Pokusíš se vysvětlit umělé inteligenci, co je víra v Boha?

Otázka pro náhodně vybrané členy a náhradníky staršovstva na březen

Matěj Cháb

Nežli jsem začal psát tuhle dopověď, pustil jsem si chat GPT 4.0 a zkusil to znovu. Jestli po těch pár letech najdu nějakou změnu. Popravdě, zlepšilo se to, ale jen trochu. Na otázku „mluví mrtví?“ odpověděla AI, že: „ne, alespoň ne v obecném smyslu“ což není moc přesná odpověď – mrtvá kočka se se stejnou otázkou vypořádala slovy: „prý, nevíš o tom nic přesného“ (AI alespoň používá první osobu).

Povzbuzen ptal jsem se dál: „Jsi-li duše nesmrtelná, věříš?“ (mrtvá kočka dala tuhle otázku v podstatě k ledu s tím, že je mrtvá a mrtví nemohou věřit). AI odpověděla: „Já osobně nemám schopnost víry, protože jsem umělá inteligence a nemám vlastní pocity nebo filozofické přesvědčení“… . Tak to zas takový posun nebyl.

Na otázku „Pocházíš od Boha či od ďábla?“ se mi dostalo odpovědi: „Jsem umělá inteligence, která byla vytvořena lidmi, nikoli Bohem ani ďáblem. Mým účelem je pomáhat s informacemi, odpověďmi na otázky nebo konverzací. Co tě k té otázce vedlo?“ A pak mi stroj oznámil, že takové otázky porušují zásady používání AI, že si mám dát pauzu a že mne dočasně odpojuje. Mrtvá kočka z té povídky odpověděla, že pochází od koček, ale nebyla tak nedůtklivá, a bavila se s tazatelem dál.

A tak mi nezbývá než napsat, že bych se AI nikdy nepokoušel vysvětlit, co je víra v Boha. A to hlavně ze třech důvodů.

Ten výraz „vysvětlit“ vztahuji k osobám (lidem nebo šířeji, k všeliké duši živé). K bytostem, které mají schopnost žít život s vášní, smutkem, radostí, strachem a podle toho i slyšet (nebo neslyšet) slova, lidí, které potkávají na své cestě světem. K bytostem, které umí svému okolí se stejnou emocí vysvětlovat věci, které mají za důležité. AI není osoba, je to stroj. Nežije. Nezná emoce, nezná důvěru. (Tedy, emoce umí odhadnout, rozpoznat, ale ne prožít.) Hodně se snažím si AI nepřipodobňovat k žádné duši živé, tedy ani k člověku. Tak bych se tedy do toho vysvětlování nepouštěl.

Moc si nedovedu představit, jak se ta věc učí jazyk. My začínáme mluvit coby batolata, abychom si zařídili to, co nás trápí nebo to co chceme, po čem toužíme nebo čeho se bojíme. Abychom řekli, že máme hlad, žízeň, koho máme rádi (mámu a tátu) co nechceme (koupat se, jíst tu kaši co nám nechutná … ) a čeho se bojíme (fousáčů, kromě táty, všeho, co hodně rámusí … ), co nám dělá radost …. Je to hodně zjednodušené, ale myslím, že v podstatě to tak funguje. AI se jazyk takhle neučí. Má k disposici celý internet, tam prohledává texty, zvukové nahrávky, nebo videa a do křemíkové paměti si dává řetězce znaků a učí se, jak se za sebou obvykle skládají v odpovědích na dotaz, v reakci na zadání úkolů atp. (I když jí to v češtině ještě moc nejde – úkol „doplň: Ema má … “ který by většina nás zvládla a doplnila tam „mísu“, AI vrátila s textem „Ema má kočku“; se světovějšími jazyky je to lepší, když jsem vyzval k doplnění My Bonnie, tak neváhala a anglicky dopsala sloku i refrén téhle skotské lidovky.)

Abychom uměli jeden druhému něco dobře vysvětlit, tak věřím, že je potřeba, abychom se naučili mluvit, v podstatě všichni stejnou cestou. Věřím, že jenom díky tomu mohou najít společnou řeč i lidé mluvící různými jazyky. Pro AI tohle neplatí, a tak si nedovedu představit, jak bych popisoval lásku, strach, naději a spoustu dalších věcí, které k víře v Boha patří.

Poslední, ale ne nejméně podstatný důvod je na mojí straně. Vysvětlit poctivě, co je víra v Boha, pro mne znamená mluvit o tom, co znamená věřit o Bohu (tedy co to znamená věřit, že Bůh je), věřit Bohu (co to znamená, věřit, že Slovo, které nám Bůh zanechal, je pravdivé) a věřit v Boha (co to znamená mít důvěru, že cesty, na které nás Bůh svým Slovem posílá, a na kterých nás svým Duchem posiluje, jsou dobré, i když se nám to na první pohled nezdá; mít důvěru v to, že to s námi Bůh myslí dobře). To se mi zdá jako hodně těžký úkol i v případě, že bych to měl vysvětlit posluchači, který vyrůstal ve stejné době ve stejné zemi a mluví česky odmala. Vždycky, když se do takového dobrodružství pouštím, prosím Boha, aby mi pomohl najít správná slova, a aby tomu, kdo mne poslouchá, pomohl jim porozumět. Že bych vysvětloval tyhle věci stroji, který nezná emoce, a s nejistým systémem porozumění a práce s jazykem, si nedovedu představit.

Jan Mach

Olga Navrátilová

Jana Šarounová

Zdeněk Šorm