Vinohradský sbor ČCE

Stručně o výrobě a nákupu vína

Povídání o vinné révě a víně, 4. část

Vinařský rok vrcholí vinobraním, které u nás probíhá od konce srpna, kdy se začínají sklízet hrozny raných odrůd pro výrobu burčáku, až do listopadu či prosince, kdy jsou sklízeny hrozny pozdních odrůd, z nichž jsou pak vyráběna vína vyšší kvality.

Zdravé, dobře vyzrálé hrozny jsou co nejrychleji přepraveny ke zpracování — nejprve projdou odzrňovačem, který hrozen zbaví třapin a pomele zbylé bobule. Takto vzniká rmut — směs moštu a zbytků bobulí. Lisováním rmutu získáme mošt.

V tuto chvíli se měří cukernatost, podle které je pak budoucí víno zařazeno do příslušné kategorie kvality. Pro měření cukernatosti se používá normalizovaný moštoměr (NM). 1° cukernatosti znamená, že 100 litrů moštu obsahuje 1 kg přirozeného cukru.

Kategorie vína v ČR podle kvality:

  • Stolní víno — 11°NM
  • Zemské víno — 14°NM
  • Jakostní víno odrůdové — 15°NM
  • Jakostní víno známkové — 15°NM

Jakostní víno s přívlastkem:

  • Kabinet — 19°NM
  • Pozdní sběr — 21°NM
  • Výběr z hroznů — 24°NM
  • Výběr z bobulí — 27°NM
  • Výběr z cibéb — 32°NM
  • Ledové víno — 27°NM
  • Slámové víno — 27°NM

Po odkalení, případně odkyselení moštu a přidání vinných kvasinek začne kvašení, kdy jsou cukry přeměňovány na alkohol. Modré hrozny pro výrobu červených vín se nechávají ještě před lisováním nakvášet – alkohol uvolní do moštu barvivo, které je obsaženo ve slupkách, a červené víno tak získá svoji barvu. Při kvašení vzniká též velké množství tepla a CO2. V poslední době se též setkáváme s pojmem „řízené kvašení“. Jedná se o kvašení za stálé teploty, mošt se příliš neohřívá a lépe jsou uchovány aromatické látky pro budoucí víno. Po určité době kvasný proces končí a z moštu je mladé víno. Po stočení mladého vína z kalů a filtraci se provede zasíření a víno je školeno — leží v klidu v sudech či tancích. Čím vyšší kvalita vína, tím delší bývá ležení. Některá červená vína leží i několik let. Po dosažení optimální zralosti je víno přefiltrováno přes mikrobiální filtr (tzv. sterilní filtrace) a poté může být nalahvováno.

Vínu v láhvi je potřeba ponechat ještě nějaký čas na zrání, kvalitní červená vína by měla ve sklepě pobýt v láhvi alespoň 1 rok. Pak již může hotové víno putovat do obchodů a čekat na člověka, kterému udělá radost.

Dělení vín podle kvality je důležité především pro spotřebitele, umožňuje a usnadňuje rozhodnutí, co za své peníze nakoupit. Stolní víno je zpravidla nejlevnější, co lze koupit, a nikdo od něj zřejmě neočekává nějaký mimořádný zážitek. Nesmí být označováno názvem odrůdy hroznů, ze kterých bylo vyrobeno — nejedná se totiž o dobře vyzrálé hrozny a víno z nich vyrobené bývá víno té nejnižší kvality. Mošt pro výrobu stolního, zemského, jakostního odrůdového a známkového vína je možno přisladit pro dosažení vyššího obsahu alkoholu ve víně.

Jakostní odrůdová vína tvoří asi největší část trhu s vínem, většinou stojí pod 100 Kč a občas lze koupit skutečný skvost za neuvěřitelnou cenu. Samozřejmě lze narazit i na předražený patok.

Vína s přívlastkem jsou třešničkou na dortu našeho vinařství. V posledních letech je jich na trhu slušné množství, ceny se pohybují většinou od sta korun výše. Víno s přívlastkem je čistý přírodní produkt, mošt pro jeho výrobu se nesmí doslazovat, kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace.

Kabinet — většinou se jedná o lehčí příjemná vína s nižším obsahem alkoholu (do 12% objemu).

Pozdní sběr — vína z výborně vyzrálých hroznů, středně těžká a těžší, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu. Často se jedná o víno, které poskytne krásný zážitek.

Výběr z hroznů — většinou těžké víno s vyšším obsahem alkoholu, vhodné k archivaci. Často se zbytkovým cukrem — polosuché, občas i polosladké. Víno pro slavnostní příležitosti.

Výběr z bobulí, cibéb, ledové a slámové víno — vždy vysoký obsah zbytkového cukru — vína sladká či polosladká, vysoce aromatická, většinou úžasná. Nehodí se pro běžné pití. I pro svou vysokou cenu jsou vhodná pro slavnostní příležitosti jako aperitiv nebo digestiv. Pro mnoho lidí znamená první ochutnání takového vína nezapomenutelný zážitek.

Mnoho příjemných zážitků s dobrými víny přeje čtenářům Hroznu

Jirka Fučikovský

číslo 49, leden 2005
předchozí   další

Obsah

V tvých rukou jsou časové moji
Vykouknout ze dveří kostela
Z historie vinohradského sboru XXII
Čtení o hudbě (5)
Krátký komentář k zamýšlenému studijnímu projektu
Měna se zárukou úspěchu
Štědrý večer na faře
Stručně o výrobě a nákupu vína (4)
Z jednání staršovstva
Poděkování z Hořovic
Program na leden


Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).