Oratorium Kristus F. Liszta na Pražském hradě

Motto: Pravdu tak činíce v lásce, abychom ve všem vyrůstali v něho, v Krista, jenž je hlavou. (List Efezským, 4,15)

To jsou úvodní slova Oratoria Kristus, které bylo provedeno v sobotu 22. října 2011 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Při příležitosti 200. výročí narození věhlasného skladatele a klavíristy F. Liszta ho provedl Kühnův smíšený pěvecký sbor se sólisty a dómským varhaníkem Josefem Kšicou.

V den skladatelova narození 22. října zaznělo oratorium Kristus na výzvu představitelů Maďarska v celé řadě zemí. Praha se stala jedním z významných kulturních center, která na tomto celosvětovém projektu participovala, m.j. díky Mezinárodní společnosti Antonína Dvořáka, která byla hlavním pořadatelem tohoto koncertu a která tak trochu patří k našemu sboru na Královských Vinohradech. Pravidelně zde totiž pořádá vždy první úterý v měsíci své koncerty. Koncert se konal pod záštitou prezidenta republiky, pražského arcibiskupa a dalších významných osobností a institucí. Původně rozměrné dílo bylo zkráceno a upraveno skladatelem Zdeňkem Pololáníkem a uvedení této verze bylo světovou premiérou.

Lisztova matka Anna rozená Marie Anna Lagerová vyrůstala v Rakousku. V 9 letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jako služka 11 let. 11. ledna 1811 si vzala Adama Liszta v Unterfrauenhaide. Adam Liszt byl amatérský pianista a cellista a pracoval jako úředník na dvoře hraběte Esterházyho. Změnil si německé příjmení List na maďarskou verzi Liszt. Anna se v pozdější fázi svého života starala o svá vnoučata Cosimu (provdanou později za Richarda Wagnera), Blandine a později také Daniela, když jejich otec Ferenc Liszt cestoval po Evropě.

Malý Ferenc Liszt, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skládal od osmi let a první koncerty byl schopen absolvovat již v devíti letech. Díky finanční podpoře uherské šlechty mohl od roku 1821 studoval hudbu ve Vídni, kde jej učil Carl Czerny (významný hudební pedagog českého původu) hře na klavír a Antonio Salieri skladbě. Zde se mimo jiné setkal i s Beethovenem, který byl také žákem C. Czerného. Později studoval skladbu v Paříži m.j. u Antonína Rejchy (původem Čecha, významného a ceněného skladatele, který se stal prvním cizincem, jenž byl v Paříži poctěn Řádem čestné legie). Během svého pobytu v Paříži navštívil Liszt Paganiniho koncert, což jej motivovalo ke snaze stát se nejlepším klavíristou své doby. Jako první uspořádal celovečerní klavírní koncert – recitál.

Styl jeho hry byl na svou dobu velmi převratný. Zatímco všichni dřívější klavíristé i jeho současníci, jako například Mendelssohn, hráli s rukama při klávesách a bez zbytečných pohybů, on ze svých koncertů udělal show. Začal nedbalou poklonou, zasedl ke klavíru a s rozmachem udeřil do nástroje. Mnoho klavíristů jeho stylem opovrhovalo, žádný ovšem nemohl nevidět, že jeho virtuosita je nepopiratelná a jeho technika i muzikální cítění geniální. Jeho hudební talent je považován za jeden z největších v dějinách.

Bedřich Smetana, který se dlouho nemohl jako skladatel prosadit, poslal F. Lisztovi své skladby k posouzení. F. Liszt je nejen ocenil, ale Smetanu jeho hodnocení výrazně povzbudilo. Lisztův dopis si dal za rámeček, a měl ho tak na očích i po celý svůj další život. Dá se tak říci, že F. Liszt tímto způsobem významně zasáhl i do vývoje české hudby.

Petr Kubánek