Chceš-li rozesmát Pána Boha

Michael Třeštík, Gasset, 2013

„Chceš-li rozesmát pánaboha, svěř se mu se svými plány“ – tato citace Woodyho Allena v mottu knihy více než výmluvně předznamenává její obsah a myšlenku táhnoucí se jako nit celým textem – nepředvídatelnost lidských osudů.

Formou pevného románu zpracovává Michael Třeštík osudy postav, jejichž podobnost se skutečnými lidmi není vůbec náhodná – jde o jeho rodiče. Život otce, talentovaného a nadějného klavíristy, skladatele a dirigenta, legionáře a funkcionáře Obce legionářské, i matky, profesorky francouzštiny, spolužačky Václava Černého a blízké přítelkyně básníků Karla Tomana, Františka Halase a Jaroslava Seiferta, pokrývá téměř celé minulé století a je tak zároveň i jakousi intimní historií českého národa 20. století. Jeho zvratů, přemetů, přehmatů, hrůz a tragédií i chvil radostí, nadějí a svobody tak, jak dostihly a poznamenaly jeho rodiče a celou rodinu, přátele a známé jeho rodičů (z nichž mnozí byli významnými osobnostmi společenského, kulturního a politického života), jeho samotného.

Mezi řádky pak nutně předkládá více než sporné otázky o smyslu odvahy a důsledků, jež si každý její projev žádá, o důležitosti vzpomínek a paměti, které mnohdy k nesnesení tíží, ale zároveň očišťují a dávají mnohému smysl. A s více než obdivuhodnou pokorou je nijak nehodnotí.

Za použití víceméně prostých, neexaltovaných vypravěčských jazykových prostředků je to překvapivě dramatická a emotivní četba, která pádí stránku po stránce napříč stoletím a nedá vydechnout.

Jana Melicharová