Festival míru v Berouně

koncert skupiny Mišpacha

Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé. Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás přebývá a jeho láska v nás došla naplnění. Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha. 1.Jan. 11–13

Každý, kdo jsme se z Boha narodili, máme kousek jeho Ducha. To nás spojuje. Ale každý jsme jiný a Bůh to respektuje, myslím, že z toho má radost. Vždyť všichni dohromady teprve skládáme úžasnou mozaiku k podobě našeho Boha. Myšlení lidské není jako myšlení Boží. Ale moje myšlení ani není jako myšlení mého bratra. Tak v ostatních lidech poznáváme svého Otce. A o tomhle pro mne byla neděle 22.9. v Berouně. Sešli jsme se k příležitosti židovského svátku Sukot. Svátku, při kterém se sedm dní chválí Hospodin, a jeho lid by v tyto dny měl žít ve stanech, jako připomínka spoléhání na Hospodina při vyvedení z Egypta. V Berouně jsme se sešli Židé, evangelíci, Romové, filiové, jistě i nevěřící. Uctili jsme Hospodina společnou bohoslužbou, při které se nedalo usnout, neboť byla pestrá myšlenkově, jazykově a všichni jsme měli možnost nějaké spoluúčasti. Na poměrně malé ploše berounského sborového domu CČE a jeho zahrady probíhal neuvěřitelně pestrý program. Tancovalo se, zpívalo, jedlo mnoho druhů jídel, proběhla divadelní představení, výstava, několik hudebních vystoupení, rozpravy učené i obyčejně přátelské. Tento svátek potěšil mnoho duší, jak bylo vidět na tvářích, věřím, že se radoval i náš Otec.

Mirka Slunečková