Bible kralická – 1613–2013 Kralice nad Oslavou 13. – 15.9.2013
O bibli V české historii a v české literatuře vůbec bychom jen těžko hledali nějakou jinou knihu, která by pro nás měla větší význam než Bible kralická. Bible kralická náleží nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale především kvalitou svého projevu k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu.Paradoxem je, že tak významné dílo již od počátku nemělo nijak snadné podmínky. A to ani v době svého vzniku, t.j. na konci 16. století, ani po dobu několika staletí po svém vzniku, v době násilné rekatolizace českých zemí. Samotný překlad nevznikal hned v Kralicích, ale v nedalekých Ivančicích. Bratři kladli od počátku své činnosti velký důraz na literární činnost svých členů a proto velmi záhy ocenili význam knihtisku. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní. Protože Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením, také jejich tiskárna působila tajně. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení in insula hortensi pro své umístění v zahradách. Tajná bratrská tiskárna byla nejprve (od r. 1503) v Litomyšli, od roku 1518 v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině století (od r. 1562) pak v Ivančicích u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích pod patronátem Jana ze Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. Již v sedmdesátých letech 16. století se tiskárna, která tehdy působila právě v Ivančicích, připravovala na vydání velkého díla Jednoty bratrské – překladu Starého zákona z hebrejštiny a řečtiny. Působiště této tiskárny se však stávalo veřejným tajemstvím a spolehlivost úkrytu přestala být dostatečná. Tiskárna byla proto přestěhována na vhodnější a bezpečnější místo, kterým byl kralický zámeček. Vlastní práce na tisku kralické Šestidílky vedl tiskař Zachariáš Solín Slavkovský. Vydání prvních tří dílů (1579, 1580 a 1582) řídil Izaiáš Cibulka a na jejich grafické výzdobě se pravděpodobně podílel Martin Dadán, autor grafické výzdoby v kralickém kostele sv. Martina z roku 1580. Smrtí Izaiáše Cibulky v roce 1582 byla práce přerušena na celých pět let. Teprve roku 1587 se objevují Zachariáši Solínovi po boku noví spolupracovníci. Zvláště mladý Václav Elam, kreslíř a řezbář, vtiskl dalším tiskům osobitým stylem svou pečeť. Typograficky mimořádně hodnotná Jednodílka z roku 1596, následující po vydání dalších dílů Šestidílky (1587, 1588 a Nový zákon 1596), je již zcela jeho grafickým dílem a je rovněž posledním tiskem Zachariáše Solína, který téhož roku umírá. Kralická redakce Biblí české je mistrovským dílem po stránce jazykové i překladatelské a dodnes je považována za vrcholné dílo soudobého knihtisku. Lze ji srovnávat i s jinými biblickými texty, včetně překladu Lutherova. Právě jeho překlad bible do němčiny ovlivnil reformované církve v názoru, pořizovat národní překlady biblických textů z hebrejštiny a řečtiny. Z představitelů Jednoty bratrské pak především biskup Jan Blahoslav svým překladem Nového zákona podnítil své stoupence k následování. Katolická strana se tradici Bible kralické pokusila nahradit vydáním tzv. Bible Svatováclavské. Po celé 17. a 18. století však Bible kralická představovala pro Čechy bez rozdílu vyznání vzor jejich jazyka a hluboce ovlivnila náboženský i literární život našich buditelů, kdy pomohla tříbit a eliminovat mnohdy i dobře míněné umělé zásahy, které by však českému jazyku nijak neprospěly. Velkého ohlasu dosáhla Bible kralická i v zahraničí, nejen na Slovensku, ale také v německých zemích, kde na její tradici navázala tzv. Bible hallská, tištěná v Halle u Magdeburku. V roce 1613 byly práce na překladu i tisku celé Bible dokončeny, a Bible tak mohla být vydána jako kompletní dílo. Toto významné výročí vzpomněly především církve v Čechách oslavami, které se uskutečnily ve dnech 13. – 15.9. v místě, podle kterého byla tato Bible pojmenována – v Kralicích nad Oslavou.
Oslavy výročí v Kralicích Musím uznat, že celá obec se na tuto oslavu velmi dobře připravila. Již po příjezdu do Kralic zde bylo velké množství pořadatelů, kteří vás navigovali na vhodné parkoviště a poskytli vám i všechny potřebné informace. Samotné oslavy probíhaly v celé obci na několika různých místech, podle předem stanoveného časového harmonogramu. Nevýhodou bylo snad jen to, že se tak ve stejném čase konala nejrůznější shromáždění, koncerty a přednášky, ze kterých si bylo třeba vybírat.Oslavy byly zahájeny v pátek 13.9. v 17:00 hodin tím, že místní Základní a mateřské škole bylo propůjčeno jméno Jana Blahoslava. Pak následovala vernisáž výstav v ZŠ s programem, koncert v kostele sv. Martina, autorská čtení mladých básníků tamtéž a další program v místní sokolovně. Hlavním dnem oslav byla pak sobota 14.9. kdy byl program slavnostně zahájen již v 9:30 za účasti starosty ing. Emila Dračky a synodního seniora Mgr. Joela Rumla. Zahájení se konalo na místním fotbalovém hřišti pod širým nebem a bylo bohužel poznamenáno, stejně jako celý dopolední program, dost nepříznivým počasím. Foukal pronikavě studený vítr a pršelo. Zato odpoledne se již vyčasilo, vítr se kamsi ztratil, přestalo pršet a dokonce i svítilo – alespoň občas – sluníčko. Účast ale i tak byla mimořádná. Připravená parkoviště se postupně skoro plně zaplnila, lidé tam přijížděli doslova z celé republiky, byly tam autobusy i ze Slovenska. Po slavnostním zahájení se po celý den na tomto hřišti konaly i další akce. Koncerty, přednášky, hlavní galaprogram Kralický klenot za účastni našich předních umělců, komponovaný pořad Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci a Alfréda Strejčka, a nakonec i promítání polohraného historického dokumentu Pod ochranou Žerotínů. Další akce se konaly v kostele sv. Martina, v Základní škole a v sálech Sokolovny. Není možné je vyjmenovat, celkem to bylo 30 různých akcí – přednášek, koncertů a komponovaných pořadů. Po celou dobu bylo také otevřeno a volně přístupné Muzeum Bible kralické s ukázkou tisků i dobových tiskařských strojů a nástrojů i zbytky trosek bývalé tvrze, která byla ve své době centrem všeho dění. Oslavy byly zakončeny v neděli 15.9. Nejprve v 9:00 responsoriálním zpěvem na kralický biblický text s Milošem Rejchrtem a v 10:00 Ekumenickou bohoslužbou s kázáním biskupa Slezské evangelické církve Jana Waclavka. Celou bohoslužbu vedl synodní senior Joel Ruml a aktivně se na ní podíleli i další zástupci církví – Apoštolské církve, Bratrské jednoty baptistů, Církve bratrské, Církve československé husitské, Evangelické církve metodistické, Českobratrské církve evangelické, Katolické církve, Pravoslavné církve a Starokatolické církve. Celé oslavy pořádaly Českobratrská církev evangelická, Slezská evangelická církev augsburského vyznání, Obec Kralice nad Oslavou, České studny a Moravské zemské muzeum. Já sám jsem se této akce zúčastnil jenom v sobotu a to díky benešovskému sboru, který vypravil z Prahy autobus a volná místa nabídl i našemu sboru a sboru v Soběhrdech.
Petr Kubánek |
číslo 140, říjen 2013 Obsah Bůh si může pro své záměry použít kohokoliZ přímluvných modliteb, které zazněly v našem sboru První setkání vinohradské mládeže po prázdninách Zamyšlení nad stárnutím I. Bible kralická – 1613–2013 Festival míru v Berouně Dny důvěry v Praze: listopad 2013 Noc kostelů – afterparty Sborové akce Archiv Výběr z Hroznůročník 2024 Ke stažení Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 (122 kB) Bohemská kuchařka (899 kB) Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině ( 387 kB) |