Knihy k užitku i potěšení (pokračování) Ještě jednou se vrátíme do historie vydavatelství Kalich, a to do roku 1950, doslovnou citací písemného záznamu bývalého nakladatele br. Laichtera, který velmi vtipně, ale z našeho pohledu také dost pochmurně, popsal svého tehdejšího nadřízeného — ředitele nakladatelství: Byl jsem formálně podřízen komunistické, jakoby ředitelské atrapě, partajníkovi, který oboru nerozuměl a v mé přítomnosti se mu přiučoval. Byl to dobově žvanivý kariérista, nedostudovaný právník. Ač do kanceláře přicházel před polednem jen na skok, rád hrál vele zaměstnaného. Hned po vstupu zvedl telefonní sluchátko, předstíral naléhavý hovor, při čemž mi zároveň dával pokyn: „ Jen mluvte, já vás poslouchám“. Po této předehře podepsal mnou připravené dopisy nebo můj programový elaborát pro vydavatelský odbor, nato ze své skříně vyňal láhev vermutu, vypil sklenku a odporoučel se. Připomínal mi Gogolova Chlestakova. Za figurantství pobíral nadtřídní plat i procenta z ročního obratu knihkupectví Kalich a tzv. oddělení církevních pomůcek, do něhož dosadil svého švagra. Po určité jeho privátní aféře byly úředně (mimocírkevně) přezkoumány jeho mnoho obročnické příjmy, které prý přesahovaly ministerský plat. Musel z Kalicha odejít… Po jeho odchodu jsem měl jako formálního šéfa knihkupeckého vedoucího Kalicha R. Kloboučka, Taschkeova vyučence, bývalého sociálního demokrata, s nímž bylo chlestakovštinám odzvoněno… Škoda, že bratr Laichter nenapsal celou knihu. Mohlo by to být poučné a zajímavé čtení a také další přírůstek do naší nevelké, ale zajímavé sborové knihovny. M. Lešikar Recenze EDDA A TÓRA (Kornelis Heiko Miskotte, z nizozemského originálu Edda an Thora přeložili Jan A. Dus a Hnas P. va der Horst, obálka T. Cejp, v edici Bibliotheca Bohemica Batavica vydalo vydavatelství EMAN, Benešov 2004) Autor, jeden z nejvýznamnějších teologů nizozemského protestantismu 20. století, originální myslitel vycházející z reformované tradice, v tvůrčím dialogu s barthovskou teologií Slova a s moderními židovskými mysliteli (M. Buber, F Rosenzweig, H. Cohen) zde rozvíjí svébytnou teologii, v níž si klade za cíl odpovědět na výzvy moderního nihilismu zvěstí „protipohanského svědectví“ Písma. DĚTI (Jaroslav Durych, připravila Luisa Nováková, s použitím reprodukcí obrazů japonských mistrů graficky upravil E. Navrátil, v spolupráci s Křesťanskou akademií v Římě vydalo nakladatelství Trinitas, Svitavy, 1998) Jde o nedlouhý text, který odráží veškeré zvláštnosti Durychova českého básnického jazyka. Povídka Děti (vydaná poprvé v roce 1934) literárně předznamenává jedno z vrcholných autorových děl, románovou tetralogii Služebníci neužiteční. |
číslo 63, duben 2006 Obsah Neber na vědomí dobro, které činíšPozdrav z Minnesoty Černé díry a naše peníze Dietrich Bonhoeffer S nimiž máme společného anděla Historie sboru obrazem (2) Knihy k užitku i potěšení (5) Sborový výlet Letní tábor Orlovy Janské Lázně 2006 Ze staršovstva Sborové akce Archiv Výběr z Hroznůročník 2024 Ke stažení Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 (122 kB) Bohemská kuchařka (899 kB) Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině ( 387 kB) |