Krátký komentář zamýšleného studijního projektu

Milí čtenáři sborového časopisu,

mezi stručnými zprávami ze schůze staršovstva najdete informaci o tom, že mně staršovstvo schválilo půlroční studijní pobyt na Institutu pro ekumenický a kulturní výzkum v Minnesotě v první polovině roku 2006 (jde o neplacené volno, které beztak teprve musí projednat synodní rada). Jelikož jde o dobu ještě hodně vzdálenou, může se snadno stát, že z těch či oněch důvodů na tento pobyt nenastoupím vůbec. Přesto bych chtěl jen stručně napsat, o co jde, abyste se v té informaci zorientovali. Před časem jsem mluvil s jedním americkým teologem — o němž jsem ani netušil, že je ředitelem zmíněného Institutu — o svém záměru napsat nějaké populárnější uvedení do kalvinistického křesťanství pro potřebu členů našich sborů. Seznámil jsem ho s vyznavačským profilem naší Českobratrské církve evangelické. Mluvili jsme o tom, že ČCE je unionovaná církev, spojující v sobě proud reformace české, kalvínské a luterské, i o tom, že svébytnosti obou tradic světové reformace se u nás věnovalo poměrně málo pozornosti. Sdělil jsem mu, že v sobě už řadu let nosím touhu se tomuto tématu věnovat. Hloubka i šíře reformované zbožnosti i její aktuální specifika se u nás ztrácejí v rozmělněných konturách našeho často povrchně chápaného českobratrství. Tohoto teologa presbyterní církve projekt zaujal a navrhl mi, že mohu s celou rodinou strávit rok (či kratší dobu) v tomto vzdělávacím středisku a pracovat na svém záměru.

Rád bych zároveň sdělil, že v tomto případě nejde o práci na doktorském programu. Ten jsem předčasně ukončil (resp. nedokončil) již před rokem právě s ohledem na rozsahy i obsahy zdejší sborové práce. Na staršovstvu mi v souvislosti s tímto zamýšleným studiem byla položena otázka týkající se perspektivy mé práce ve vinohradském sboru. Tato otázka se samozřejmě dotýká celé řady aspektů, podle nichž se farář rozhoduje. Odpověděl jsem v tom smyslu, že tuto perspektivu nedokážu přesně ohraničit, zvláště pokud jde o její horní hranici. Jistě však naším záměrem není pobýt zde méně než sedm let. V Pržně jsme strávili devět let, na Vinohradech bychom si za určitých okolností dokázali představit i dvojnásobek. Ale kdo může vědět, co se stane? Nikdo z nás nevidí do budoucnosti. Přesto bych rád jasně zopakoval záměr: ona doba intenzívnějšího studia a duchovního načerpání není míněna k tomu, aby mne odvedla od vinohradského sboru, ale z hlediska delší perspektivy spíše naopak. Mimoto bych rád členy sboru ubezpečil, že pokud dojde za rok k mé několikaměsíční absenci, budu se předtím snažit svědomitě zajistit zástup — ve spolupráci se staršovstvem a seniorátním výborem.

Martin T. Zikmund