Střípky ze synodu

Většinou si udělám čas na to, abych se aspoň chvilku na zasedání synodu podívala. Přiznám se, že mimo jiné tam chodím obdivovat bratra seniora Kopeckého, který je poslední léta předsedou synodu. Byl jím i letos. Předsedá synodu pevnou rukou, jeho vedení má spád a občas se vyznačuje pro někoho možná až nepříjemnou přísností „na lid“ (který občas vyrušuje, nedodržuje řády či snižuje vážnost synodu). Bratr Kopecký však nepostrádá humor, nadhled a nebojí se přiznat i svou případnou chybu a veřejně se omluvit. Předsedající různých grémií se mohou lecčemu přiučit. Konec pochlebování.

Na letošním synodu se mi moc líbilo zpívání - z nově připravovaného žaltáře vybral a nacvičoval Miloslav Esterle několik zcela nových písní. Melodie byly někdy skutečně nádherné, jakkoliv k učení nesnadné. Rozluštit slova i texty písní na projekčním plátnu však bylo nad síly lidu obecného na kruchtě, byť vyzbrojeného brýlemi - ostatně myslím, že obtíže s čitelností malého bílého textu na černém pozadí měli i synodálové v lavicích kostela. Na nový zpěvník se však určitě můžeme těšit - mimo jiné bude mít i akordový doprovod. Nakonec proč by se žalmy nemohly doprovázet na kytaru?

Nebudu se ovšem tvářit příliš duchovně - na synodu si také shůry prohlížím přítomné synodály, přiřazuji si známá jména k dosud neznámým tvářím a dívám se, jak ti mí známí vrstevníci a vrstevnice sice stárnou, ale jsou stále zajímavější. Ráda si také alespoň chvilku popovídám s lidmi, které nemám možnost tak často vidět.

Tématem 32. synodu je manželství a rodina. Během prvního zasedání mu byl věnován hlavně páteční večer. K zasedání synodu byl rozpracován poměrně obsáhlý materiál, který měli synodálové k dispozici a jehož zveřejnění potom odhlasovali. Zhodnocení ankety, kterou jsme v našem sboru také vyplňovali, dopadlo dle mého pocitu tak nějak půl na půl. Ani ryba ani rak, zdálo se mi. Gaussova křivka, zdálo se mému muži. Následující debata mi potom připadala poněkud rozpačitá a nikam nevedoucí. Není skutečně lehké se domluvit na něčem, co by se dalo nazvat stanoviskem synodu, a to zvláště pokud jde o o věci zásadnější. Pestrost názorů je opravdu široká. Možná byli synodálové trochu opatrní, vědomi si toho, jaké vášně se poslední dobou rozvířily například okolo farářských manželství. Je pravda, že na jedné straně nechyběl jasně formulovaný a možná až příliš nepříjemně a radikálně znějící příspěvek pro větší přísnost a na straně druhé poměrně dost hlasů volajících po toleranci a lidskosti. Co mi však v diskusi trochu chybělo, bylo možná větší vztahování se k Písmu a hledání odpovědí v něm, vyrovnávání se s místy, která jsou obtížná, poctivé opření názoru diskutujících (ať už pro přísnost nebo pro toleranci) o slovo Písma v celé své šíři. Vždyť i v preambuli Církevního zřízení naší církve čteme tato slova: Za jediné pravidlo víry a života uznává (ČCE) Boží slovo dosvědčené v Písmech Starého a Nového zákona, jejichž středem je Boží zjevení v Ježíši Kristu.

Jana Šarounová