Evangelické zpěvníky

Proč vlastně v kostele zní hudba a zpěv, 5. část

Současný zpěvník, který používáme v Českobratrské církvi evangelické, vznikal plných 27 let a byl dán do tisku v roce 1978, při příležitosti 60. výročí spojení církve. Vzhledem k tomu, že již církvi slouží poměrně dlouhou dobu, vyšel koncem devadesátých let dodatek, obsahující zhruba 100 dalších písní. Přináší jak písně, které již byly otištěny v různých zpěvnících a nebyly neznámé, tak i řadu nových, dosud nepublikovaných nápěvů a textů od současných autorů (Miloš Rejchrt, Tomáš Najbrt a řada dalších i ze zahraničí). Použity byly i některé písně z katolického kancionálu a ze zpěvníku Církve československé husitské, čímž byl posílen ekumenický charakter Dodatku. Novinkou bylo připojení značek pro kytarový doprovod, které mohou usnadnit i doprovod na klávesové nástroje, není-li k dispozici chorálník.

V uvedeném dodatku zpěvníku se objevují také některé písně, které vyšly v roce 1992 v poměrně obsažném zpěvníku „Svítá“, určeném především mládeži (vydalo Evangelické nakladatelsví, Kalich). Proto jsou zde uvedené písně orientovány jednoznačně a především na kytarový doprovod. První vydání se dokončovalo poněkud narychlo, takže zde chyběly některé nutné údaje (např. autorství hudby a textů). Název „Svítá“ byl použit podle jedné z nověji zařazených písniček, ale jinak tento zpěvník obsahuje i řadu dlouho známých a především mládeží zpívaných téměř historických písní, od spirituálů přes několik písní z Evangelického zpěvníku až po písně zcela nové, kterých je zde nejvíce.

Sami autoři si byli vědomi problematičnosti a složitosti každého takového výběru, a proto v úvodu píší: „Banální text a prostý nápěv mohou někdy strhnout svou pravdivostí, a naopak umně konstruovaný text a profesionálně vystavěná hudební složka ještě nezaručují zdar díla. Píseň, se kterou se mnozí ochotně ztotožní, může jiné odrazovat…“

Zpěvník byl velmi úspěšný a již v roce 1999 vychází v Kalichu (opět za podpory některých Evangelických církví v Německu) druhé vydání, tentokrát již doplněné o jména autorů, rejstřík a další údaje. Má i poněkud praktičtější vazbu. Nelze také nezmínit ilustrace Zdeňka Šorma, které jsou se zpěvníkem „Svítá“ doslova spojeny.

Hlavně díky autorskému zaujetí Luďka Rejchrta a optimálnímu výtvarnému přispění Miroslava Rady mají děti v naší církvi k dispozici dva velmi dobré zpěvníčky, v obou případech doprovázené i průvodním slovem a mnoha barevnými ilustracemi, z nichž některé jsou i celostránkového formátu. Již v roce 1983 za přispění zahraničních partnerských církví vyšel zpěvníček „Buď Tobě sláva“.

Péčí sboru ČCE v Braníku a ENA vyšel pak v roce 1991 další zpěvník L. Rejchrta „Zpívejte s námi“. Toto „vyprávění a písničky z Knihy knih“ opět doprovází řada kvalitních ilustrací Miroslava Rady. S menším zpožděním se dokonce ve spolupráci s hudebním vydavatelstvím Rosa podařilo vydat magnetofonovou kazetu s písničkami z tohoto zpěvníku, která dobře posloužila hlavně při nácviku písniček tam, kde nebyly optimální podmínky z hlediska sbormistra nebo hudebního doprovodu.

Současná doba přináší zcela jiné podmínky pro vydávání různých zpěvníků, než tomu bylo za totality. Jde o zpěvníčky obsažnější či zcela útlé, mnohdy pro zcela konkrétní příležitosti. Asi je není možno ani všechny evidovat a registrovat.

Pozornost si ovšem zaslouží bohužel už zcela rozebraný Zpěvník pro vězeňskou službu, který vyšel v ENA v roce 1992. Jednalo se o výběr různých písní nejen z Evangelického zpěvníku a katolického Kancionálu, ale i např. ze zpěvníku „Svítá“ s určením pro pastoraci ve věznicích. Vybraná zhruba stovka písní, doplněná základními křesťanskými texty (Modlitba Páně, Vyznání víry, Desatero), poskytla a snad dodnes poskytuje nelehkou službu těm, kteří mají mnohdy k církvím a křesťanskému životu opravdu velmi daleko.

Závěrem není možné vyhnout se konstatování, že křesťanská církev a hudební projev a zpěv k sobě prostě patří. Je zajímavé, že zpěv může stejně jako biblické texty hravě překonávat rozdíly staletí a mnohdy nám i zcela archaický nápěv může přinášet naprosto aktuální zvěst i v dnešní hektické a přetechnizované době.

Miloš Lešikar