Ze všeho mám radost

Rozhovor se sestrou Ludmilou Sverdlovovou

Při nedávné rodinné neděli hovořil Alexandr Drbal o Bohemce a ochutnali jsme také dobré bohemské jídlo. Málokdo ale ví, že asi o 14 dní dříve navštívila naše bohoslužby sestra Ludmila Sverdlovová, laická kazatelka sboru v Bohemce, který je jedním ze zahraničních sborů ČCE.

Seznamte nás trochu s vaším sborem v Bohemce - jaká je jeho historie a současnost? Kolik členů sbor má a jaké aktivity se zde konají?

Začalo to tak, že v roce 1991 spolek Čeští bratři poslal sestru Olgu Andršovou na kurz češtiny do ČR. Tam byla pozvána na Synodní radu, kde měla setkání se členy rady a synodním seniorem Pavlem Smetanou. Přivezla s sebou zpět pomůcky pro kázání Slova Božího.

V březnu 1992 pravidelně začaly bohoslužby, nejprve v Domě kultury, pak ve škole.

Potom navštívil náš sbor vikář Václav Hurt, přivezl mnoho Biblí, evangelických zpěvníků a jiných pomůcek k vedení bohoslužeb.

V našem sboru je 80 členů, pravidelně chodí 20-24 lidí. Konají se nedělní bohoslužby, v adventní a postní době máme biblické hodiny, koná se také nedělní škola pro děti.

Jak jste se stala kazatelkou tohoto sboru, co jste pro to musela udělat? Vím, že jste laickou kazatelkou - zvládáte tedy vedle kazatelské práce ještě jiné zaměstnání? Máte ve sboru spolupracovníky, nebo veškerá služba leží na vašich bedrech?

Ještě nejsem kazatelka, jen se k tomu připravuji. Pro starší lidi jsem byla přijatelnou kandidátkou, dobře spolu vycházíme.

Kázání většinou připravuje kazatel Josef Jančík a já mám děti v nedělce. Pracuji doma - máme hospodářství, mnoho ptactva, krávy, králíky, velkou zahradu a ještě  obděláváme kus pole.

Jak vypadá Vaše spolupráce s ČCE? Je podpora ze strany české církve pro vás přínosná, nebo jde spíše o formální podporu?

Bez ČCE by nebylo kazatelů, kostela, náboženské literatury, děti by neměly možnost jezdit na tábory do ČR.

Jak vy sama svou práci vnímáte, co vás při ní těší a co naopak dělá starosti?

Nevím, odkud to přišlo, ale já tím žiju, mám ze všeho radost.

Ptala se Jana Šarounová

Chronologický přehled hlavních událostí obnovení evangelického sboru v Bohemce (červenec 1991 – srpen 1994) z deníku A. Drbala:

1991, červenec-srpen

V Dobrušce v Čechách se konaly první měsíční kurzy češtiny. Účastnila se učitelka Olga Andršová z Bohemky, která navštívila sbor ČCE v Dobrušce a pak byla přijata na Synodní radě ČCE v Praze.

První novodobé informace o Bohemce v evangelickém časopise Český bratr (č. 10 / 1991).

Lit.: msb [=Brož, M.]: Čeští evangelíci na Ukrajině. - In: Český bratr. - ISSN 1211-6793. - Roč. 67, č. 10 (1991), s. 158.

1991, 7. října

Bohemku poprvé navštívili představitelé ČCE farář Miloslav Čejka z Hlinska a studentka Evangelické akademie Miluška Plíšková, kteří se vyslovili za obrození evangelických bohoslužeb v obci.

Lit.: Plíšková, M.: Bohemka, česká vesnice na Ukrajině. - In: Český bratr. - Roč. 68, č. 8 (1992), s. 119-120.

1992, 29. února

Obrození evangelického sboru v Bohemce. Laickým kazatelem byl zvolen Josef Jančík, bývalý voják 1. československého armádního sboru v SSSR a jeden z osvoboditelů Československa.

1992, 28. července

Bohemku poprvé navštívila výprava z Centra humanitární pomocí krajanům (CHPK). Účastnili se PhDr. Helena Dluhošová, PhDr. Věra Kolářská (nyní Doušová), Jiří Svoboda a vikář ČCE Václav Hurt z Hrabové (nyní farář v Mladé Boleslavi).

1993, 3.-5. června

Bohemku navštívila výprava ČCE ve složení: faráři Jiří Kučera z Hradiště a Pavel Jun z Borové u Poličky, vikář Václav Hurt z Hrabové a student ETF UK Daniel Matouš (nyní farář ČCE v Mariánských Lázních), jehož dědeček Ludvík Kratochvíl (*1909, †1975) se narodil v Bohemce a v r. 1923 odešel do Čech s vikářem ČCE Rudolfem Šedým. V Čechách zůstal. Po dlouhé přestávce první vysluhování Večeře Páně, křtu a svatební pobožnosti.

Lit.: Hurt, V.: Bohemka je na Ukrajině. - In: Protestant. - Roč. 4, č. 8 (1993), s. 6-9.

1993, 6. června

Českou besedu ve Lvově navštívila výprava ČCE ve složení: faráři Jiří Kučera z Hradiště a Pavel Jun z Borové vikář Václav Hurt z Hrabové, a student ETF UK Daniel Matouš. Zde poprvé byla vyslovena myšlenka na stavbu evangelického kostela v Bohemce v rozhovoru vikáře Václava Hurta a prezidenta České besedy Alexandra Drbala.

1993, 24.-30. září

Prahu poprvé navštívila delegace z Bohemky ve složení: kazatel Josef Jančík, Josef Hart a Alexandr Drbal. Výprava se zúčastnila 2. sjezdu českých a moravských reemigrantů a jejich potomků „Návrat do země otců“ v kostele u Salvátora v Praze a byla přijata na Synodní radě ČCE.

1994, 15.-21. července

Návštěva Bohemky zástupcem ředitele Odboru krajanských a nevládních styků Ministerstva zahraničních věci ČR a členem synodní rady ČCE Jaromírem Plíškem za doprovodu spolupracovnice Vilmy Anýžové, Jiřího Svobody (CHPK) a vikáře ČCE Václava Hurta z Hrabové. S návštěvou přijeli učitelé češtiny pro letní školu Tereza Hanzlíková a Bohuslav Špaček, studenti UK – pro Bohemku je zajistilo CHPK.

1994, 9.-19. srpna

První rekreační pobyt deseti dětí z Bohemky (Oldřich Andrš, Světlana Andršová, Marina Černehová, Vladimír Hart, Ondřej Jančík, Julie Jančíková, Mykola Kaira, Julie Rejchrtová, Nina Rejchrtová, Mykola Teljuk) za doprovodu učitelky Olgy Andršové v táboře J.A. Komenského v Bělči nad Orlici.

1994, 26.-29. srpna

Slavností v Bohemce u příležitosti položení základního kamene prvního českého evangelického kostela na Ukrajině se účastní synodní senior ČCE Pavel Smetana, velvyslanec ČR v Ukrajině Mgr. Pavel Máša, velká skupina současných a bývalých bohemských občanů z jiných míst Ukrajiny a Moldovy.

Nejdůležitější událostí se staly 28. srpna:

Ustavení staršovstva bratrského evangelického sboru ve složení Amálie Andršová, Marie Andršová, Lýdie Čápová, Josef Hart, Lýdie Hartová, Josef Jančík, Anna Poláčková a náhradníci Emilie Andrlová, Ludmila Hartová a Rudolf Zlatník. Kurátorem sboru byl zvolen Ing. Josef Hart.

Synodním senior ČCE Pavel Smetana ordinoval ke službě Slova a svátostí presbytera Josefa Jančíka.

Položení základního kamene ke stavbě evangelického kostela.

Lit.: Smetana, P.: Obnova duchovní práce v Bohemce. - In: Český bratr. - Roč. 70, č. 15 (1994), s. 7-9.