Náboženství v Rusku (5/6) Pravoslaví a křesťanské konfese Pravoslaví je v Rusku nejrozšířenějším náboženstvím, ze všech obyvatel je uváděno 56 % pravoslavných. Ze 300 milionů pravoslavných v celém světě jich žije právě v Rusku celá polovina. Mimochodem téměř stejná je situace na Ukrajině, i tam se z 50 milionů obyvatel skoro polovina hlásí k pravoslaví. Ale ani pravoslavná církev není jednotná, např. Gruzie má svou vlastní, jsou zde i Bezpopovci (pravoslavní bez popa v čele) a další. Tato církev je historicky, od dob Petra Velikého, propojena se státem. V 18. a 19. století bylo pravoslaví státním náboženstvím, ke konci tohoto období vznikl moskevský patriarchát v čele s voleným patriarchou. Ale např. Ruská pravoslavná starověrecká církev, která usilovala od 17. století o liturgické reformy, stála mimo zákon (v roce 1905 uváděla, s jádrem úspěšných podnikatelů, 20 milionů věřících, nyní je to asi 5 milionů). Po roce 1917 byla i pravoslavná církev perzekuována. Ve 30. letech 19. století, v éře Stalina, byly kostely zavírány a věřící odváženi do koncentračních táborů. Ale ještě před koncem 2. světové války, od roku 1943, Stalin oficiálně náboženství v Rusku povolil s cílem získat pravoslavné z východní Evropy (Rumunska, Bulharska, Srbska… ) v rámci připravovaného poválečného dělení Evropy mezi mocnostmi. Všechny církve byly ovšem kontrolovány KGB, cíleně omezovány jen na seniory a kostely a údajně všichni představitelé všech církví s KGB spolupracovali. (Minuta Deníku N, 19.4.2024: „Úřady a tajné služby s nervozitou sledují dění v české pravoslavné církvi, druhé největší církvi v Česku. Arcibiskup Michal přivádí do církve hlavně z Ukrajiny kněží, kteří spadají pod moskevský patriarchát. Situace je podle odborníků a některých kněží alarmující, protože církev se může proměnit v ruskou vlivovou síť a představovat bezpečnostní riziko“.) Uvádí se, že 1 % ruské populace se hlásí k některé z mnoha křesťanských konfesí. Jsou to především katolíci, kterých je snad několik set tisíc a jejichž kostely jsou rozesety po celé zemi. Před revolucí v roce 1917 tvořili 9 % obyvatel. Také luteránů, kterých bylo před revolucí asi 1,5 milionu, jsou nyní jen stovky tisíc. Z nich je nejpočetnější Evangelicko – luteránská církev, ve které je sdružena především německá komunita. Finové, Lotyši a Estonci z této církve žijí především na území Ingrie. Dále jsou to baptisté (ti žijí ale ve větší míře na Ukrajině) a Anglikánská církev (Jednota bratrská již zanikla). Eliška Novotná \beginflushright Zdroje: „Náboženství v kultuře Ruska“, „Rusko od Brežněva k Putinovi“, „Velké země a události světových dějin I.“ kursy U3V FF UK, AR 2021/2022, 2022/2023, 2023/2024Nykl, H.: Náboženství v ruské kultuře, Pavel Mervart 2013 \endflushright |
číslo 240, květen 2024 Obsah KázáníPřímluvná modlitba Zprávy ze staršovstva Rozhovor s Jakubem Šilarem (15) Zrození genderu Náboženství v Rusku Dojmy ze Země vycházejícího slunce (4) Na tento den Zasmějme se Booklub Sborové akce Archiv Výběr z Hroznůročník 2024 Ke stažení Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 (122 kB) Bohemská kuchařka (899 kB) Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině ( 387 kB) |