Vinohradský sbor ČCE

Náboženství v Rusku (5/6)

Pravoslaví a křesťanské konfese

foto: rusko

Pravoslaví je v Rusku nejrozšířenějším náboženstvím, ze všech obyvatel je uváděno 56 % pravoslavných. Ze 300 milionů pravoslavných v celém světě jich žije právě v Rusku celá polovina. Mimochodem téměř stejná je situace na Ukrajině, i tam se z 50 milionů obyvatel skoro polovina hlásí k pravoslaví. Ale ani pravoslavná církev není jednotná, např. Gruzie má svou vlastní, jsou zde i Bezpopovci (pravoslavní bez popa v čele) a další. Tato církev je historicky, od dob Petra Velikého, propojena se státem. V 18. a 19. století bylo pravoslaví státním náboženstvím, ke konci tohoto období vznikl moskevský patriarchát v čele s voleným patriarchou. Ale např. Ruská pravoslavná starověrecká církev, která usilovala od 17. století o liturgické reformy, stála mimo zákon (v roce 1905 uváděla, s jádrem úspěšných podnikatelů, 20 milionů věřících, nyní je to asi 5 milionů). Po roce 1917 byla i pravoslavná církev perzekuována. Ve 30. letech 19. století, v éře Stalina, byly kostely zavírány a věřící odváženi do koncentračních táborů. Ale ještě před koncem 2. světové války, od roku 1943, Stalin oficiálně náboženství v Rusku povolil s cílem získat pravoslavné z východní Evropy (Rumunska, Bulharska, Srbska… ) v rámci připravovaného poválečného dělení Evropy mezi mocnostmi. Všechny církve byly ovšem kontrolovány KGB, cíleně omezovány jen na seniory a kostely a údajně všichni představitelé všech církví s KGB spolupracovali.

(Minuta Deníku N, 19.4.2024: „Úřady a tajné služby s nervozitou sledují dění v české pravoslavné církvi, druhé největší církvi v Česku. Arcibiskup Michal přivádí do církve hlavně z Ukrajiny kněží, kteří spadají pod moskevský patriarchát. Situace je podle odborníků a některých kněží alarmující, protože církev se může proměnit v ruskou vlivovou síť a představovat bezpečnostní riziko“.)

Uvádí se, že 1 % ruské populace se hlásí k některé z mnoha křesťanských konfesí. Jsou to především katolíci, kterých je snad několik set tisíc a jejichž kostely jsou rozesety po celé zemi. Před revolucí v roce 1917 tvořili 9 % obyvatel. Také luteránů, kterých bylo před revolucí asi 1,5 milionu, jsou nyní jen stovky tisíc. Z nich je nejpočetnější Evangelicko – luteránská církev, ve které je sdružena především německá komunita. Finové, Lotyši a Estonci z této církve žijí především na území Ingrie. Dále jsou to baptisté (ti žijí ale ve větší míře na Ukrajině) a Anglikánská církev (Jednota bratrská již zanikla).

Eliška Novotná

\beginflushright Zdroje: „Náboženství v kultuře Ruska“, „Rusko od Brežněva k Putinovi“, „Velké země a události světových dějin I.“ kursy U3V FF UK, AR 2021/2022, 2022/2023, 2023/2024
Nykl, H.: Náboženství v ruské kultuře, Pavel Mervart 2013 \endflushright

číslo 240, květen 2024
předchozí   další

Obsah

Kázání
Přímluvná modlitba
Zprávy ze staršovstva
Rozhovor s Jakubem Šilarem (15)
Zrození genderu
Náboženství v Rusku
Dojmy ze Země vycházejícího slunce (4)
Na tento den
Zasmějme se
Booklub
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).