Vinohradský sbor ČCE

Cesta vína do Střední Evropy

Povídání o vinné révě a víně, 1. část

Réva vinná (Vitis vinifera) a víno z ní provází člověka od nepaměti. Archeologické nálezy v oblasti Blízkého východu ukazují, že révu lidé znali a víno z ní vyráběli již v mladší době kamenné. Z tohoto druhu révy byly později vyšlechtěny všechny odrůdy, ze kterých dnes vyrábíme víno.

Celý starověk je nerozlučně spojen s vínem. Umění pěstování révy, jejího šlechtění a výroby vína se rozšířilo po celém tehdy známém světě. Tak se díky Římanům vyšlechtěná réva dostala i na Moravu. Bylo to během 3. století po Kristu, révu vysázeli legionáři z 10. legie v okolí Pálavy. Ve Velkomoravské říši bylo již pěstování révy běžnou zemědělskou činností. Počátky vinařství v Čechách jsou nejasné, je však doloženo, že v 9. a 10. století byly již v okolí Prahy vysázeny vinice. Jejich další vysazování šlo ruku v ruce se šířícím se křesťanstvím a budováním klášterů. Později vysazovala vinice šlechta a ve 13. století začala zakládat vinice i města a jednotliví měšťané. Vinohradnictví zaměstnávalo početnou městskou chudinu a města z prodeje a vývozu vína bohatla. Praha se rozlohou svých vinic stala největším vinařským městem v Čechách, pražské víno se vyváželo do okolních zemí.

Velká kvalitativní změna přišla do naší země s císařem Karlem IV., který z Francie nechal dovézt sazenice kvalitnějších burgundských odrůd révy vinné. Pěstují se zde dodnes a stále patří k nejlepším světovým odrůdám. My je známe pod jménem Rulandské bílé, šedé a modré, všude jinde se jmenují Pinot. V roce 1358 vydal Karel IV. důležité dokumenty: Nařízení o zakládání vinic a Viniční řád, výsadby vinic byly podporovány značnými daňovými úlevami. V dalších stoletích naše vinařství vzkvétalo, na Moravě bylo vysázeno až 30 000 hektarů vinic, největšími vinařskými centry byly Hustopeče, Mikulov a Znojmo.

Pohroma přišla v 17. století, během třicetileté války byla většina vinic zpustošena vojsky, táhnoucími zemí. Vinice mizely z okolí velkých měst, nové byly vysazovány na venkově. Počátkem 19. století tak bylo v Čechách 1 800 ( ještě v polovině 18. století 3 336 ha) a na Moravě 15 000 hektarů vinic. V roce 1890 však nastala skutečná katastrofa — na Moravu dorazil révokaz, který v předešlých 30 letech zničil většinu západoevropských vinic.

Obnova zničených vinic probíhala od počátku 20. století pomalu, v roce 1930 byla na Moravě historicky nejnižší plocha vinic 3870 ha, v Čechách pokles plochy pokračoval až do 50. let, kdy plocha byla pouhých 212 ha. V 80. letech minulého století se situace začala zlepšovat, koncem století tak bylo v Čechách již přes 400 ha vinic a na Moravě kolem 12 000 ha. Dalších cca 5 000 hektarů bylo na Moravě vysazeno v posledních několika letech. Příště si povíme, z jakých odrůd a jak se víno vyrábí.

Jiří Fučikovský

číslo 46, říjen 2004
předchozí   další

Obsah

Lék proti marnosti
První dopis z Ugandy
Šimonův křest
Čtení o hudbě (2)
Nové staršovstvo (2)
Z jednání staršovstva
E te sei, obroni!
Cesta vína do Střední Evropy (1)
Program sborových akcí

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).