Z historie vinohradského sboru XXV

pokračování z čísla 52

1936

V únoru roku 1936 bylo jednáno o navštěvovací akci členů, kteří se sboru odcizili, a také o večerních nedělních bohoslužbách a malé účasti na nich. V dubnu projednávalo staršovstvo návrh synodní rady na zřízení místa diakona pro práci v nemocnicích, porodnicích a věznicích. Staršovstvo souhlasilo s tím, že by polovinu nákladu na toto místo nesla synodní rada a polovinu pražské sbory. V červnu oznámil vikář Bič, že odchází do Domažlic. Byl pověřen k jednání s bratrem Hroudou, zda by nemohl nastoupit na místo vinohradského vikáře, a současně také pověřen, aby vyhledal byt. Jako možnost byl navržen podnájem pokoje v bytě bratra Junga. Na podzim, v říjnu, se jednalo o životě sboru. Navštěvovací akce byla vyhodnocena jako úspěšná a bylo doporučeno v ní pokračovat. Hovořilo se také o věstníku, jeho obsahu a o misijní práci tiskem. Na počátku listopadu byl bratr Hrouda zvolen na místo vikáře za stejných podmínek jako bratr Bič.

1937

V lednu se jednalo o evangelizačním programu a bylo rozhodnuto o vydání série přednášek. Do sboru byl v počátku tohoto roku pořízen nákladem 1 000 K psací stroj. V únoru se jednalo o tom, že by program sborového života měl být zaměřen na děti a na mládež. V tomto roce se vyskytla naděje na vysílání bohoslužeb rozhlasem. Staršovstvo navrhlo vysílat první bohoslužby z Vinohrad. 7. září žádá bratr Hrouda o uvolnění z místa vikáře bez výpovědi, neboť byl zvolen na vikářské místo v Merklíně. Této žádosti bylo vyhověno a za nového vikáře byl zvolen bratr Bohatec z Pardubic. V říjnu se konaly volby poloviny staršovstva. V souvislosti s tím rezignoval bratr Řepa na místo správce domu a za něj byl zvolen bratr Kejř. Místokurátorem byl po této volbě zvolen bratr Růžička.

Podle zápisků br. V. Chadima zpracoval mch