Z letošního synodu

3. zasedání 36. synodu Českobratrské církve evangelické se sešlo 15. – 17. 5. v Praze. Z našeho sboru se ho zúčastnil Matěj Cháb (konventem zvolený synodál, člen předsednictva synodu), Jakub Šilar (revizor hospodaření povšechného sboru) a já (za synodní radu). Synod se konal v Komunitním centru Matky Terezy na Chodově.

Podrobné zpravodajství o průběhu je možno najít na webu synod.e–cirkev.cz. Zde jen několik důležitých bodů:

Byli zvoleni členové oblastních pastýřských rad, které mají v církvi na starost pastýřskou službu, mají vést ke smíru, ale mohou udělit i různé postihy v případech jednání, které by v církvi nemělo mít místo. Pastýřská služba je určena kazatelům i laikům (v církvi pověřeným, tedy např. starším, pastoračním pracovníkům, katechetům, učitelům NŠ apod.)

Synod se dozvěděl více o průkopnických aktivitách, což jsou nové formy kontaktní, aktivizační a misijní aktivity navenek. Naše církev čerpala k nim inspiraci především v Nizozemí. Průkopnictví spočívá v tom, že aktivity sboru vykračují ven z kostelů, snižují práh pro ty, kdo by do kostela třeba nevstoupili, přičemž zvěstování evangelia nechybí. Církev může nově vzniklá průkopnická místa podpořit i granty. Jednalo se také o možnosti křtu v takzvaných průkopnických společenstvích, která nejsou přímo farními sbory. Tato možnost je otevřena pro další jednání.

Synod schválil možnost asistovat při uzavírání partnerství osob stejného pohlaví formou církevního sňatku. Nešlo o další převratný krok – spíše o vyjasnění otázky otevřené při minulých synodech. Synod neřešil otázku definice manželství, jak by se mohlo při užití pojmu sňatek zdát. Sňatek je však pouze formou uzavření manželství nebo partnerství. Manželství je svazek osob různého pohlaví, partnerství je svazek osob stejného pohlaví (Podle platných zákonů ČR od 1. ledna 2025). Vždy je třeba, aby se domluvil kazatel se staršovstvem, v případě jejich nesouladu v této otázce jsou přijata konkrétní pravidla. Nikdo není k ničemu nucen. Zdá se, že tento postup snad trochu uklidnil vlny, které se vzduly po prvním usnesení, jež před dvěma lety umožnilo žehnání stejnopohlavním párům.

Synod s vděčností poděkoval komisi pro otázku soužití s lidmi LGBT v církvi, která významně přispěla k dobrému vedení rozhovoru, její činnost ukončil a uložil synodní radě, aby na tyto otázky pamatovala ve svých poradních orgánech.

Byly představeny nové ředitelky a jeden ředitel středisek Diakonie.

Synod dostal podrobné informace o  hospodaření povšechného sboru i Personálního fondu (PF), který je určen pro platy kazatelů (ty dle usnesení synodu rostou až na cílových 1,2 mediánu). Důležité je, že hospodaření s PF je dobré, závazný odvod pro rok 2027 se tedy mohl snížit o 50 000 Kč na rok za plno úvazkové kazatelské místo. Dobře hospodaří i ústředí, od roku 2018 nebylo nutné zvyšovat repartice a v roce 2025 i v následujících letech se nebude čerpat z PF příspěvek na činnost ústředí jako dosud. Bylo možné také zrušit dvě povinné celocírkevní sbírky a třetí spojit s jednou ze stávajících.

Jednalo se také o  transformaci Jeronýmovy jednoty – návrh výraznější transformace nenašel v církvi po vyjádření konventů velkou odezvu, a tak struktury JJ zůstanou v dosavadní podobě, ale budou fungovat pod srozumitelnějším názvem  Jeronýmova jednota – stavební fond. Nové názvy budou mít i celocírkevní sbírky pro JJ: Sbírka na Hlavní dar lásky bude prezentována jako  Sbírka na hlavní stavební projekt. Sbírka na Jubilejní toleranční dar bude prezentována jako  Sbírka na fond zápůjček. V budoucnu se počítá i s možností směřovat své dary na konkrétní projekt, který bude možno si vybrat z katalogu.

Byla schválena pravidla péče řádného hospodáře, která se týkají sborů, jež mají nemovitosti, které mohou pronajímat, např. byty. Jejich pronajímání by mělo být transparentní a nemělo by nikoho zvýhodňovat, ani např. zasloužilé členy sboru, pokud pro to nejsou jasně dané a sborovým shromážděním odsouhlasené důvody.

Synod jednal i  o budoucnosti domku Na Sboru v Kunvaldu, který vyžaduje velké investice. Domek Na Sboru byl nakonec synodem vyňat ze seznamu nezcizitelných nemovitostí, což znamená jen to, že SR může jednat i o případném prodeji domku, což dosud nebylo možné. Uvažuje se o prodeji Pardubickému kraji, který by domek svěřil do správy muzea a expozici by v něm zachoval. Domek připomíná Jednotu bratrskou, která v Kunvaldu vznikla, sám pochází nejspíše až z konce 18 století.

Synod otevřel také celocírkevní rozhovor („kolečko“ do sborů a na konventy) na téma snížení věkových limitů aktivního volebního práva v církvi na 16 let (dosud 18) a pasivního na 18 let (dosud 21). Rovnou bylo naopak odsouhlaseno stanovení minimálního věku pro ordinované výpomocné kazatele z řad ostatních členů církve na 21 let (zatím nebyl stanoven, uvažovalo se i o 25 letech).

Synod dále přijal prohlášení, které vzešlo z Libereckého seniorátu z oblastí, kde existují velké sociální nerovnosti. Uvádíme ho zde v plném znění:

Českobratrská církev evangelická se znepokojením sleduje, že v některých regionech České republiky narůstá sociální napětí a existenční nejistota. Vybízí proto své sbory k otevřenosti, solidaritě a konkrétním projevům blízkosti vůči lidem zasaženým chudobou, vyloučením či nespravedlivým hodnocením společnosti.

Církev se setkává s příběhy lidí, kteří nesou tíhu ekonomických proměn, ztráty perspektivy a důstojnosti – a to nejen v tzv. vyloučených lokalitách, ale i mezi seniory, rodinami s dětmi, lidmi s postižením či pracujícími v nejistých podmínkách. Taková realita nás vede ke ztišení, k modlitbě i k činům. Hledání konkrétních podob účinné pomoci se neobejde bez znalosti místních podmínek a spolupráce s těmi, kdo v daném regionu nesou odpovědnost či mají zkušenost. Doporučujeme sborům, aby si vytvořily přehled kontaktů na instituce veřejné správy (např. Úřad práce, sociální odbory obcí) i na neziskové organizace (např. Diakonie ČCE, Charita, Člověk v tísni, ADRA, Armáda spásy, potravinové banky ad.) a navázaly s nimi kontakt ještě před vznikem akutní potřeby. Tam, kde to je možné, nechť se sbory zapojí do existujících místních iniciativ nebo vytvoří vlastní, a to s vědomím své role nikoli jako odborníků, ale jako svědků víry a lidské blízkosti. Vyzýváme zároveň k veřejnému odmítnutí stigmatizace lidí pobírajících sociální podporu a k jasnému odsudku rasismu, anticiganismu a všech forem lidského ponižování. Tam, kde vzniká napětí mezi různými skupinami obyvatelstva, mohou sbory nabídnout prostor pro bezpečný rozhovor – v podobě tzv. kulatých stolů nebo moderovaných setkání – a být tak nástrojem smíření a porozumění. Prosíme kazatele a kazatelky, aby ve svém veřejném i sborovém působení připomínali sociální rozměr evangelia – důraz na lidskou vzájemnost, povinnost úcty a právo na důstojný život pro každého. Evangelium nás nevede k odsudku, ale k nesení břemen jeden druhého – a právě v tom je církev nadějí pro dnešní svět.

Jana Šarounová (s využitím textů na synod.e–cirkev.cz)