Historie vinohradského sboru X

pokračování z čísla 35

Dne 24. července roku 1904 bylo sboru uděleno stavební povolení na stavbu nového domu s podmínkou, že dvorní budova smí být používána pouze k bohoslužebným a kulturním účelům. Ing. A. Novotný navrhuje předat projekt k posouzení odborníkům, aby se předešlo možným chybám. Dle dohody byli požádáni o posudek stavitelé Rechziegel, Polívka a Blecha. V tomto roce bylo také založeno nové sdružení mládeže. Současně byl vybídnut spolek Blahoslav, aby rozšířil ve sboru svou činnost. Zářijové zastupitelovo schválilo vedle podrobného rozpočtu celé stavby (v celkové výši 230.825,- K) také některá doporučení vrchní církevní rady, týkající se statutu členů a placení saláru. 

Také ve sborovém životě byly provedeny některé změny - sborový zpěv byl připojen k biblické hodině (konal se po jejím skončení) a správa sborové knihovny byla svěřena učitelům nedělní školy. Nově byl zaveden protokol došlé a odešlé korespondence. Po zavedení nového řádu saláru muselo staršovstvo projednávat mnohé rekursy proti jeho vyměření Vybírání saláru bylo svěřeno kostelníkovi, a to za 5% odměnu. Sborové hospodaření vykazovalo v roce 1904 příjem 10.911 K a výdaje ve výši 10.907 K.

Zahájení stavby sborového domu se značně zdrželo rekursy, které proti stavbě podal soused Očenášek. Ty byly projednány v několika instancích a v závěru zemským úřadem zamítnuty. Dále bylo předběžně jednáno se Zemskou bankou o půjčce ve výši 170.000 K na stavbu nové budovy a 60.000 K na starou budovu a bylo dosaženo příslibu o poskytnutí této půjčky. Na své červnové schůzi v roce 1905 schválilo staršovstvo žádost o poskytnutí půjčky v této výši. V té době podal také pan Očenášek odvolání proti rozhodnutí zemského úřadu k nejvyššímu soudnímu dvoru ve Vídni, čímž se dále odložilo započetí stavby. Zastupitelstvo se usneslo, že nebude čekat na konečné rozhodnutí z Vídně a zahájilo přípravy k započetí stavby. Schválilo také podmínky dané Zemskou bankou k poskytnutí půjčky. V začátku roku 1906 bylo doplněno zastupitelstvo sedmi osobami (br. Čermák, br. Litomiský, br. Procházka, br. Rybář, br. Dr. Svoboda, br. Špaček a br. Dr. Tardy), také staršovstvo bylo téhož dne doplněno o bratry Hájka, Dr. Navrátila, Titěru a Škopka. Na březnové schůzi staršovstva roku 1906 podal bratr farář Marek podnět k zavedení modlitebních hodin staršovstva v týdnech, kdy se nekoná schůze staršovstva. Po obsáhlé diskusi bylo usneseno, že v uvedený den vykoná každý člen staršovstva svou modlitební chvíli v soukromí.

Na základě konkurzu byl vybrán k provedení stavby stavitel Dvořák, který se zavázal provést práce zednické, kamenické, tesařské, pokrývačské, včetně pořízení ocelových nosníků za 124.700 K. Bylo ujednáno, že tyto práce budou dokončeny do konce září 1906. Staršovstvo pak zvolilo čtyřčlennou stavební komisi (Dr. Navrátil, Hájek, Titěra, ing.Litomiský). Na schůzi staršovstva v prosinci 1906 byly řemeslnické práce zadány těm, kdo nabízeli nejvýhodnější podmínky. Dále bylo jednáno o stavebních záležitostech, a aby se ušetřilo za stavební dozor, bylo navrženo zadat celou stavbu staviteli Dvořákovi, který sám na vlastní náklad bude dohlížet na provedení řemeslných prací zadaným jiným podnikům. Byly schváleny doplňky rozpočtu (studna, parní topení a další, celkový rozpočet včetně pozemku činil 248.669 K). V dubnu zadalo staršovstvo postavení varhan firmě Ticháček a dále elektrické osvětlení domu i bytů. V tomto roce se odstěhoval bratr Josef Smolík a předal svoji funkci pokladníka bratru Hájkovi.

Na květnové schůzi zastupitelstva (1907) byla provedena doplňovací volba dvou členů staršovstva (zvoleni Jan Špaček a bratr Pettrich). Dále byly projednány doplňky ke stavbě (úprava stropu ve vestibulu, závětří při vstupu do domu a instalace elektrických ventilátorů). Stavba sborového domu rychle pokračovala a byly již objednány lavice a dřevěné schody na galerii. Zároveň bylo zahájeno pronajímání bytů i krámů. Staršovstvo dále jednalo o staré modlitebně a usneslo se nabídnout ji k prodeji. V případě, že by se do prosince nenašel kupec, by se měl upravit vnitřek domu na byty, které by se pronajímaly. 23. října 1907 přijalo staršovstvo usnesení, na jehož základě sbor požádal o kolaudaci stavby a dále pověřilo zvláštní komisi přípravou otevření modlitebny na 6. leden 1908. Pro různé nedokončené práce bylo otevření sborového domu odloženo až na březen. V této době se staršovstvo muselo často zabývat žádostmi o snížení saláru, vyměřeného dle výkazu placených daní. Některé dlužníky pak předalo okresnímu hejtmanství k vymáhání dluhu exekucí. Dále bylo vedeno jednání s městskou radou o koupi starého sborového domu. Toto jednání mělo úspěch a městská rada dům odkoupila za 90.000 K s tím, že částka bude rozložena do splátek s 5% úrokem. Staršovstvo také projednalo i pořádek užívání modlitebny při bohoslužbách s tím, že na levé polovině budou sedat ženy a na pravé muži. Zrušil se stávající zvyk povstání při vstupu kazatele do modlitebny.

Podle materiálů br. Chadima připravil mch