Hvozdnice

Vzpomínka na dětský víkendový pobyt

Již brzy odpoledne se před kostelem sešla devítičlenná skupina tvorů stejného živočišného druhu, zvaného člověk. Byli obtěžkáni zavazadly, ale přesto se odhodlaně vydali na dlouhou, předlouhou cestu na vlakové nádraží Praha–Braník. Kuba a Adelaida mastili na Adelaidině akordeonu karban, ostatní děti si prohlížely katalog Lega a Helena a Mikuláš obstarávali děti, které potřebovaly na záchod. Nakonec se všichni šťastně nacpali do vlaku a posléze z jednoho vagónu vyhnali svou přítomností všechny ostatní cestující. Ve vlaku se povídalo, karbaníci Kuba a Adelaida opět hráli karty. Průvodčí nám zkontroloval lístky a následně také prověřil, jestli v katalogu Lega jsou nějaké vlaky. Naštěstí byly. Po nějaké době všichni vystoupili z vlaku ve stanici Bojov a absolvovali výšlap strmými lesními schody a pochod lesem až do Hvozdnice, do Husova domu. Poté přijela další vedoucí, sborová sestra Jarmila, kterou děti uvítaly nacvičeným zpěvem a tancem na píseň Waldemara Matušky, Růže z Texasu. Všichni byli ubytováni na půdě, kde děti neustále řádily a lezly po trámech. Když se ty osoby najedly a zařídily vše potřebné, zahrály si taky nějaké hry a vydlabaly dvě dýně, do kterých daly svíčku. Jednu umístily na strom a druhou na zem, jakožto hlavy Samsonových nepřátel. Hlavním tématem víkendovky totiž byl silák Samson, o němž si povídali po celou dobu pobytu. Taky se zpívalo ze zpěvníku Buď tobě sláva za doprovodu elektrických kláves pod prsty Ády a také se hrálo na její harmoniku. Děti si oblíbily i kocoura Ferrariho, který naštěstí nikomu neublížil, jenom poškrábal a pokousal Adelaidu, kterou si ovšem taky nejvíc oblíbil. Všichni byli na návštěvě kotelny, kde pekelně přiložili do kamen. V noci děti celou dobu kecaly a šramotily, až si paní farářka, též obývající Husův dům, přišla stěžovat. Ani dospělí se dobře nevyspali, protože v noci Mikuláš nebozízkem otevřel lahev vína (přitom notně postříkal zeď, což se podařilo důmyslně skrýt) a následně co zbylo, vypili. Čilé byly jenom děti.

Od těch dob je vyhlášen zatykač na osoby: Mikuláš a Judita Vymětalovi, Helena a Adelaida Wernischovy, Jarmila a Jakub Raisovi, Tomáš Payne, Ludvík a Dan Myslivec.

Kdybyste je někde potkali, neprodleně je přiveďte na policii, neboť jsou obviněni z pošramocení obce Hvozdnice, celé dopravy mezi Prahou a Hvozdnicí, atd.

V Hvozdnici se všem líbilo a pobyt zakončí řádným posezením ve vazbě.

Zdraví Adelaida W.

„Líbilo se mi proto velice ve Hvozdnici. Však i cesta z nádraží v Bojově do Hvozdnice s bratrem Bezděkem, který přicházíval vždy buď sám nebo se členy rodiny naproti, byla velmi příjemná. Vedlať lesní stezkou stále vzhůru za bratrského rozhovoru. Někdy také z Davle šli jsme kol kostela sv. Kiliána příkrou stezkou vzhůru a pěšinami polními do Hvozdnice, odkud pak krásný rozhled přes údolí vltavské. A ve Hvozdnici hojně bratří a sester, toužících po živém náboženství. Není divu, že jsem rád přicházíval do Hvozdnice.“

(ze vzpomínek profesora Ferdinanda Hrejsy vybral MW)