Z kázání Jana Husa na 2. neděli po Velikonocích

Jan 10, 11–16

Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

A uvažuj, kterak Kristus dí znamenitě, že nájemník, jenž není pastýř a jehož nejsou ovce vlastní. Hle, dí jedno, že nájemník není pastýř; podruhé, že nejsou jeho ovce vlastní. Vizmež, kdo není pastýř: Jistě ten, kdo nepase, jako zase ten slove pastýř ovcí čtveronohých, kdož je pase. Protož bez pochybnosti: Kdož nepase ovcí Kristových, ten není pastýř. Pakli pase, hleď čím a proč je pase; pase-li slovem Božím a příkladem činů svatých, tehdy jest pastýř. A ten ani neopouští ovcí ani neutíká od nich. Pakli je pase báchorkami nebo bludy a lživými řečmi, tehdy jest zloděj, jenž krade slovo Boží lidu, že ho neslyší. Pakli pase je, ale více pro tělesný užitek, tehdy jest nájemník… Nájemník jest, který pastýřovo místo drží, ale zisku duší nehledá, tělesného zisku pilen jest a ctí prelátskou vesel jest.

Vybral Pavel Filipi