Schůzka rodičů s učiteli nedělní školy

Převážně z pohledu učitele

Toužím se v rámci svých možností podělit o svoji radost z této schůzky. Sešlo se nás asi 12 a dostali jsme jedinečnou možnost, že někdo (Helena Wernischová) si dal tu práci a sestavil pro nás soubor velmi hlubokých a důležitých otázek, týkajících se našeho společného života s dětmi. Úvodní hra rozhodla o dvojicích, v nichž jsme pak uvažovali nad otázkami. Povězte, kdy máme možnost být si tak blízko? V průběhu večera jsem si uvědomila, na co všechno vlastně ve výchově dětí ani nehledám odpověď, že mě proud různých povinností většinou tak nějak nese. Jsem vděčná, že jsem se musela zastavit a spolu s ostatními přemýšlet. A pořád přemýšlím. Otázky mi pomohly a dál pomáhají uvědomit si svoji nedokonalost, ale i vzpomenout si na to, co si myslím, že dělám (při vedení dětí – vlastních i „sborových“ ) docela dobře. Podpořilo to moji touhu předávat svoji víru v Ježíše Krista dětem. Je to něco, co nelze vnutit či vynutit si. My i naše děti jsme svobodné bytosti. Dětem můžeme svědčit svým vlastním, byť tak nedokonalým životem, můžeme se za ně či s nimi modlit, můžeme je provázet různými životními situacemi, ale nakonec si musí ony samy zvolit svou cestu a rozhodnout se. To je napětí a právě nedělní setkání mě podpořilo v tom, že nehledám sama, nestrachuji se sama, je nás víc. Moc ráda se seznámím s názory a s myšlením jiných. Máme na věci různé pohledy, různé věci mají pro nás různou důležitost, ale ta základní snaha – přivést děti k poznání Krista – je nám společná. A to je pro mě osobně velmi povzbuzující. Neumím sdělit všechno, co mi setkání přineslo, ani to nejde a není to potřeba, ale cítila jsem velkou touhu vyjádřit svou radost, vděčnost a podělit se o ně. Myslím, že otištění Helenou připravených otázek řekne mnohem víc. A mě by se moc líbilo, kdybychom se takto ještě někdy sešli. Dovoluji si vás na případné setkání v budoucnu už teď pozvat.

Zuzana Bruknerová

Z pohledu rodiče

V podvečer 6. února se sešli učitelé nedělní školy a rodiče sborových dětí, aby si společně popovídali o úskalích, na které ve výchově naráží učitelé i rodiče. Tuto nedělní schůzku připravila a moderovala s. Helena Wernischová. Na začátku aktivní účastníci pomohli malé kočičce rozplést klubíčko a z Heleniny buřinky si vybrali malý svitek s otázkou. Rozdělené dvojice učitel-rodič se odebraly do pracovních koutků, kde se k nim připojili pozorovatelé, aby případně pomohli s hledáním odpovědí na vylosované úkoly. Dvojice mohla řešit obě otázky, či se soustředit jen na jednu z nich. Po sedmi minutách se všichni opět sešli v diskusním kruhu, kde jsme se společně zamýšleli nad „tématy ze svitečků“. V rozhovoru nad nimi vyplynuly i jiné problémy, které rodiče či učitele trápí.

Otázky z Heleniny buřinky:

„A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.“ (Mt 21,22)

Kdy se s dětmi modlíte a kdy ne?

„V první den týdne (v neděli) nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat,…… Až budu u vám, vyšlu ty, které doporučíte, s průvodními listy, aby donesli dar vaší vděčnosti …Ukáže-li se vhodné, abych tam šel také já, půjdou se mnou.“ (1K 16,2-4)

Jak s dětmi řešíte, když nechtějí jít s vámi v neděli do sboru?

„Bratři, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce. Jeden je zákonodárce i soudce, on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?“ (Jak 4,11-12)

Jak pomáháš svému dítěti, když se ti svěří, že má ve sboru konflikt s jiným dítětem?

„Neboť kde jsou dva neb tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20)

Co odpovíš svému dítěti, když se tě ptá, proč ve třídě nebo v kroužku nejsou ostatní děti věřící a nechodí do kostela?“

„Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost.“ (Př 19,17)

Jak učíš své dítě, že se má rozdělit s potřebnými, protože patříme k bohatší části světa?

„Ježíš jim řekl: Kolik máte chlebů?…“ (Mt 15,34)

Jak se svým dítětem mluvíte o smyslu jeho účasti na Večeři Páně?

„…s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž….(Žd 12,2)

Jak svému dítěti vysvětlíte, že k životu patří i velmi těžké chvíle a ztráty?

„Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!“ (Mt 7,11)

Jak často by měly být v církevním roce dětské bohoslužby a jak je v našem sboru přizpůsobit dětem, které přicházejí?

„Bratří , vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.“ (Sk 6,3)

Je pro učitele nedělní školy neděle (kdy učí děti) službou nebo bohoslužbou?

„Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu…. „ (2Tm 1,8)

Mluvíte se svými dětmi o programu nedělní školy a náboženství, kterého se zúčastňují? A jak?

Některé odpovědi či názory:

• výhoda většího počtu učitelů NŠ: různost svědectví víry, jiné důrazy při výkladu Bible i při vedení celého průběhu NŠ (zpěv, slovo, diskuze a rozhovory s dětmi, hry, tvoření a malování); děti si vytváří vztah k dalším členům sboru, kteří je provází celým dětstvím v církevním společenství,
• přínosy NŠ pro děti: sbor je zde i pro ně (i ony zde mají své společenství), setkávání a přátelství s dalšími dětmi z evangelických rodin, jistota pro život mimo sbor a rodinu, křesťanské vzdělání, přirozené poznávání křesťanské kultury,
• účast dětí při Večeři Páně : dle usnesení synodu plně záleží na rozhodnutí rodičů,
• u starších dětí problematika účasti na nedělních bohoslužbách a NŠ (kostel x televize, počítač) : jak se s dětmi domluvit, překonat případnou nechuť, ale do budoucna zcela neodradit; existuje zajímavý průzkum, že v ČCE část dětí a mládeže od 12-25 let přestává s pravidelnou nedělní účastí, třebaže jiné církevní a sborové aktivity vyhledává,
• služba učitelů NŠ: náročná příprava i samotné vedení a průběh; neúčast na bohoslužbách a z ní plynoucí nemožnost vyslechnout kázání; možnost jiného zamyšlení nad Písmem; hledání způsobů jak dětem Bibli přiblížit; dětský pohled na některá témata - nová cesta i pro učitele; prožívání společenství s dětmi; rozdílná pojetí nedělní škola x dětská bohoslužba,
• dětská sbírka: její využití, aby děti věděly či samy rozhodly, k čemu nebo komu budou vybrané peníze sloužit,
• otázka vánočních balíčků: využít příkladu z Německa, naše děti by dostaly dárky, co chystají děti v Německu, a samy by podobné nachystaly pro děti v Bohemce, učit se dary přijímat i dávat.

Závěrem bych ráda poděkovala Heleně. Díky její promyšlené koncepci celého večera a laskavému vedení diskusní části jsme mohli probrat velké množství otázek a témat, vyslechnout názory učitelů i rodičů, ptát se i odpovídat, zasmát se a ještě si i trošku zahrát. Příprava takového programu byla jistě náročná na práci i čas a potěšilo mě, že nám obojí věnovala. Těším se na podobná sborová setkání.

Bára Uličná