Byli jsme tam (5)

Ž 84,6 - Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě,
těm, kteří se vydávají na pouť

Výlet do pravěku

Náš druhý týden ve Francii jsme strávili v nádherné lesnaté krajině, kterou protékají řeky Dordogne a Vézére. Cestu jsme naplánovali tak, aby vedla přes Carcassonne. Tato středověká městská pevnost patří k nejzachovalejším v celé Evropě. Úměrně ke svému věhlasu je i přeplněná turisty a jen málo míst jsem viděla tak překypovat komercí. Souvislé dvojité hradby obkružují ne příliš rozlehlý prostor vyplněný úzkými středověkými uličkami, které lemují obchůdky se všemi možnými i nemožnými suvenýry. Oázou v tomto prostoru je nádherná románsko-gotická bazilika. Ještě že jsme byli v časové tísni a nemohli jsme v Carcassonne strávit déle než dvě hodiny, jinak by nás to město pohltilo. Pozdě večer jsme dorazili do cíle - městečka s nezapamatovatelným názvem Les Eyzies-de-Tayac.

Kemp na břehu řeky Vézére se nám tam stal útočištěm na další týden. Jméno tohoto městečka si sice nikdy pamatovat nebudu, je však významné tím, že na jeho okraji se nachází jeskyně Cro Magnon, místo nálezu nejstarší známé lebky rodu homo sapiens sapiens - neboli kromaňonce. Těšili jsme se na návštěvu muzea, ve kterém je tato jeskyně přístupná. Na místě označeném na mapě však stála jen chátrající budova. Ani majitel přilehlé restaurace nesoucí totožný název, tedy Cro Magnon, nám nedokázal říci, proč a na jak dlouho muzeum zavřeli. A to se to očividně pokoušel usilovně zjišťovat - honosný hotel s restaurací, zející nyní prázdnotou, asi zažil už lepší časy.

Cro Magnon není zdaleka jediná jeskyně v širokém okolí. Řeka Vézére vyhloubila do vápencového podloží údolí plné jeskyň a polootevřených převisů, které se v minulosti stali útočištěm nejen pravěkým lidem, ale později i mladším kulturám. Projíždíte-li údolím, každou chvíli vás směrovky odkazují k další a další jeskyni, v které byly nalezeny nějaké ty prehistorické kosti, nářadí, sošky nebo malby. Nebo se najednou v převisu zahloubeném do stěny skály třeba v šířce 400 metrů objeví kamenné stavby - ve středověku měla tato místa výhodný obranný charakter jak pro osady, tak pro pevnosti. V Magdeleine, jedné z takových osad, jsme narazili na tuto malou jednoduchou kapli. A už nás ani nepřekvapí, že podle tohoto místa je pojmenované období paleolitu - Magdalénien. Kromě jiného tu objevili nádhernou rytinu bisona do kosti. Její kompozice mně již léta uchvacuje a tak nebylo zbytí, musela jsem se stát majitelkou bisoních náušnic z tamních suvenýrů.

Nejznámější z jeskyň v této oblasti je Lascaux. Podobně jako v případě Chauvetovy jeskyně je přístupná jen její replika. Snad ještě více než samotná její prohlídka nás uchvátil prostor na jeskyni navazující. Interaktivně a velmi zajímavě tam byly zkoumány a představovány jednotlivé části maleb, nástroje i barvy v jeskyni používané. Dostali jsme se i do jedné, konečně pravé jeskyně, a to Rouffignac. Úzkou chodbou vyzdobenou mnoha pravěkými kresbami a rytinami nás zavezli důlním vláčkem asi 1 km do hloubi skály. Tam trasa končila rozlehlejším prostorem, který byl zřejmě pravěkou svatyní. Na jejím stropě se ve světle lamp hemžili mamuti, koně, nosorožci, kozorožci a podobná zvířata. Lascaux je velmi barevná jeskyně - zvířata jsou vymalovaná od bílé přes okrovou, žlutou, hnědou, červenou až po černou. Naproti tomu Rouffignac zdobí prosté obrysy zvířat, nemůžu však říci, že by byly méně umně

Tváří v tvář duchu této oblasti jsem přímo propadala objevitelské a archeologické vášni a chtěla jsem jeskyní navštívit co možná nejvíce. Děti mne vrátily zpět na zem. Kuba se nechal slyšet, že jet parním vlakem třeba 2x v jednom týdnu je fajn, ale pak už to začne být jednotvárné. Jsem přesvědčená, že já bych se nenudila.

Ale nic naplat, museli jsme se tedy z pravěku občas vynořit a prolézt si třeba ferratu na skalním ostrohu tvořící základy pro zámek Marqueyssac s rozsáhlými proslulými francouzskými zahradami. Nebo se v kempu věnovat pinpongu a pétanque. Zážitkem byla také návštěva tradičního sobotního trhu městečka. Dordogne je mimochodem i kraj husích farem, a tak jsme procházeli kolem stánků s nepřeberným množstvím kachních produktů ve skle a konzervách i čerstvě servírovaných... Na trhu samozřejmě nechyběla nabídka různých vinařství či cukrovinek - zvláště oblíbených krájených karamelek. Kromě různých tradičních výrobků tam ale byly k mání i vietnamské oděvy a spousta dalšího.

Naše dovolená ve Francii byla naplněná zážitky a navštívenými místy. Možná by stálo za to i trochu více odpočívat. Ale když mně to nikdy nedá - copak jedu někam takovou dálku, abych to tam pořádně nepoznala? Ležet a číst si můžu i doma. Návštěva ostatních asi padesáti jeskyní, které jsme si neprohlédly, se stala mým tajným snem. Jednoho dne si udělám dostatek času a vrátím se tam …

Lída Vyvlečková