Stručné odpovědi na velké otázky

Recenze

Hawking Stephen: Stručné odpovědi na velké otázky. Argo a Dokořán 2021 (Brief Answers to the Big Questions, 2018)

V deseti kapitolách dává Stephen Hawking čtenáři možnost seznámit se nejen s mnoha novými poznatky, ale také s jeho způsobem uvažování – a ten může, při veškerém respektu k jeho vědecké autoritě – vyvolávat pochybnosti a provokovat. To je jistě fajn, stejně jako pokud nás text vede nejen ke znalostem, ale též k otázkám. Hawking vysvětluje nejen stručně, ale i srozumitelně to, co je asi většině lidí nepochopitelné. Jen doufám, že je nás více těch, kteří i tak čtou některé pasáže knihy s vědomím své neschopnosti porozumět. Už názvy jednotlivých kapitol jsou lákavé: Je možné cestovat v čase? Bude umělá inteligence chytřejší než my? Dokážeme na Zemi přežít? Co je uvnitř černé díry? Měli bychom kolonizovat vesmír? A hned první dvě kapitoly jsou důvodem tohoto příspěvku právě do Hroznu: Existuje nějaký Bůh? Jak to všechno začalo? Jsou to vlastně Hawkingovy názory na vztah mezi vědou a náboženstvím. Podle něho věda odpovídá na otázky, které byly dříve řešeny náboženstvím. „Nechci vzbudit dojem, že se ve své práci snažím dokázat nebo vyvrátit existenci Boha. Moje práce se týká nalezení racionálního rámce, který by nám pomohl pochopit vesmír“. Text osciluje mezi představou Boha v jeho lidské podobě (připomíná jeho zobrazení Michelangelem) a jeho ztotožněním s přírodními zákony („takto ovšem o Bohu většina lidí neuvažuje, chápou ho jako bytost podobnou člověku, s níž mohou mít osobní vztah. Když si uvědomíte nesmírnou velikost vesmíru i jak nevýznamný a náhodný je lidský život v něm, pak se toto pojetí Boha jeví jako zcela nevěrohodné“). Ač Bůh jsou pro něj přírodní zákony, vzápětí přináší pojem „myšlení Boha“ (?), čímž rozumí právě poznání těchto zákonů a sebevědomě konstatuje „myšlení Boha poznáme do konce tohoto století“. Hned na další stránce nám ale bere přesvědčení o jeho naivitě větou „jsem toho názoru, že vesmír vznikl spontánně z ničeho a podle vědeckých zákonů“. Vysvětlení přináší vynulováním pozitivní a negativní energie a řečnickou otázkou „stvořil Bůh zákony kvantové fyziky, které umožnily velký třesk?“, aby poté konstatoval, že každodenní zkušenosti nás vedou k přesvědčení, že vše, co se děje teď, je způsobeno tím, co se dělo dříve, a že tedy něco (možná Bůh) musí být příčinou vzniku vesmíru. Ale čas před velkým třeskem nebyl a tudíž „je možné, že velký třesk nezpůsobilo nic. Prostě nic“.

No, je to chytré čtení, které si těžko dopřejete na sklonku těžkého dne. A pokud nehledáte jednoduchá vysvětlení, tak vás nerozhází ani „nejjednodušší vysvětlení je, že Bůh neexistuje (protože pro něj neexistuje žádný spolehlivý důkaz a odporuje všemu, co se dozvídáme díky vědě). Nikdo vesmír nestvořil a nikdo neřídí naše osudy“. Pokud se přesto pro přečtení téhle knížky rozhodnete, budete místy naštvaní, místy užaslí a okouzlení: bude to dobře investovaný čas – do svého přesvědčení, mysli a víry.

Eliška Novotná