Doprovázení umírajících, jejich rodin a pozůstalých

Tak zněl název kurzu, který jsem absolvovala 20. února na Jaboku (Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické). Kurz jsem si vybrala, protože hledám odpovědi na to, jak vhodně vyjádřit soustrast, když zemřel někdo blízký. V tu chvíli se mi zdají všechna slova prázdná, je mi to líto a jsem z toho na rozpacích. Co říci a jak pomoci?

Na kurzu se nás sešlo asi dvacet účastníků s různým očekáváním. Lektorkami byly dvě milé, usměvavé ženy – zdravotní sestra a sociální pracovnice z domácího hospicu Cesta domů. Řekly nám, že jejich práce je radostná, pouze ty okolnosti jsou smutné. Často bývají svědky intenzivního života, nikoli pouze umírání. Zeptaly se nás, co bychom chtěli vědět, otázky napsaly a v průběhu dne nám na ně postupně odpovídaly.

Co je to Cesta domů? Cesta domů vznikla v roce 2001 jako občanské sdružení usilující o zásadní zlepšení péče o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich rodiny. Provozuje domácí hospic (pouze na území Prahy), poradnu, odlehčovací služby, půjčovnu pomůcek. Pořádají kurzy pro laickou i odbornou veřejnost, vydávají knihy, spravují informační a diskusní portál.

Domácí hospic Cesta domů poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým, kteří o ně doma pečují. Vychází z přesvědčení, že každému, zvláště člověku na konci života, je nejlépe doma, ve svém prostředí, ve společnosti svých nejbližších. Mnoho příbuzných se ale bojí, jestli budou umět poskytnout správnou péči. A právě s tím pomáhá Cesta domů.

Cesta domů je nezisková organizace, funguje díky dotacím, grantům a sponzorským darům. Domácí hospice nejsou dostatečně zakotveny v legislativě, proto péče není hrazena pojišťovnami, ale snad se blýská na lepší časy.

Pracuje zde tým odborníků – lékařů, sester, psychologů, sociálních a pastoračních pracovníků. Své služby poskytují 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.

Podmínky pro přijetí do hospicové domácí péče jsou dvě: u nemocných se jedná o nezvratný stav, byla ukončena léčba vedoucí k vyléčení a oni chtějí dožít doma se svými blízkými, kteří o ně chtějí a mohou celodenně pečovat.

Pracovníci Cesty domů poskytují paliativní péči – účinně mírní bolest a respektují až do posledních chvil života lidskou důstojnost.

Na svou otázku jsem nedostala jednoznačnou odpověď, při vyjádření soustrasti je zapotřebí uplatnit empatii, překonat ostych? Rozhodně ale vím, co bych poradila někomu, komu umírá někdo blízký. Totiž aby se svěřili do laskavé péče Cesty domů.

Jarmila Raisová