|
Cesta vína do Střední Evropy Povídání o vinné révě a víně, 1. část Réva vinná (Vitis vinifera) a víno z ní provází člověka od nepaměti. Archeologické nálezy v oblasti Blízkého východu ukazují, že révu lidé znali a víno z ní vyráběli již v mladší době kamenné. Z tohoto druhu révy byly později vyšlechtěny všechny odrůdy, ze kterých dnes vyrábíme víno. Celý starověk je nerozlučně spojen s vínem. Umění pěstování révy, jejího šlechtění a výroby vína se rozšířilo po celém tehdy známém světě. Tak se díky Římanům vyšlechtěná réva dostala i na Moravu. Bylo to během 3. století po Kristu, révu vysázeli legionáři z 10. legie v okolí Pálavy. Ve Velkomoravské říši bylo již pěstování révy běžnou zemědělskou činností. Počátky vinařství v Čechách jsou nejasné, je však doloženo, že v 9. a 10. století byly již v okolí Prahy vysázeny vinice. Jejich další vysazování šlo ruku v ruce se šířícím se křesťanstvím a budováním klášterů. Později vysazovala vinice šlechta a ve 13. století začala zakládat vinice i města a jednotliví měšťané. Vinohradnictví zaměstnávalo početnou městskou chudinu a města z prodeje a vývozu vína bohatla. Praha se rozlohou svých vinic stala největším vinařským městem v Čechách, pražské víno se vyváželo do okolních zemí. Velká kvalitativní změna přišla do naší země s císařem Karlem IV., který z Francie nechal dovézt sazenice kvalitnějších burgundských odrůd révy vinné. Pěstují se zde dodnes a stále patří k nejlepším světovým odrůdám. My je známe pod jménem Rulandské bílé, šedé a modré, všude jinde se jmenují Pinot. V roce 1358 vydal Karel IV. důležité dokumenty: Nařízení o zakládání vinic a Viniční řád, výsadby vinic byly podporovány značnými daňovými úlevami. V dalších stoletích naše vinařství vzkvétalo, na Moravě bylo vysázeno až 30 000 hektarů vinic, největšími vinařskými centry byly Hustopeče, Mikulov a Znojmo. Pohroma přišla v 17. století, během třicetileté války byla většina vinic zpustošena vojsky, táhnoucími zemí. Vinice mizely z okolí velkých měst, nové byly vysazovány na venkově. Počátkem 19. století tak bylo v Čechách 1 800 ( ještě v polovině 18. století 3 336 ha) a na Moravě 15 000 hektarů vinic. V roce 1890 však nastala skutečná katastrofa — na Moravu dorazil révokaz, který v předešlých 30 letech zničil většinu západoevropských vinic. Obnova zničených vinic probíhala od počátku 20. století pomalu, v roce 1930 byla na Moravě historicky nejnižší plocha vinic 3870 ha, v Čechách pokles plochy pokračoval až do 50. let, kdy plocha byla pouhých 212 ha. V 80. letech minulého století se situace začala zlepšovat, koncem století tak bylo v Čechách již přes 400 ha vinic a na Moravě kolem 12 000 ha. Dalších cca 5 000 hektarů bylo na Moravě vysazeno v posledních několika letech. Příště si povíme, z jakých odrůd a jak se víno vyrábí. Jiří Fučikovský |