Vinohradský sbor ČCE

O Bohu Starého zákona

Recenze

„Zavrhnout Starý zákon ve druhém století by byla chyba, které se církev naštěstí nedopustila. Podržet Starý zákon v šestnáctém století byl osud, kterému se ještě reformace nedokázala vzepřít. Ale držet jej ještě v devatenáctém století jako kanonický text … je projevem náboženského a církevního ochrnutí.“ Těmito slovy zhodnotil význam židovských třech čtvrtin křesťanské Bible nestor německých církevních dějepisců Adolf von Harnack. Starý zákon se svým násilím – a pro luterského teologa možná ještě hůře: se svým důrazem na zákon – patří do starého papíru. Podobně soudili v dějinách církve mnozí před ním i po něm. A přesto je Starý zákon součástí křesťanské Bible. Když ho čteme, připadáme si vždy tak trochu jako v některém českém nebo moravském pohraničním, kdysi sudetoněmeckém, městě: domy, kostely a ulice, které jsme nestavěli, kraje, kterými jsme nechodili. A v něm přesto již půl století my, kteří zde žijeme, mluvíme česky, stavíme a opravujeme: město je součástí naší mapy.

V minulém roce vydalo nakladatelství Mlýn útlou knížku švýcarského starozákoníka Thomase Römera, nazvanou Skrytý Bůh: Sex, krutost a násilí ve Starém zákoně. Její název působí lehce bulvárně, o obsahu však více napoví původní název přednáškové řady, která byla základem knížky. Jmenovala se „Několik otázek Bohu Starého zákona.“ Na 120 stranách nás v ní autor uvádí do Starého zákona způsobem, který nás možná překvapí. Nesleduje nějaké velké teologické téma, ale spíše výhrady, které se vůči Starému zákonu odedávna, ale i v novější době vznášely: že je plný násilí, přežitých představ o muži a ženě, že je rasistický. Römer je autor známý především pracemi věnovanými tzv. deuteronomistickému dílu, rozsáhlé epopeji o počátcích, dílčích peripetiích a zániku jeruzalémského království (tedy knihám Jz až 2Kr) z dílny teologů blízkých pojetí knihy Deuteronomium. Je to právě deuteronomistická teologie se svým důrazem na Boží jedinost a na poslušnost, kterou mu dlužíme, jež ze Starého zákona slyšíváme nejsilněji.

Jak tedy mluvit o Bohu Starého zákona? Je to tentýž Bůh, kterého ztělesnil Pán Ježíš? Römer varuje před tím, když ve snaze o katechismově správnou odpověď čteme Starý zákon jen zběžně, abychom se nemuseli vyrovnávat s pohoršlivou jinakostí řeči o Hospodinu. Ona své otřesné tóny vskutku má. Tato řeč, ukazuje autor, si ovšem klestí cestu různými pojetími Hospodina jako národního boha, opatřeného manželkou či manželkami, až po postupně promýšlené jednobožství různých odstínění. Stopy těchto fází v sobě Starý zákon nese a ukazují na ně i archeologické nálezy. Kniha je mimo jiné stručnou, ale solidní zprávou o soudobém stavu historického bádání o Starém zákoně, o nejdůležitějších kulturních a politických okolnostech jeho vzniku, o vlivu Egypta, Ugaritu, Perské říše i helénismu. Na tomto pozadí vynikne, jak odvážným a novátorským krokem víra v jediného Boha byla. Römer ji spojuje s hnutím, jehož inspirací byly prorocké postavy, např. Ozeáš. Ten přišel s podobenstvím Hospodina jako manžela, který se snaží zachránit rozpadající se vztah. V 6. století došlo k zemětřesení babylónského exilu. Römer jej přirovnává nukleární katastrofě. Na troskách někdejší slávy skládají z ohořelých kusů někdejších, možná spíše okrajových hlasů ti, kdo přežili, nový příběh o Hospodinu. Bůh je v tomto příběhu představen polyfonně, mnohoznačně, tak, že ho nelze převést na jednoduchou poučku.

Nadhozené výhrady Römerova kniha přímo nezodpoví. Ukazuje však, že smést Starý zákon ze stolu ve jménu humanismu, politické korektnosti nebo údajné novozákonní nic-než-lásky může na první pohled vypadat sympaticky. Mine se ale s jemným hlasem Božím, který promlouvá skrze starozákonní líčení vždy o něco jinak, než jak se na první poslech zdálo. Römerovo ponaučení: Starý zákon skutečně číst.

Thomas Römer: Skrytý Bůh: Sex, krutost a násilí ve Starém zákoně, přeložil Jan Dušek, 124 stran, vydal Mlýn, Jihlava 2006.

Petr Sláma

číslo 76, červen 2007
předchozí   další

Obsah

Kázání
Nemocnice v Ugandě
Střípky ze synodu
Sedmička na konci
O Bohu Starého zákona
Z historie vinohradského sboru XXXVII.
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).