K dějinám vinohradského sboru V

(pokračování z č. 27)

Roku 1892 také farář doporučil staršovstvu, aby se snažilo získat vhodný pozemek pro stavbu kostela, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro rostoucí sbor. Členové staršovstva prozkoumali stav držby pozemků v oblasti Ječné ulice, tam však bylo již vše zadáno na stavbu činžovních domů.

Staršovstvo projednalo zatím investiční záměr na stavbu kostela a vytyčilo si, že budoucí kostel by měl mít 250 sedadel a galerie. U kostela by dále měla být fara, dva byty pro duchovní, byt pro kostelníka, presbyterna a sál pro konání biblických hodin, schůzek mládeže a nedělní školu.

Požádali pak několik stavitelů a architektů o vypracování studie . Z té mělo být zřejmo, jak velký a jak situovaný pozemek bude nutné ke stavbě dle uvedených záměrů získat. Staršovstvo opět požádalo faráře Kašpara o vykonání cesty do Němec a Švýcar za účelem získání větších darů do stavebního fondu. K získání finančních prostředků na stavbu kostela doporučil farář Kašpar utvoření stavebního družstva. Staršovstvo vypracovalo stanovy budoucího družstva, které byly schváleny místodržitelstvím dne 9. července 1892. Účelem družstva bylo mravně a hmotně podporovat reformovaný sbor na Král. Vinohradech v jeho snaze o postavení kostela. K tomu účelu mělo družstvo shromažďovat příspěvky, dary a výnosy akcí kulturních. Farář Kašpar provedl dohodnutou cestu do Německa a Švýcar. Byl přijat vlídně a navrátil se s příslibem finanční pomoci sboru. Toho roku došlo také ke změně kurátora. Bratr A. Novotný byl služebně přeložen do Klatov, jeho dočasným zástupcem byl zvolen bratr K. Nešpor. V září roku 1892 proběhly doplňovací volby do staršovstva, za člena byl nově zvolen bratr A. Dvořák, stavitel. Na následující schůzi staršovstva byl zvolen také kurátorem sboru.

Na jaře roku 1893 předložili projektanti (pánové Blecha, Červenka, Dvořák a Poláček) staršovstvu k posouzení studie na výstavbu kostela a fary. Staršovstvo projekty posuzovalo a zejména bratr farář Kašpar měl k projektům závažné připomínky. Mimoto staršovstvo na základě svého usnesení požádalo o posouzení všech studií bývalého kurátora, bratra A. Novotného.

V červnu roku 1893 podal rezignaci na místo vikáře bratr Šimsa, který se pak stal farářem v Německu. 21. července roku 1893 byl přijat za člena sboru pan T. G. Masaryk. V roce 1894 sbor pracoval na vytvoření druhého farářského místa. Tato snaha byla zdánlivě završena 1. ledna 1895, kdy byl druhým farářem zvolen bratr Švanda, který dříve zastával místo faráře v Heršpicích u Brna. Sbor pak zaslal vrchní církevní radě žádost o zřízení druhého farářského místa. Vyřizování této žádosti se dosti protáhlo, takže koncem roku 1895 bratr Švanda na místo faráře rezignoval.

Snaha o získání vhodného pozemku měla úspěch. Union banka vlastnila v blízkosti stávajícího sborového domu stavební parcely, jež byla ochotna sboru prodat: parcelu XXII za 12.500 Zl a parcelu sousední XXIII za 22.000 Zl. Staršovstvo se přiklonilo k parcele č. XXII, neboť byla o poznání levnější. Na sborovém shromáždění 21. července 1895 byla schválena koupě parcely č. XXII o výměře 631 čtverečních sáhů za 12.500 Zl.

Podle materiálů bratra Vladimíra Chadima připravil mch