostelů. Tato akce se uskutečnila v mnohých kostelech na celém území České republiky v páteční večer 19. května, tedy v době, kdy mnozí z nás již zahájili chatovou sezónu, proto se možná někteří z těchto důvodů nemohli Noci kostelů zúčastnit. Snad tedy tento příspěvek poslouží pro představu, jak to u nás probíhalo, a zároveň jako pozvánka k připojení se v příštím ročníku. My, kteří jsme měli možnost se Noci kostelů zúčastnit, jsme z této akce měli velikou radost a potěšení. Proto také pevně věříme, že budeme mít sílu a čas učinit z této akce tradici.

Náš sbor se Noci kostelů zúčastnil letos poprvé. Přípravy probíhaly již mnoho týdnů předem, a to především nácvik hudební části programu. Organizace posledních dvou týdnů se ochotně chopila Zuzana Bruknerová, za což jí patří naše díky, její vedení bylo věcné a citlivé. Program, který u nás probíhal, byl rozčleněn do několika sekcí v rámci dvouhodinového cyklu, který začínal v osm hodin a končil krátce po desáté. Nutno podotknout, že již během našich příprav od šesté hodiny večerní přicházeli první návštěvníci. Naše paní farářka se z jejich strany setkávala mimo jiné s dotazy především ohledně bohoslužeb a jejich průběhu. Bylo tedy milou shodou okolností, že zrovna následující neděli byla bohoslužba v našem kostele přenášena rozhlasem, na což bylo možné zvědavé návštěvníky upozornit a pozvat je tak k poslechu radiového přenosu.

Program byl zahájen společným zpěvem s kytarou, pianem i varhanami. Jednotlivé písně byly prokládány čtením z bible, a to biblického textu, který má předčítající nejraději. Následovala sekce s názvem klasická varhanní hudba, které se ujala naše varhanice Ester Slaninová společně s Ondřejem Pokorným. Nutno ještě uvést, že o hudební produkci na piano a buben se postaral Jiří Svoboda. Následovalo krátké povídání o historii kostela, které doplnily kánony nejen z Taizé. Příchozí měli také možnost se dovědět něco o obrazech bratra Miroslava Rady, které jsou dominantou našeho kostela. Závěr pak patřil varhanní improvizaci k meditaci.

Pro návštěvníky bylo přichystáno občerstvení, o které se postaraly naše sestry Monika Chábová a Jitka Krupičková. K dispozici bylo sladké, slané i káva a čaj. Báry Uličná a Čašková se věnovaly těm, kteří si chtěli prohlédnout nebo zakoupit nějakou literaturu z nakladatelství Kalich či Portál. K nahlédnutí byly i bible různé provenience a stáří. Jen místo pro ztišení, kterému byl vyhrazen prostor dětského koutku, zůstalo nevyužito.

Nelze též opomenout, že v “Šalamounově sloupoví“ byl promítán dokument o obrazech bratra Rady, o jehož projekci se staral Filip Krupička.

Večer jsme zakončili nahoře na faře. Pohoštění zbylo i pro nás účastníky a bylo i trochu vína. Zhodnotili jsme celou akci velmi pozitivně a tento pocit v nás upevnila i skutečnost, že náš kostel navštívilo skoro stotřicet návštěvníků.

Za sebe mohu říci, že celá akce probíhala ve velmi milé a vstřícné atmosféře a minimálně pro mě byla možností poznat mnohé bratry a sestry blíže. Všem zúčastněným patří velké díky, bohužel nebyl prostor vyjmenovat všechny. Závěrem snad jen dodat, že organizační tým čítal přes dvacet členů. Pro příští ročník bychom chtěli zařadit i speciální program pro děti, proto každá další ruka bude více než vítána.

Michaela Valentová