Sborová neděle 20. února

Předposlední únorovou neděli proběhlo další z nedělních sborových setkání, která jsou obvykle věnována přednášce hosta po bohoslužbách, pokračují diskusí a jsou zakončena společným obědem. Hostem byl tentokrát bratr Karel Sedláček s manželkou Darinou, kteří po bohoslužbách vyprávěli o Izraeli. Bratr Karel je členem organizace ICEJ – mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě. Jaké jsou cíle ICEJ? Internetové strany organizace je formulují takto: Cílem ICEJ je vyvíjet křesťanskou charitativní a vzdělávací činnost, zejména:

• projevovat zájem o židovský národ a obnovený stát Izrael a být zdrojem potěšení podle slov proroka Izaiáše 40:1 „Potěšujte, potěšujte můj lid, říká váš Bůh“;
• připomínat křesťanům, aby se modlili za Jeruzalém a za izraelskou zemi;
• usilovat o to, aby se křesťané z celého světa mohli dozvědět, co se děje v Izraeli, a mohli získat správný vztah k izraelskému národu;
• podporovat křesťanské vůdce, církve a organizace, aby se ve svých zemích účinně zastávali židovského lidu;
• pracovat ve prospěch smíření mezi Araby, Židy a ostatními občany a obyvateli izraelské země.

Dle slov bratra Sedláčka si tato organizace klade za cíl podporovat Židy, aniž by se je snažila přesvědčovat ke křesťanské víře. Pomáhá například při zakládání domovů s pečovatelskou službou pro ty, kdo přežili holocaust a potřebují již nyní stálou péči. Česká pobočka pořádá besedy ve školách, jichž se často účastní pamětníci holocaustu. Konají se také různé kulturní a vzdělávací programy, které mají obyvatele naší země seznamovat více s židovskou historií a kulturou a vyjádřit podporu státu Izrael. Bratr Sedláček zdůraznil, že podpora státu Izrael ovšem neznamená bezvýhradné vyjádření podpory všem krokům, které izraelští politici činí. Přesto se v následující diskusi objevily pochyby, zda organizace není vůči státu Izrael a jeho politice příliš nekritická.

Svou přednášku bratr Sedláček zakončil působivým zatroubením na šofar, zvířecí roh, který se používá při židovských slavnostních příležitostech.

Neděle potom pokračovala společným obědem. Pro sestry z křesťanské služby i další ochotné pomocníky bylo servírování oběda již takřka poslední z řady činností, které je třeba pro úspěšný průběh takové neděle vykonat – od domlouvání, co se bude vařit, přes plánování množství surovin, páteční nákupy a sobotní dopolední vaření, které bylo tentokrát navíc spojeno s úklidem po broušení parket.

Za tuto práci pro nás všechny děkujeme a dík patří také těm, kdo se starali v průběhu přednášky o děti, kdo přivezli starší členy sboru a hosty, kdo zajistili technickou stránku promítání, přinesli pečivo či se podíleli na závěrečném úklidu.

jaš