Společenstvo nikoli prstenu, ale hřebů

foto Wikipedie

14.–15. listopadu 1940 byla bombovým náletem německých letadel zničena katedrála v anglickém městě Coventry. Na ruinu zbylé zdi dal tehdejší probošt Richard Howard napsat: OTČE, ODPUSŤ. Tato slova tvoří základ modlitby smíření z Coventry, která vyjadřuje úkol křesťanů ve světě. Modlitba byla sepsána roku 1959 a od té doby se ji modlí křesťané na mnoha místech po celém světě. Například v Coventry se tak děje pod širým nebem v prostoru bývalé katedrály každý pátek ve 12 hodin. Na oltáři stojí kříž vytvořený z velkých tesařských hřebíků, kterými byly v původní katedrále sbity trámy a držely její střechu. „Snažíme se vyhnout se jakékoli myšlence na odplatu“, řekl probošt Howard. Další kříž z hřebíků nalezených v troskách byl darován do Pamětního kostela císaře Viléma v Berlíně. Berlínský kostel byl totiž zničen náletem RAF v roce 1943. Novou budovu katedrály v Coventry, postavenou hned vedle trosek původní stavby, navrhl Basil Spence. Tento architekt (později za tento návrh povýšený na rytíře) trval na tom, aby pozůstatky staré katedrály byly ponechány v původním stavu jako připomínka válečných útrap a nová katedrála byla postavena vedle těchto ruin. Ze zbytků ničivého náletu tak byl vytvořen symbol, který vyjadřuje ducha odpuštění a nového začátku. Kříž z hřebů z Coventry dnes stojí jako znamení smíření také na mnoha dalších místech. Pod tímto křížem se lidé hlásí k úkolu překonávat protiklady a hledat nové cesty pro společnou budoucnost. Hlavními tématy v Coventry jsou bombardování, uprchlíci, sexuální násilí v důsledku války, miny, dětští vojáci a dopad války na životní prostředí.

foto Wikipedie

Mám v Německu přátele ve dvou městech, která se ke „společenství kříže z hřebů“ (Nagelkreuzgemeinschaft) přihlásila, v Norimberku a v Mönchengladbachu. S tímto zvláštním křížem se však můžete setkat i v dalších 42 německých městech a k tomuto společenství se hlásí křesťanské sbory v Lublinu v Polsku, St. Petersburgu, Moskvě a Kaliningradu v Rusku, v obci Modra na Slovensku, v Sibiu v Rumunsku,v Tiflis v Řecku, v Minsku v Bělorusku, v Mostaru v Bosně–Hercegovině. Zatím nevím o žádném místě v České republice. Německé křesťany tento kříž vybízí stále znovu k tomu, aby v duchu pravdy a smíření zacházeli se svou minulostí, ale i s přítomností, která je plná napětí. V „duchu Coventry“ se proto angažují pro tyto cíle:
– modlit se a pracovat v duchu smíření
– zasazovat se o konkrétní projevy lásky k nepřátelům
– podporovat dialog mezi mladými a starými, mezi starousedlíky a cizinci (přistěhovalci)
– hledat řešení konfliktů nenásilným způsobem
přiznávat se k německým dějinám a snažit se získat ve společenství národů porozumění jeden pro druhého.
– podporovat setkávání mladých lidí ve společném „domě Evropy“. „Být křesťanem bude v budoucnu znamenat dvě věci: modlit se a konat spravedlnost“, řekl Dietrich Bonhoeffer.

Litanie smíření, která se čte každý pátek v Coventry a každou středu navečer také v Mönchengladbachu– Rheytdu, zní takto:
Nenávist, která rozděluje jednu rasu od druhé, jeden národ od druhého, jednu třídu od druhé: OTČE, ODPUSŤ.
Touhu lidí a národů vlastnit to, co není jejich: OTČE, ODPUSŤ.
Touhu po majetku, která zneužívá práci druhých a pustoší zemi: OTČE, ODPUSŤ.
Naši závist vůči blahobytu a štěstí druhých: OTČE, ODPUSŤ.
Naši chybějící účast na nouzi zajatých, bezdomovců a uprchlíků: OTČE, ODPUSŤ.
To, že jsou sexuálně zneužívány ženy, děti i muži a zbavováni lidské důstojnosti: OTČE, ODPUSŤ.
Pýchu, která nás navádí k tomu, abychom věřili sami sobě a ne tobě: OTČE, ODPUSŤ.

Nepřipadá vám to velmi aktuální?

Ester Čašková