|
Naše varhanice a varhaníci se představují (2)
Kryštof Hlavnička
studuje na Pražské konzervatoři varhany a na ASH v Brně starou hudbu, 24 let
Jak se to stalo, že hrajete právě na varhany?
Moje cesta k varhanám je spletitá. Mým prvním nástrojem bylo violoncello, na které jsem hrál od šesti let v ZUŠ. V deváté třídě jsem se potom hlásil s cellem na konzervatoř a přijali mne, nakonec jsem se ale rozhodl jít na jinou, alternativní střední školu – Waldorfské lyceum. Jednou z předností této školy je velký důraz na uměleckou činnost a s tím se pojící vysoká hodinová dotace na umělecké předměty. Poprvé jsem tehdy pořádně zpíval ve třídním (a později i školním dobrovolném) sboru a učarovalo mi to; také jsem začal ve třetím ročníku hrát na klavír a dohromady to vyústilo v podání přihlášky a následné studium Sbormistrovství na PedF UK. Tam jsem objevil volitelný předmět Hra na varhany, který vyučovala Jiřinka Marešová a její tvůrčí přístup a svobodná invence mě ovlivnily natolik, že jsem se začal věnovat varhanám jako svému primárnímu nástroji a přihlásil jsem se na konzervatoř, abych získal potřebný „trénink“. Samozřejmě mám pak za sebou několik různých kurzů pro interpretaci hudby různých období (i na cembalo) atp., v posledních letech se také věnuji alternativnímu divadlu v souboru Veselé chvíle a v dalších projektech, varhany ale zůstávají jako moje hlavní zaměření.
Jakou hudbu, skladatele, období, hrajete nejraději?
Hodně záleží, jestli sólově nebo s někým. Když doprovázím zpěváky, mám nejradši rané baroko, fascinuje mě v něm syrová odvaha zkoušet nové věci, klidně i za cenu porušování starých zvyklostí. Sólově mám moc rád i vrcholné baroko, ale možná ještě víc mě fascinuje 20. století a současnost, skladatelé jako Petr Eben, Olivier Messiaen, Krzysztof Penderecki. Jako dluh vnímám to, že moc neznám současné ženské autorky, chtěl bych se jim do budoucna více věnovat. Stejně tak bych se chtěl věnovat experimentům s elektronikou a varhanami, což se zatím daří díky spolupráci se spolkem Oecumena Electronica (myslím, že u vás ve sboru také performovali) a doufám, že budu tuto zálibu moci rozvíjet i se svým bratrem, který elektronickou a elektro-akustickou hudbou žije.
Je vinohradský evangelický kostel prvním, ve kterém hrajete při bohoslužbách, nebo byly či jsou i jiné?
Jako první jsem doprovázel bohoslužbu (když nepočítám sborovou zkušenost) v kostele sv. Klimenta u Dlouhé třídy, jinak jsem také doprovázel v kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu.
Jaký význam přikládáte doprovodu kostelního zpěvu?
Velká část písní je opravdu stará a hrozně mě těší, když vidím, že je i přes pro nás někdy těžko uchopitelnou melodiku i metrum atp. zpívají lidé rádi. Celkově si myslím, že společný zpěv je něco, co opravdu dokáže člověkem pohnout. I k novějším písním si hledám cestu, byť je pravda, že třeba u „kytarových“ písní kde je ta cesta složitější, mám pocit, že dokáží nabídnout mnoho dobrého.
Překvapil mne Váš zvyk stát a naslouchat celé postludium, to mi připadá jako mimořádné uznání hudby jako integrální součásti bohoslužby.
nepovinná otázka: hlásíte se k nějaké církvi, vyznání, jste z církevního prostředí?
Já osobně jsem pokřtěný jako dítě, ale vyrostl jsem spíše s odstupem k víře. Později jsem však prožil „druhou“ konverzi a jsem biřmovaný v římskokatolické církvi. Snažím se ale být otevřený, na bohoslužby někdy chodím i do evangelických sborů nebo třeba ke starokatolíkům. Mám moc rád teologii osvobození a chtěl bych se víc ponořit do různých queer a feministických teologií.
Nejsou varhany jako varhany, každé jsou ojedinělé – jak se Vám hraje na ty naše?
Je pro mě zajímavá zkušenost slyšet varhany tak, jak je slyší lidé v kostele, když je člověk na kůru, má zvuk do určité míry zkreslený. Je to dané tím, že varhany mají tzv. elektrickou (možná elektropneumatickou) trakturu, tedy je přenos od hracího stolu k nástroji přes elektrický signál. Daní za toto uspořádání je, že je zvuk trošku zpožděný – na to jsem si musel zvykat. Jinak ale umožňují velikou zvukovou variabilitu, což je opravdu příjemné.
Eliška Novotná,
korespondenčně 4. ledna 2026
|