Život v občině (2)

Výňatky z knihy vybírá Tereza Knotová

Dietrich Bonhoeffer (1906 Vratislav – 1945 koncentrační tábor Flossenbürg) byl německý evangelický teolog, etik, filosof a bojovník proti nacismu. Autor několika knih a také textu písně Moc předivná (EZ). Zdůrazňoval význam Kázání na hoře a následování Ježíše, a to jak slovem, tak i svým osobním příkladem. Na Bonhoefferovy teologické myšlenky o nenáboženském křesťanství, civilní intepretaci zvěsti, a dospělém světě navázali teologové z české Nové orientace.

Jestliže věřící lidé mezi Kristovou smrtí a jeho druhým příchodem smějí žít zde vespolek ve zjevném obecenství jedni s druhými, pak je to z Boží strany jakoby milostivý závdavek posledních věcí. Je to Boží milost, že se církev Páně může v tomto světě zjevně shromažďovat kolem Božího slova a svátosti. Ne všichni křesťané mají na této milosti podíl. Vězňové, nemocní, lidé vzdálení od sborového obecenství, zvěstovatelé evangelia v pohanských zemích, ti všichni jsou osamocení. Modlí se se žalmistou: Na to, když se rozpomínám ... že jsem chodil do domu Božího s hlasitým zpíváním a díkčiněním v zástupu plesajících (Ž 42,5). Zůstávají však osamoceni jako símě, podle vůle Boží rozptýlené v dalekých zemích. To, oč jsou viditelně ochuzeni, přijímají tím toužebněji skrze víru. Takto prožívá učedník Páně Jan, vypovězený do ústraní na ostrov Patmos, vytržení ducha v den Páně (Zj 1,10).

D. Bonhoeffer: Život v obecenství,
1990 nakladatel není známý,
str. 5-6