Zpráva staršovstva o stavu sboru pro výroční sborové shromáždění 21. března 2010

Centrem sborového života jsou nedělní bohoslužby. Konají se každou neděli v 9.30 a scházejí se při nich všechny generace. Průměrná účast (56) vypovídá o tom, že v zimních měsících je pravidelných účastníků více (kolem 80) než od jara do podzimu. Léto tráví někteří členové sboru na venkově a i rodiny s dětmi na víkendy občas odjíždějí. Děti přicházejí do shromáždění spolu s rodiči, jsou přítomny během první písně, modlitby a čtení, a po druhé písni, která je většinou s kytarou, odcházejí do nedělní školy. Děti jsou rozděleny do dvou skupin podle věku, učitelů je celkem 8. Od loňského roku se podle rozhodnutí staršovstva vysluhuje Večeře Páně každou třetí neděli, pokud v tom kterém měsíci není církevní svátek. Členové sboru tak mají možnost přistupovat k VP dvakrát měsíčně. První čtvrtek v měsíci se totiž koná v 19 hodin ekumenické setkání s Limskou (nebo Skotskou) liturgií s vysluhováním. V neděli po bohoslužbách se mohou účastníci zdržet k rozhovoru při kávě a čaji, který připravují sestry z Křesťanské služby. Aktivních spolupracovnic rapidně ubylo, uvítali bychom třeba jen občasnou výpomoc. Dvakrát až třikrát do roka se koná rodinná neděle se společným obědem, kterému předchází bohoslužby a následně nějaké téma (přednáška, rozhovor¨). Poděkovat je třeba všem, kdo se podílejí na přípravě oběda (nákup surovin, sobotní vaření, nedělní servis). Znamená to také, že kuchařky jsou ochuzeny o přednášku. Nesnadným úkolem je zabavit na dobu programu děti, o které během bohoslužeb pečují učitelé NŠ, ale samozřejmě by se pak rádi zúčastnili programu. Vyučovat a vést děti,příp.je zabavit, aby měli dospělí “klid“, je velmi náročný úkol. Učitelé by stáli o větší spolupráci s rodiči.

Otevřené staršovstvo, konané v lednu nabízí členům sboru prohovořit s presbytery jakékoliv téma života sboru. Letos se objevilo téma většího zapojení laiků do liturgie bohoslužeb. Prof. P.Filipi při něm rozšířil výklad o přímluvných modlitbách, který měl pro presbytery už vloni.

Nedělní večer se ukázal jako vhodný čas pro setkávání žen  ke sdílení, promýšlení, zpěvu i modlitbám. Těchto setkání se uskutečnilo několik a rády bychom v tomto sdílení pokračovaly vždy poslední neděli v měsíci od 19 do 21 hodin.

Křesťanská služba má schůzky pravidelně jednou za měsíc, počet pravidelných účastnic se snížil na průměrně 4, ale to nám nebrání v tom, abychom mluvili o aktuálních otázkách sborového provozu (příprava pohoštění), o péči o jednotlivé členy. Návštěvy vykonává povětšinou sborová sestra, gratulace k narozeninám píší sestry střídavě. Snažíme se pomáhat zvláště těm, kdo jsou v tíživé situaci zdravotní nebo sociální, nezapomínat na členy sboru v Domovech důchodců a zajiš'tovat jejich dovoz na sborové akce, připravit vánoční balíčky pro seniory i děti

Vinohradské mládeže není mnoho, její schůzky byly od podzimních měsíců posíleny o členy

vršovického sdružení. Počty se však nezvyšují. Několik bývalých studentů studia ukončilo, jiní odjeli do ciziny. I místní mládež (celkem asi 6) je časově hodně vytížena, což se projevuje i na počtech účastníků. Po výkladech o starozákonních patriarších jsme začali probírat Markovo evangelium. V druhém semestru byla na pondělní schůzky přizvána i “všeliká mládež pražská“, téma o ženách v bibli připravil M.Vymětal a zatím jde spíš o seznamování.

V listopadu 2009 se uskutečnila konfirmace tří ze čtyř připravovaných mladých lidí. V setkávání pokračujeme v pondělí od 18 hodin jako dorost. Pokusila jsem se přizvat k účasti i konfirmandy ze Žižkova a Jarova, což se však nepodařilo. Probíráme témata z příručky “Katechismus ve 25 obrazech“ a aktuálně Desatero.

V úterý se už tradičně od 14.30 konají setkání seniorů. První úterý v měsíci se koná koncert, po zbývající úterky se scházíme nad biblickým textem (Marek) s následným rozhovorem u kávy a čaje. Účast kolísá podle počasí od 3 do 10.

Vyučování dětí se děje ve středu od 16 hodin paralelně ve dvou skupinách: předškolní vede s.farářka (až 7), školáky b.M.Vymětal v počtu až 8 dětí (6 chlapců), na dva měsíce nyní převezme tuto skupinu sborová sestra. Tématem jsou starozákonní příběhy.

Biblické hodiny se kromě prázdnin konají každou středu od 19 hodin, účast je však velmi malá (3-8). Větší skupina se schází jednou za měsíc v úterý, kdy k výkladu b.prof.Filipiho přicházejí také členové dalších vinohradských církví (CB, ČCH) a někteří studenti teologie.

Učitelé nedělní školy se scházejí také pravidelně k měsíčním poradám, rozdělují si úlohy na každou neděli dva, sdílí problémy i radosti, promýšlí také biblická témata a to, jak je dětem přiblížit. Učitelé připravují také vánoční hru a výlety. Ve šk.roce 2009/2010 se NŠ učí podle přípravek SR “Církevní rok (2002-2003)“.

Schůze staršovstva se konají pravidelně (kromě prázdnin) každý druhý čtvrtek v měsíci. Předchází jim úterní schůzka hospodářské komise, která připravuje k hlasování hospodářské otázky a navrhuje rozpočet. Schůzí staršovstva se účastní kromě 13 členů také 3 zvolení náhradníci. Výroční sborové shromáždění bude volit nové staršovstvo s pověřením na 6 let.

Setkávání střední generace se koná třetí čtvrtek v měsíci.

Již pravidelně se koná adventní trh jako mezisborová a ekumenická akce, někteří členové sboru také pravidelně přispívají na adopci na dálku (podporujeme dvě děti).

Nepravidelnými sborovými akcemi jsou společné výlety (např.do Bzence), návštěva výstavy a jiné kulturní vyžití. Pravidelně se koná zimní pobyt v J.Lázních a letní rodinná rekreace v Orlovech.

Sborový časopis “Hrozen“ vychází každý měsíc a je zasílán i mnoha členům, kteří se nemohou osobně sborového života účastnit.

Presbyteři mají na každou neděli rozdělené služby, poděkovat se sluší také varhaníkům, správci sborového webu a sborových počítačů

Život sboru probíhá na různých rovinách, v různých věkových skupinách, a mám zato, že živě. Je trochu škoda, že jednotlivé skupiny se příliš neprolínají.

Jako trochu problematický vidím fakt, že sbor má zaměstnance, kteří jsou za určité služby placení, a tak možná členové tolik necítí potřebu osobně se zajímat, přijít a zeptat se, co by bylo třeba udělat, protože všecko “funguje“.

Myslím, že bychom měli myslet na to, jak bude sbor vypadat za 5, 10 či 20 let. Co má budoucnost a na čem lpíme jen z tradice? Máme-li vyzařovat něco navenek, být přitažliví pro jiné, musí být naše společenství radostné, spontánní, musí na nás být vidět, že to, co děláme, děláme rádi a z vděčnosti Pánu Bohu – a nikoliv z pocitu povinnosti, kvůli svému členství nebo dokonce ze strachu. Vzhledem k tomu, že jsme sbor v centrální části Prahy, budou i nadále tvořit část účastníků hosté. Je však třeba, aby tu bylo zdravé “jádro“, ti, kteří sbor tvoří, nesou, cítí se za něj zodpovědni – aby hosté měli kam přijít. Byla bych ráda, kdyby v nás rostlo tohle povědomí, že tento sbor společně tvoříme jako částku Božího království, jako prostor, kde i lidé zvenčí mohou uslyšet o Bohu a konkrétně zažít, co s lidmi víra dělá. A že je to priorita našeho života, nikoliv hodnota jen přidaná ke všem dalším.

Zapsala Ester Čašková 16.3.2010