Rozhovor

o (nejen) nedělce s Kateřinou Koutovou

Když jdete v neděli ráno do kostela a máte nedělku, je to jiné ráno než jinou neděli?

Pro mne je to pořád nové, neučím ještě tak dlouho, asi rok. Musím si to po každé připravit, navnímat ty děti, takže je to pro mne jiná neděle. Ale mě to baví.

Jak se to stalo, že jste se stala učitelkou nedělky ve vinohradském

sboru?

No, Zdeněk mě oslovil a nevím, jaká tomu třeba předcházela diskuse. Naše rodina, od babičky a už prababičky, sem chodila. Já jsem tady vyrůstala celé dětství, jsem tu pokřtěná a konfirmovaná. Pak jsem sem na chvíli, chvíli dvaceti let, přestala chodit, a teď jsem se před pár lety vrátila. Chodila jsem tu také na nedělku, a tak mám v podstatě na co navazovat. Bez té mé dávné zkušenosti bych asi ani tu nabídku od Zdenka nepřijala.

Jak dlouho to trvá, byly to těžké začátky nebo je to stále obtížnější?

Učím ten rok střídavě malé i větší děti a nemohu říci, které raději. S těmi většími je oproti malým spíše diskuse, ale u těch malých mám zase okamžitě zpětnou vazbu. Hned vidím, zda jsem je zaujala. Nejraději mám vyprávění a snažím se dávat otázky, jak na úvod, tak na konci. Vztahuji to i běžnému životu a děti tedy reagují pěkně, to musím říci. Když mám opravdu malé děti a ony poslouchají ten příběh co vyprávím, a už se třeba i blížím ke konci a vidím, že by klidně ještě poslouchaly dál, tak to mi přijde moc hezký, protože vím, že pozornost těch malých dětí je limitovaná a těší mě, že vydrží. U některých těch starších sama s údivem koukám, jak dobře znají Starý zákon, Nový zákon, a i ta jména. To obdivuji, sama s nimi mám problém, a ony je znají.

Potřebovala jste pomoc, kdo Vám ji poskytl, zúčastnila jste se nějakého vzdělávacího programu, něco četla?

Ze začátku mně pomohla Eliška, s ní jsem konzultovala, co a jak dělat, když bylo třeba. Používám Evangnet, před každou nedělkou si ho otevírám a studuji dané téma. Na žádném kurzu jsem nebyla, ale zajímalo by mě to, určitě bych o to stála.

Mělo by se něco podle Vaší zkušenosti s nedělkou změnit?

Více bych diskutovala s ostatními učiteli, jak postupují, co řeší. Ty pravidelné měsíční schůzky kvůli práci nestíhám, ale ty nejsou to, co mám na mysli.

Vybavujete si nějakou příhodu z nedělky – vtipnou, dojemnou, překvapivou…?

To ani ne.

Vaše slovo na závěr?

Když dítě může vnímat jako ještě hodně malé, že je v kostele, co se mluví a co se čte z Bible, tak je to hodně dobré, považuji to za hodně důležité. Něco to s nimi udělá, zůstane to v nich. Provází je to pak po celý život.

Eliška Novotná, 14.12.2021