Brýle pro Afriku

Sbírku vyhlásil náš sbor a konala se po celý loňský prosinec. Přečetli jsme si o ní v Hroznu a byla připomínána ve všech ohláškách. Do košíku vzadu v kostele jsme mnozí vkládali již nepotřebné brýle, a tak byl několikrát vyprazdňován. Ale! Sběrné místo jsme otevřeli též v Obchůdku jednoho světa tady v budově, kde působí seniorky z některých pražských sborů a lidé ze sborů v něm často nakupují, a tak se k nám připojily další sbory, i mimopražské, ani o všech nevím – někdy se tam prostě objevila papírová taška s nápisem „brýle“ a dárce byl neznámý. Růžovou tašku mi v mrazu předali manželé z libeňského klubu seniorů.

Letáček za výlohou obchůdku informoval o naší sbírce kolemjdoucí, košík na prodejním pultu se utěšeně plnil a ani si netroufám napsat, jaký podíl z celkem sebraných brýlí je těch „z ulice“, jen vím, že opravdu velký. Občas někdo zavolal a přinesl mi igelitku nebo pouzdro s brýlemi domů. Každý byl vítán.

Když měl obchůdek po Vánocích zavřeno, volali mi lidé, jak je to možné, když máme napsáno do 31. prosince a oni marně stojí s brýlemi před ním. Tak jsme si je předávali před domem.

A pak nastala TA chvíle. Překládala jsem je postupně a opatrně, aby se nerozbalily, brýle po brýlích, do velké kartonové krabice a počítala je. Když jsem to číslo řekla paní v Lion Club Prague Ladies, odkud si pro ně přijeli, myslela si, že se přeslechla a tiše se zeptala „Prosím? Můžete to zopakovat?“ Udělala jsem to znovu ráda. Pro zrakově postižené v Africe jsme během měsíce sebrali 272 brýlí.

Na světě je dle Světové zdravotnické organizace 217 milionů lidí, kterým by brýle pomohly žít lépe, kdyby si je mohli dovolit. Zbavili by se závislosti na druhých, měli by snazší přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem. Bohu díky, že můžeme pomáhat.

Eliška Novotná