|
|
|
Ohlédnutí za prof. Pavlem Filipim 26. května 1936 - 28. prosince 2015, deset let od úmrtí
Setkávali jsme se při různých příležitostech. Nejprve z mé strany v pozici studenta. Ještě si živě pamatuji svůj údiv, když nás prof. Filipi při Praktické znalosti Nového zákona v 1. ročníku (1984/85) uváděl do biblického textu slovy: „U epištoly apoštola Pavla Židům je třeba si uvědomit, že to není ani epištola, ani není Pavlova, ani nebyla adresována Židům …“ Přesné, kritické myšlení, ale přitom žádný liberalismus. Pavel Filipi byl z těch, kdo měli smysl pro věci metafyzické, jemu se víra nerozřeďovala vědeckým přístupem. Na cestách Na konci 90. let jsme spolu dvakrát pobyli v Gallneukirchen u Linze, kde probíhaly ekumenické konzultace s našimi rakouskými partnery. Za hostitelskou stranu je vedl Michael Bünker, pozdější luterský biskup našich jižních sousedů. Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý na vedoucího naší delegace Pavla Filipiho, který nejen vládl skvělou němčinou, ale zároveň si počínal teologicky suverénně. Ještě jednou jsme pak spolu absolvovali výjezd, či spíše vý-let, totiž do Belfastu v červnu 2001 na shromáždění Leuenberské konkordie. Strávili jsme zde více dní spolu s ním, synodním seniorem Pavlem Smetanou a vedoucím ekumenického oddělení při ÚCK Gerhardem Reininghausem. Bylo patrné, jak si Pavel užívá některých konkrétních setkání. Těšilo mne, že mě osobně seznámil s Eberhardem Buschem, autorem životopisu Karla Bartha, a vynikajícím německým reformovaným teologem.Nová doba Když jsem ještě předtím působil v Pržně na svém prvním sboru, napsal mi jménem příslušné komise staršovstva zvací dopis na Vinohrady (1998). To hrálo velkou roli v našem rozhodnutí přesunout se z Valašska do centra Prahy. Ještě trochu jsme spolu byli ve styku i potom, ale když se pak se stal děkanem ETF UK, přenechával sborové věci už jiným. Pohřbíval jsem však jeho maminku, tehdy jsem se osobně seznámil i s jeho sestrou Evou, arabistkou a diplomatkou, a měl jsem možnost si uvědomit, jak byli oba v neobyčejném smyslu excelentní. Pavel Filipi si ve vztazích k druhým lidem udržoval spíše odstup. Nebyl příliš povídavý. A nebyl ani žádným hrdinou. Zažili jsme ho s Miriam na fakultě zrovna v období, kdy se hroutil režim (1989/1990). V jednu chvíli byl velmi neklidný, ale zvládl to. Nepředstíral, že se choval vždy statečně. Právě v tom období vydal knihu „Do nejhlubších hlubin“ (Evangelické nakladatelství, 1990) o svém učiteli a mém dědečkovi J. L. Hromádkovi. Je to publikace, která pro své referenční kvality má pořád platnost. Přesto autor sám už brzy pocítil, že nastává jiná doba. A neměl potřebu příliš oprašovat staré časy.Věrnost a pokora Pavel Filipi v novém, polistopadovém období zaujal jako učitel s mimořádně hlubokým a širokým ekumenickým rozhledem a takové jsou i některé jeho publikace. Pro mne snad nejzajímavější se stal jeho spis „Hostina chudých“ (Kalich, 1991) o svaté večeři Páně. Také k jeho knížečce „Kdo slyší můj nářek?“ (Poselství kajících žalmů, Mlýn 1997) se opakovaně vracím. Nejvíc ze všeho mne fascinovala jeho věrnost a pokora. Když jsem kázával ve vinohradském sboru (2000-2007), přicházel se svou ženou a sedával o lavici před mými rodiči a mou rodinou. Týden, co týden, neděli, co neděli. Stále a pořád, pokud byli zrovna v Praze. A pak se o svou nemocnou ženu dokázal starat, i když i jemu samému bylo ouvej. Nebyl sice ve všem hrdina, ale do posledka jsem k němu choval velkou úctu. Náturou byl spíše plachý, přesto filologicky a teologicky se pohyboval na výsluní. Aspoň že máme k dispozici jeho texty. A že můžeme ve vinohradském sboru Hospodinu poděkovat za to, že dal v našem středu dozrát tak dobrým plodům.
Martin T. Zikmund |
číslo 255, prosinec 2025 Obsah Nedělní kázáníPřímluvná modlitba Zprávy ze staršovstva BOOKLUB Adventní trh našeho sboru Ohlédnutí za prof. Pavlem Filipim O našich varhanících Putování okolo (4) Vylušti jméno Byli jsme tam (4) Zasmějme se Sborové akce Archiv Výběr z Hroznůročník 2025 Ke stažení
Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010
Bohemská kuchařka
Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině
( |